Publikace sleduje v dosud nejkomplexnější podobě problematiku psychologické diagnostiky dětí ve školním věku. Autorky nejprve zkoumají oblast kognitivních funkcí u standardní části dětské populace a v případě diagnostiky mentálně postižených dětí, nadprůměrně nadaných dětí a dětí ze specifického sociokulturního prostředí. V kapitole o tzv.
Hlbinná psychoterapia patrí do rodiny psychoterapeutických metód, ktorých korene siahajú k Sigmundovi Freudovi. Jej moderné súčasnépoňatie, ktoré reflektuje prakticky všetky významné objavy v oblasti psychoterapie, načrtáva táto kniha zrozumiteľným a didakticky sviežim spôsobom.
Slovo mandala znamená kruh v obecném smyslu. V oblasti náboženských rituálů a v psychologii označuje kruhové obrazy, jejich kreslené, malované, plastickén ebo taneční ztvárnění ... jako psychologické fenomény sé spontánne vyskytují ve snech, v jistých konfliktních stavech a u schizofrenie ...
Predložená práca je veľmi potrebným erudovaným príspevkom v oblasti problematiky jedincov s postihnutím (patopsychológie), konkrétne s mentálnym postihnutím. V súčasnosti u nás nie je takáto komplexná publikácia obsahujúca najnovšie poznatky z tejto oblasti. Autor prináša témy, ktoré sú jedinečné.
František Koukolík je lékař, neuropatolog, jenž se zabývá vztahem mozku a chování. Ve své nové knize Já (O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování) se zaměřil na starou a otevřenou otázku – jak a proč mozek tvoří vědomí a jaký je vztah mozku vědomí a sebeuvědomování.
Autogénny tréning v preklade znamená "sebautvárajúce systematické cvičenie". Vyvinul ho neuro-psychiater a psychoterapeut J. H. Schultz. Ide o prepracovaný systém vnútornej práce s predstavami, pomocou ktorej sa dostávame do stavu prehĺbeného pokoja, uvoľnenia a hypnoidne zmeneného vedomia.
Autorka, psychiatrička praktizující analytickou psychologii v New Yorku, ve své provokativní knize popisuje okolnosti znovunalezení potlačených aspektů archetypického ženství současnými ženami na jejich cestě ke svobodě a celosti.
Populárně naučný americký bestseller o hyperkinetické poruše (ADHD) u dospělých se srozumitelnými formulacemi vyvolává i otázky, zda se to náhodou netýká také vás. ADHD (z angl.
V knize Pojďme spolu snít autorka vysvětluje základní psychoanalytické pojmy srozumitelným způsobem s použitím všeobecně známých literárních příběhů. Vychází při tom z klasické Freudovy pudové teorie se zacílením na oidipovský komplex. Na případech literárně známých postav pátrá po příčinách, které vedly ke zformování psychiky daného člověka.
Zámerom publikácie je objasniť riziká spojené s kyberšikanou a sextingom. Kyberšikana zahŕňa využívanie informačných a komunikačných technológií, ktoré podporujú úmyselné, nepriateľské a často opakované správanie jednotlivca alebo skupiny s úmyslom ublížiť.
Předkládaná publikace se zabývá problémem smyslového vnímání z hlediska obecné antropologie. Jelikož vnímání představuje komplexní problém, je i náš přístup komplexní a zahrnuje několik různých hledisek: kognitivní psychologii, neurofyziologii, fenomenologii, sociokulturní antropologii, dějiny idejí či uměleckou sebereflexi.
Forenzná psychológia je aplikovaná vedná disciplína, ktorá sa venuje teoretickým i praktickým problémom právnej praxe. Zaoberá sa ľuďmi, ktorí sa stanú páchateľmi, ale i obeťami, prípadne svedkami trestných činov, ako i psychológiou ľudí, ktorí riešia svoje občiansko-rodinnoprávne problémy. Autor publikácie, prof. PhDr. Anton Heretik, PhD.
Monografie vychází z dlouholetých zkušeností autorů z práce s delikventy ve věznicích a výchovných ústavech. V tomto prostředí dochází k náročným životním situacím, někdy až dramatickým. Následné reakce delikventů se promítají i do jejich výtvarné činnosti a písemných projevů.
Knížka je pro všechny budoucí i stávající rodiče i další dospělé, protože jsme všichni i děti svých rodičů. Často ani nechápeme, co a proč se nám v životě děje.
Po úspěchu své knihy Příručka psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou se manželé Cabyovi rozhodli napsat jakési pokračování, které svou strukturou navazuje na předchozí knihu, ale rozvíjí nové nápady týkající se řešení problémových situací (např. práce s metaforami, se zdroji, s improvizací).
Kurt Lewin byl významným badatelem v oblasti sociální, organizační a aplikované psychologie. Předkládaný výbor akcentuje zejména Lewinovy práce týkající se teorie pole.
Člověk v pozici outsidera, který se odcizil sám sobě a společnosti, nemůže prožívat sebe samého či ostatní jako „skutečné“. Vytváří si falešné self, přes které se konfrontuje s vnějším světem i s vlastním zoufalstvím.
Kniha, která je někdy pokládána za Frommovo nejoriginálnější a nejkomplexnější dílo, pojednává o různých aspektech agrese, a to za pomoci poznatků z lidské i zvířecí psychologie, neurofyziologie, paleontologie a antropologie. Fromm rozlišuje benigní a maligní agresi.
Se sourozenci si člověk spojuje představu hlubokého spojenectví i rivality. V překvapivém kontrastu s každodenními zkušenostmi se však v psychoanalýze tomuto tématu věnovala až do osmdesátých let minulého století mizivá pozornost a i dnes k tématu existuje jen málo odborných publikací.
Mnozí lidé, kteří trpí duševní poruchou, si myslí, že jim nic není a že nepotřebují pomoc. U lidí se schizofrenií a bipolární afektivní poruchou se jedná o zhruba polovinu, podobně jsou na tom lidé se závislostí či poruchou příjmu potravy, a svůj stav často podcení i lidé s depresí nebo úzkostnou poruchou.