Nepojmenovávat, tedy neodloučit se. Zůstat v nenazvánu. Kde nelze jistě odlišit začátek od konce, záchranu od zločinu, jednu od druhé, tělo od těla. Králová totiž ví, že to, co nás všechny spojuje, je tělesnost. Nekontrolovatelná, tekutá hmota. Já jsem v tobě a ty jsi ve mně. A přesto to neznamená, že budeme spolu.
Ani dystopie, ani virtualita, ani fantazie. Protože neexistuje odstup. Nic není dáno předem. Každým krokem vznikáme a zanikáme spolu se Zemí. Člověk, zvíře, houboviště, shluk věcí, myšlenek, ostrovů a… jsme všichni jedno tělo. Psychedelicky se v něm převalujeme jako hlad, jako vzájemná starost. Vše je možné, vše je vtělené.
Kniha vypráví příběhy oblíbených autorek Vlasty Javořické a Vlasty Pittnerové odehrávající se v první polovině minulého století.
Lyrickoepická skladba Karla Hynka Máchy vydaná roku 1836. Vrcholné dílo českého literárního romantismu. Doslov Patrik Linhart.
Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století. Balady inspirované slovanskými i jinými pověstmi se vyznačují dějově dramatickým spádem, zatímco kresba prostředí je stručná a minimalistická. Erbenovy balady si oblíbily už celé generace českých čtenářů a mnohé pasáže díky tomu téměř zlidověly. Doslov Patrik Linhart.
Existenciální transhumanismus spojený s jemnou neokázalou romantikou v duchu "Lovce androidů" ... :) Co víc si přát?
Civilizace musí pokračovat. Tak zní motto vládnoucího rodu Hankersonů a Daniel Hankerson se toho hesla drží. Spolu se svými spojenci přežil zradu i pokusy o atentát a několikrát zmařil plány Nového protektorátu – nepřátel, kteří věří v naprostý řád, jemuž podřizují vše ostatní.
Svět se změnil. V květnu roku 1848 nastala Velká bouře. Nikdo neví, odkud přišla a co ji způsobilo, ale následky pocítili všichni. Hladiny oceánů se zvedly. U Drážďan je voda. Za Prešovem také. Rozvodnily se řeky, nepřetržité deště zničily úrodu. Lidé hladoví. Myšlenky národního obrození ale přetrvávají.
Dobrodružný a napínavý príbeh hraničiara Bartolomeja a malého chlapca Nathaniela. Ponorte sa spolu s nami do čarovného sveta zaklínačov, druidov a iných magických bytostí, pri ktorom občas zabudnete aj dýchať. „Na prvý pohľad sa ničím nelíšil od ostatných detí.
Babylon jako symbol civilizace, města a člověka ztraceného v něm. Tato sbírka poezie se převážně zabývá společností, kritikou civilizace, zoufání nad přírodou. Objevují se v ní metafyzická až apokalyptická témata, ale i romantika a humorná satira.
Rebelka Gemma Archerová o vlásek uprchne z Bostonu před děsivým stalkerem. Ocitne se v Londýně, kde se snaží vybudovat si nový život – a rozhodně se nehodlá zaplést s žádným mužem!
V blyštivém světě módy vládne Ivy, mladá a ambiciózní majitelka úspěšné firmy. Navzdory svému mládí dokázala vybudovat prosperující impérium, ale s růstem přichází i nové výzvy a povinnosti. Zatímco její společnost vzkvétá, Ivy zoufale hledá schopného asistenta, který by zvládl tempo jejího života.
Asi jako každá holka jsem vyrůstala s představou, že potkám kluka, vdám se, budu s ním mít pár dětí a tak dále… všichni tu pohádku známe. Jenže moje pohádka má zvrat, se kterým jsem nepočítala. Z mého vysněného prince se vyklubal nájemný vrah, takže nejenže se musím potýkat s morálním dilematem, ale ještě do toho musím řešit mrtvoly.
Stůj při mně Pracovat pro člověka, který vám hází klacky pod nohy, chová se povýšeně a přezíravě, fakt není žádný med a já se s tím jen těžko smiřovala. Chtěla jsem s tím seknout. Představa, že už mu nebudu muset nikdy čelit, byla tak lákavá...
Bibliofília Etely Farkašovej O písaní/nepísaní je sondou do autorskej tvorby ako celoživotného procesu. Pre Farkašovú je jazyk miestom, z ktorého vidí svet. Písať pre ňu znamená komunikovať s postavami, ktoré vytvára, a zároveň komunikovať so sebou i s jazykom: ohmatávať svet zapamätanou skúsenosťou.
Po prvotině Oriola (2019) a druhotině Kraj noci (2022) přichází Zuzana Pavlová se svou třetí sbírkou básní. Píše v ní hravě, experimentálně, pobaveně i zábavně, ale taky deziluzivně, trochu melancholicky, krutě existenciálně. O čem?
Tato knížka sdružuje dvě básnické sbírky: Gyöngyhajú lány a Guvernér hlavního města. Miroslav Fišmeister (* 23. dubna 1976) se narodil a žije v Brně. Amatérský přírodovědec, „snivec v samsáře“, „pošetilý pohádkář“, Starý muž příbuzný s koněm, „tropický suvenýr“, „čtvrtý Profesionál“.
