Jaké jsou základní principy správného logického usuzování?
Kniha se zaměřuje na diskurs o demokracii ve 20. století, především se věnuje ideji strukturální demokracie z hlediska politické filosofie. Jejím stěžejním motivem je komparace dvou soustav: politické koncepce T. G. Masaryka a sociální a politické koncepce zakladatele české funkcionalistické strukturální filosofie Josefa Ludvíka Fischera.
Jako i v jiných oborech antiky, stojíme také zde nad troskami, a jediná cesta, kterou si lze vyvolati alespoň stín dávného umění básníkova, jest pokus o rekonstrukci, který je si vědom své vratkosti a svých nedostatků, pronesl svého času Ferdinand Stiebitz o papyrovém fragmentu Sofokleova satyrského dramatu Slídiči.
Hans Jonas (1903 1993), německý židovský filosof, patří k nejvýznamnějším myslitelům 20. století. Byl žákem R. Bultmanna a M. Heideggera, studoval filosofii, teologii a dějiny umění. V roce 1933 emigroval, za druhé světové války se účastnil bojů v židovské brigádě britských sil, v roce 1948 v Izraeli ve válce za nezávislost.
Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století. Knihu publikovanou poprvé r.
Autorka vo svojej monografii približuje hospodárske fungovanie veľkostatku Dolná Krupá v období prechodu od feudalizmu ku kapitalizmu. Zameriava sa na obdobie rokov 1853 až 1903, kedy veľkostatok spravoval gróf Rudolf Chotek I. (1822-1903). Dolnokrupský veľkostatok bol počas druhej polovice 19. storočia prosperujúcim poľnohospodárskym a priemyselným komplexom.
V Heideggerově hlavním díle Bytí a čas vystupuje Hegel především jako představitel vulgární metafyziky času. Přednáška Hegelovo pojetí zkušenosti, kterou Heidegger proslovil v rámci semináře k Fenomenologii ducha v akademickém roce 1942/1943, se však zaměřila na stěžejní motivy vlastní Hegelovy filosofie.
Na rozdiel od osvojovania poznatkov v podmienkach školskej výučby (didaktika) existuje aj osvojovanie poznatkov v podmienkach samoučenia (autodidaktika). Teda samoučením rozumieme tú zložku osvojovania poznatkov, ktorá na rozdiel od skupinového vyučovania v škole prebieha v podmienkach individuálnej mimoškolskej (spravidla domácej) prípravy autodidaktov.
Publikace je příspěvkem k prezentaci některých tendencí v soudobé filosofii, např. směřování filosofie k člověku, k jeho aktivitě, konkrétně pak ke zkoumání řeči. Zároveň podává přehled názorů významných německých filosofů dvacátého století Hanse-Georga Gadamera a Otty Friedricha Bollnowa.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20.
Klasická filozofie v kostce podává přehledné dějiny antické filozofie. Od Sokrata, Platona či Aristotela po Pythagora ke stoicismu Marka Aurelia. Kniha je navíc doplněna o mapy, diagramy, přehledy a tabulky.
Kniha obsahuje překlady recenzí od nejvýznamnějších autorů německé klasické filosofie - Fichta, Schellinga a Hegela. Kromě toho obsahuje také překlad Fichtova spisu Anály filosofického tónu, v němž v rámci reakce na recenzi své knihy Základ přirozeného práva podrobuje ironické kritice dobovou recenzní praxi.
Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy.
Kniha prináša šesť kapitol, ktoré vychádzajú z fenomenológie Edmunda Husserla a filozofickej antropológie Helmutha Plessnera. Ako sa človek vyjadruje vo výraze? Ako vidíme veci, na ktoré sa pozeráme? Akú rolu má človek v súkromnom a vo verejnom priestore? Aký je význam práce a odpočinku v ľudskom živote?
Monografie se snaží na pozadí myšlenek vybraných fenomenologů (Martina Heideggera, Jana Patočky, Jana Sokola) a pragmatistických myslitelů (Marca Johnsona, George Lakoffa či Antonia Damasia) reflektovat fenomén filosofie informace v novém rámci, než jak činí Luciano Floridi - zaměřuje se mnohem více na proměny současného světa a jeho vztahu ke vzdělávání a myšlení.
Kniha Skok do království svobody je jedinečným pokusem o analýzu marxismu jako filozofického a sociologického systému, založeného na utopickém myšlení směřování k individuální svobodě.
Kniha Ohnisko reči alebo mlčanlivá hĺbka horizontu s podtitulom Úvahy a štúdie (nielen) o jazykoch poézie je rozdelená do dvoch častí, ktoré na seba nadväzujú iba sprostredkovane.
Filozof Pascal Bruckner (1948) sa preslávil ako autor kriticko-teoretických esejí o súčasnej spoločnosti, je však aj slávnym románopiscom. Esej Bieda prosperity sa koncentruje na súčasné podoby ekonomizmu a úchylky trhovej spoločnosti. Bruckner filozoficky hodnotí súčasné univerzum človeka ako jednotlivca i ako člena ľudskej spoločnosti.
Název v češtině: Náboženské praktiky v japonských horských oblastech. Od úniku před pekly k zdraví prospěšným, ekologicky optimálním a duchovním praktikám konzumní společnosti Kniha uvažuje o japonských horách jako o místech náboženských úkonů.