Protagonista tohoto objemného románu, Eléazard von Wogau, působí v severovýchodní Brazílii jako dopisovatel jedněch francouzských novin. Jako specialista na barokního jezuitu Athanasia Kirchera dostane nabídku připravit k tisku obskurní, nikdy nevydaný rukopis ze 17.
O českém disentu vyšla již řada knih i studií. Většinou se však jednalo o pohled historiků a v centru pozornosti stála pražská skupina chartistů. Kniha Jany Soukupové nabízí jiný pohled. Cíleně mapuje situaci disentu v Brně a na jižní Moravě a její reportáže-portréty vycházejí z autentických vzpomínek samotných aktérů.
Jedna z nejpopulárnějších a nejpůsobivějších drobných próz německého nositele Nobelovy ceny za literaturu vychází v dvojjazyčné, česko-německé podobě. Ve třech příbězích zachycuje etapy životní cesty sympatického tuláka a svérázného mudrce.
Román odehrávající se v Berlíně na konci osmdesátých let vypravuje o neochvějné lásce Soji, toho času pracující jako výpomocná síla v květinářství, a Harryho, nespoutaného muže na okraji společnosti s temnou a propastnou minulostí.
Laskavé příběhy a podobenství známého italského sběratele moudrostí a poučení mají tentokrát jako úvodní epizodu rozhovor mezi nadutým košatým dubem a tichou a skromnou růží. Dubisko se nafukuje tím, jak umí zahrát množstvím tónů, které vydávají jeho větve klátící se v podzimním větru, zatímco suchá trnitá růže se tiše krčí ve svém trní.
Ve Zbytečnosti splétá Jan Pavel – s brilancí postmoderně hravého, filmem i literaturou poučeného narátora – v jediný, a sice průvodní příběh několikero existenciálně určujících lidských situací.
Kniha Slzy mé duše je věnována rodinám obětí letu 858. Katastrofa letu jihokorejských aerolinií sama tvoří jen napínavou kulisu vyprávění dívky, která sehrála v celé tragédii klíčovou roli, zvláštní agentky Kim Hjon-hi.
Krajina, intelekt, erós, představují tematický triumvirát, ze kterého čerpá poslední dokončená kniha německy píšící autorky českého původu. „Krajinu“ zosobňuje Praha probuzená z komunistické nehybnosti do časů dravého kapitalismu, kam se po dvaceti letech strávených na Západě vrací slavná tanečnice a choreografka Leonora Marty.
V malé vesničce na jižním pobřeží Kréty se vypravěč setká s mladým mužem, který mu vypráví historii cesty, jež ho z Prahy přivedla až k Libyjskému moři. Jejím cílem bylo objasnit záhadnou smrt dvou bratří.
Keď sa tí dvaja stretli, osud mal asi chuť na čudesné žarty. Štyridsiatnik Chris, ktorý sa bojí, že stále nič nezažil, a dvadsiatnička Roza, ktorá vie, že toho zažila až priveľa. Angličan a Srbka, obchodný cestujúci a žena so záhadnou totožnosťou i minulosťou. Keď Chris vidí peknú Rozu prvý raz, považuje ju za prostitútku a pozve ju k sebe do auta.
Fínsky spisovateľ a scenárista Antti Kepler nakrúca v Káhire s fínskym filmovým štábom film o orientalistovi Oskarovi Augustovi Gamlinovi. Keďže je Antti Kepler hlavným hrdinom (antihrdinom) knihy Daniela Katza, nemôže nič plánovať vopred, je životom unášaný. V pomerne útlej knižke sa mu prihodia viaceré bizarné veci.
Temná psychologická dráma, odohrávajúca sa na sklonku socialistickej éry v Budapešti. Ústrednou postavou príbehu je mladý spisovateľ, ktorý žije v jednom byte so svojou matkou, ambicióznou herečkou. Tá berie svoje dvojičky, syna a dcéru, len ako príťaž. Dcéra sa od nej oslobodí tým, že emigruje.
Tajné pláže jsou sbírka dvaceti povídek. V nich se objeví malíř uprostřed tvůrčí krize, muž zmítaný neovladatelnou žárlivostí, záhadná slepá dívka, kouzelné pivo, tajuplná mlha, bláznivý nájemný vrah, zmatený fotbalový fanoušek, krotitel duchů, žena rozjímající u špatného hrobu, revizor s podivným koníčkem...
Poutavý a často dojemný pohled do životů různých otců a synů, kteří spolu zdolávají významné milníky na cestě od narození k dospívání, k mládí a dospělosti a nakonec i ke stáří.
Hlavním hrdinou knihy je realitní agent Bennett, který se jednoho dne rozhodne dát si titulní inzerát. K veliké radosti získá práci, zdánlivě velice zajímavou a finančně přínosnou.
V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizace vesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů.
Soubor krátkých originálních próz ruského spisovatele, který dokázal vlastní dílo během svého života utajit a nikomu neukázat. Světová literární věda tohoto pozoruhodného autora charakterizuje jako ruského Samuela Becketta. "Daniil Charms povýšil absurditu na svůj tvořivý princip. Jeho povídky jsou glosou skutečnosti a masochistickým výsměchem lidské tuposti.
Svět zvířat je úchvatnou součástí přírody a nám lidem je blízký tím, že jej tvoří živí tvorové. Rádi sledujeme jejich život, jak se chovají a jak si dokážou inteligentně poradit v nejrůznějších zapeklitých situacích.
Jussi, hlavní postava románu od klukovských let s obdivem vzhlíží ke svému strýci a touží se mu vyrovnat. V dětství i později v dospělosti. Strýček je sice jen o deset let starší než on, zato se vyzná a ví, jak to ve světě chodí. Není proto divu, že se z pozice staršího a zkušenějšího rozhodne svého synovce vyléčit z nežádoucí nesmělosti a plachosti.
