Túto knihu tvoria kontroverzné filozofické články z rôznych oblastí, ale tiež vtipy či aforizmy, ktoré som napísal v rokoch 2005 až 2019. Články sú písané jednoducho a názorne, pochopí ich aj čitateľ, ktorý nie je odborníkom v danej oblasti. Majú len voľnú nadväznosť, možno ich čítať samostatne.
John Finnis je austrálsky filozof a právny vedec, ktorý sa zameriava na filozofiu práva, právnu vedu, ako aj na ústavné právo. Jeho najvýznamnejším dielom je kniha Prirodzený zákon a prirodzené práva, ktorá po prvý raz vyšla v roku 1980.
Jean-Paul Sartre (1905 1980) bývá v dějinách moderního myšlení zpravidla definován jako představitel ateistického existencialismu. Předložená publikace se zabývá zejména čtyřmi filosofickými texty tohoto autora, ve kterých je ateistické téma explikováno se zvláštní názorností.
František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů.
Hlavním tématem monografie je ohledání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro anamnézu podstaty vzdělání v situaci jeho vbudování do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si totiž nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním v jeho podstatě a vzděláním jako procesem, máme tu snad tzv.
První kniha jednoho z nejdůležitějších textů evropské tradice politické filosofie se zabývá problémem přirozenosti obce a otroctvím. Nový český překlad Milana Mráze v zrcadlovém řecko-českém vydání, opatřený úvodní studií a poznámkami.
Ve druhé knize tohoto politicko-filosofického pojednání se jeho autor zabývá kritikou jednotlivých pokusů o uspořádání ideální obce. Český překlad Milana Mráze v zrcadlovém řecko-českém vydání, opatřený úvodní studií a poznámkami.
Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo.
Predkladaných sedmoro štúdií upriamuje pozornosť na skúmanie dejinných aspektov filozofie ako terapeutického prostriedku. Uvažovať o filozofii ako terapii nie je celkom obvyklé. A to ani medzi filozofmi, ani v podstatne terapeutickejších vodách ľudského snaženia.
Dielo Otázka jedincovi má zásadné miesto v tvorbe významného mysliteľa 20. storočia Mar-tina Bubera. Narastajúci záujem o Buberovu dialogickú filozofiu sa intenzívne týka aj spisu Otázka jedincovi, najmä pre jeho silnú väzbu na myslenie Sorena Kierkegaarda.
Devátý svazek ediční řady Platónovy spisy. Páté, opravené vydání.
Fyzika a mysticizmus, fyzika a mysticizmus. V posledných desaťročiach sa objavili doslova desiatky kníh napísaných fyzikmi, filozofmi, psychológmi a teológmi s cieľom opísať alebo objasniť mimoriadne spojenie medzi najtvrdšou vedou, fyzikou, a najjemnejším náboženstvom, mysticizmom.
Ilúzia a iluzívne zobrazenie sa od svojich počiatkov spájalo prevažne s umeleckou tvorbou a snahou umelcov preniesť čo najvernejšie na dvojrozmerné plátno vonkajšiu realitu. Pokúsili sa ju zobraziť tak verne, aby namaľovaný obraz dokázal presvedčiť pozerajúcich sa divákov o tom, že to, čo vidia, je skutočnosť a nie len namaľovaný obraz.
The book is a second volume of the project, which is focused on a systematic examination of aesthetic experience by the unification of philosophical and cognitive-scientific approaches to beauty and aesthetic experience.
Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu. První oddíl mapuje možnost pojmové a biografické blízkosti. Poté se pokouší prokázat Burckhardtův zásadní vliv na Nietzschovu roztržku s Richardem Wagnerem.
Pohyby současného myšlení. Myšlení, filozofické nevyjímaje, je aktuální, to jest nějak nové, jen tehdy, pokud se pokouší překračovat své vlastní hranice. Své době odpovídá tím, že se mění. Kniha Co je nového ve filozofii chce sledovat právě tento pohyb transformace v posledních desetiletích.
Problém slobody možno do určitej miery objasniť iba tak, keď fenomén slobody uchopíme, porozumieme a skúmame celostne a keď ho analyzujeme z viacerých komplementárnych základných hľadísk. Tento prístup sa ukázal ako schodná cesta na prekonávanie rôznych apórií v otázke slobody. Keď sa spýtame na slobodu, o čom je vlastne reč?
Príbehy veľkých myšlienok a tých, čo ich tvorili texty prof.
Kierkegaardova kniha o zúfalstve chce čitateľovi zasiahnuť do života. Chce sa ho dotknúť na citlivom mieste, vyrušiť a vyprovokovať ho. Kierkegaard predstavuje zúfalstvo ako chorobu ducha a tvrdí, že je oveľa rozšírenejšie, než si bežne myslíme. Zúfalstvo je stav vnútornej nerovnováhy a nezmyselnosti, je to stav, v ktorom človek nie je sám sebou.
Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu.