Tato publikace je jakýmsi dokumentem, ohlédnutím za šedesáti lety vydávání Filosofického časopisu.
Mimořádné číslo Perception in Scholastics and Their Interlocutors přináší osm studií zkoumajících problematiku vnímání a smyslů v dějinách filosofie mezi 11. a 17. stoletím.
Pro každé velké období lidských dějin můžeme najít nějakou zásadní knihu, která charakterizovala a představovala příklad toho nejlepšího, co se v dané době najde. Ve středověku to bude rozhodně Suma teologie Tomáše Akvinského. Je to jedno z velkých děl, které mělo význam a vliv nejen v době svého vzniku, ale i v dobách následujících.
Dějiny filosofie od Newtona po Rousseaua (Locke, Leibniz, Berkeley, Wolff, Lessing, Hume a další).
Monografia v zrozumiteľnej podobe predstavuje slovenskému čitateľovi zložitý dejinný vývoj ruskej filozofie ruského myslenia o človeku a zmysle jeho života vo svetle hľadania pravdy, dobra a krásy. V centre autorkinej pozornosti sú ruskí filozofi, ale aj literárni géniovia, ktorí oslovili nielen ľudí svojej doby, ale majú čo povedať aj ľuďom 21. storočia.
Kniha je souborem statí, pojednání a přednášek vydaných při různých příležitostech od poloviny třicátých, ale hlavně během čtyřicátých let, poslední příspěvky jsou z konce let padesátých. O jejím významu svědčí už jen ta skutečnost, že vyšla ve čtyřech vydáních, z nichž předposlední a poslední bylo vždy rozšířeno.
Tradičná čínština spája v sebe krásu a účelnosť poézie s účelnosťou a krásou matematiky, vytvárajúc tak vynikajúcu pomôcku pre myslenie, ktoré preniká a presahuje samo seba.
Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě.
Kniha si klade za cíl představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a imaginárna a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě.
V roce 2017 uplynulo 110 let od narození a současně 40 let od smrti Jana Patočky, nejvýznamnějšího českého filosofa 20. století. Taková jubilejní příležitost se stala výzvou nejen k očekávaným a spíše formálně oslavným proslovům, ale také k veřejnému filosofickému zamyšlení nad významem a celkovým smyslem filosofického díla profesora Jana Patočky. Dne 28.
Co je pravda? Má pravdu věda? Je místem pravdy univerzita se svými akademickými svobodami?
Kniha filozofie je první ze série přehledových oborových publikací, určených pro nejširší veřejnost od úplných začátečníků až po pokročilé studenty a odborníky. Provází nás vývojem filozofie od počátků až do současné doby a v chronologickém řazení seznamuje s nejvýznačnějšími filozofy a jejich teoriemi. Kniha zaujme i svou moderní grafickou úpravou.
Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci.
Je možné racionálně zdůvodnit přesvědčení, že budoucnost bude do značné míry podobna minulosti?
Husserl v tomto svazku provádí základní rozlišení mezi empirickým a eidetickým zkoumáním, vysvětluje přístup závorkování, základní rozdíl mezi světem vnímaným jako objekt o sobě a světem vnímaným jako fenomén, pojmy čistého vědomí a fenomenologické pojetí rozumu.
Listy florentského platonika Marsilia Ficina De officiis a Veritas de institutione principis patří mezi nejvlivnější z celé Ficinovy korespondence jakožto stručná pojednání o v renesanci oblíbených tématech morální filosofie.
Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921). Využili přitom především text z přelomu třicátých a čtyřicátých let, s nímž byl Wittgenstein zřejmě dlouhodobě spokojen.
Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou?
Literatura, která vznikala v českých zemích ve vrcholném středověku, se ke svým příjemcům nedostávala vždy jen ve formě zapsaného textu.
Soubor studií je věnován problematice sociálních aspektů života středověkého města.