Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století. Knihu publikovanou poprvé r.
Autorka vo svojej monografii približuje hospodárske fungovanie veľkostatku Dolná Krupá v období prechodu od feudalizmu ku kapitalizmu. Zameriava sa na obdobie rokov 1853 až 1903, kedy veľkostatok spravoval gróf Rudolf Chotek I. (1822-1903). Dolnokrupský veľkostatok bol počas druhej polovice 19. storočia prosperujúcim poľnohospodárskym a priemyselným komplexom.
V Heideggerově hlavním díle Bytí a čas vystupuje Hegel především jako představitel vulgární metafyziky času. Přednáška Hegelovo pojetí zkušenosti, kterou Heidegger proslovil v rámci semináře k Fenomenologii ducha v akademickém roce 1942/1943, se však zaměřila na stěžejní motivy vlastní Hegelovy filosofie.
Na rozdiel od osvojovania poznatkov v podmienkach školskej výučby (didaktika) existuje aj osvojovanie poznatkov v podmienkach samoučenia (autodidaktika). Teda samoučením rozumieme tú zložku osvojovania poznatkov, ktorá na rozdiel od skupinového vyučovania v škole prebieha v podmienkach individuálnej mimoškolskej (spravidla domácej) prípravy autodidaktov.
Publikace je příspěvkem k prezentaci některých tendencí v soudobé filosofii, např. směřování filosofie k člověku, k jeho aktivitě, konkrétně pak ke zkoumání řeči. Zároveň podává přehled názorů významných německých filosofů dvacátého století Hanse-Georga Gadamera a Otty Friedricha Bollnowa.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20.
Klasická filozofie v kostce podává přehledné dějiny antické filozofie. Od Sokrata, Platona či Aristotela po Pythagora ke stoicismu Marka Aurelia. Kniha je navíc doplněna o mapy, diagramy, přehledy a tabulky.
Kniha obsahuje překlady recenzí od nejvýznamnějších autorů německé klasické filosofie - Fichta, Schellinga a Hegela. Kromě toho obsahuje také překlad Fichtova spisu Anály filosofického tónu, v němž v rámci reakce na recenzi své knihy Základ přirozeného práva podrobuje ironické kritice dobovou recenzní praxi.
Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy.
Kniha prináša šesť kapitol, ktoré vychádzajú z fenomenológie Edmunda Husserla a filozofickej antropológie Helmutha Plessnera. Ako sa človek vyjadruje vo výraze? Ako vidíme veci, na ktoré sa pozeráme? Akú rolu má človek v súkromnom a vo verejnom priestore? Aký je význam práce a odpočinku v ľudskom živote?
Monografie se snaží na pozadí myšlenek vybraných fenomenologů (Martina Heideggera, Jana Patočky, Jana Sokola) a pragmatistických myslitelů (Marca Johnsona, George Lakoffa či Antonia Damasia) reflektovat fenomén filosofie informace v novém rámci, než jak činí Luciano Floridi - zaměřuje se mnohem více na proměny současného světa a jeho vztahu ke vzdělávání a myšlení.
Kniha Skok do království svobody je jedinečným pokusem o analýzu marxismu jako filozofického a sociologického systému, založeného na utopickém myšlení směřování k individuální svobodě.
Kniha Ohnisko reči alebo mlčanlivá hĺbka horizontu s podtitulom Úvahy a štúdie (nielen) o jazykoch poézie je rozdelená do dvoch častí, ktoré na seba nadväzujú iba sprostredkovane.
Filozof Pascal Bruckner (1948) sa preslávil ako autor kriticko-teoretických esejí o súčasnej spoločnosti, je však aj slávnym románopiscom. Esej Bieda prosperity sa koncentruje na súčasné podoby ekonomizmu a úchylky trhovej spoločnosti. Bruckner filozoficky hodnotí súčasné univerzum človeka ako jednotlivca i ako člena ľudskej spoločnosti.
Název v češtině: Náboženské praktiky v japonských horských oblastech. Od úniku před pekly k zdraví prospěšným, ekologicky optimálním a duchovním praktikám konzumní společnosti Kniha uvažuje o japonských horách jako o místech náboženských úkonů.
Túto knihu tvoria kontroverzné filozofické články z rôznych oblastí, ale tiež vtipy či aforizmy, ktoré som napísal v rokoch 2005 až 2019. Články sú písané jednoducho a názorne, pochopí ich aj čitateľ, ktorý nie je odborníkom v danej oblasti. Majú len voľnú nadväznosť, možno ich čítať samostatne.
John Finnis je austrálsky filozof a právny vedec, ktorý sa zameriava na filozofiu práva, právnu vedu, ako aj na ústavné právo. Jeho najvýznamnejším dielom je kniha Prirodzený zákon a prirodzené práva, ktorá po prvý raz vyšla v roku 1980.
Jean-Paul Sartre (1905 1980) bývá v dějinách moderního myšlení zpravidla definován jako představitel ateistického existencialismu. Předložená publikace se zabývá zejména čtyřmi filosofickými texty tohoto autora, ve kterých je ateistické téma explikováno se zvláštní názorností.
František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů.