V současné tuzemské beletrii se objevuje poměrně dost próz, které bývají charakterizovány — ať už svými autory, nebo literární kritikou — jako apokryfy či apokryfní.
Jaká jsme čtenářská kultura? Silná, nebo slabá? Setrvalá, nebo upadající? Jsou stesky nad úpadkem čtení oprávněné, nebo jde jen o pohodlný kulturní katastrofismus?
Kollárova Slávy dcera je dílo klasické, ale čtenářsky mrtvé. Proč je ovšem nestudovat jako historický dokument, jako svědectví o panslavismu i celé dobové mentalitě, již zrcadlí? Jako příklad fenoménu „alternativní vědy“, která balancuje na hranici vážnosti a blouznivosti?
Lubomír Doležel ve svých Narativních způsobech v české literatuře formuluje pomocí analýzy typů narativních promluv, subjektivizace vyprávění, vypravěčských způsobů a autentifikace fikčních světů teorii narativního textu a aplikuje ji na vybranou českou prózu.
Pôvod hlaholiky patrí k fundamentálnym otázkam slavistiky už vyše stopäťdesiat rokov. Za toto dlhé obdobie vznikli celé desiatky teórií, hypotéz či predstáv, ktoré mali vyriešiť tento neľahký problém, no napriek tomu musíme konštatovať, že otázka pôvodu hlaholiky stále nie je uspokojivo doriešená.
Publikácia venovaná slovenským prekladom Williama Shakespeara vychádza pri príležitosti 450. výročia narodenia veľkého anglického dramatika. Popredný prekladateľ a literárny historik Ján Vilikovský v nej sleduje, ako slovenská kultúra reagovala na tohto jedinečného tvorcu, a dokazuje, že sa nemusíme hanbiť. V 30. rokoch 19.
Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru.
Jak spolu lidé komunikují, jak dosahují porozumění?
G R A M A T I K A O B S A H U J E • opis aktuálnych gramatických javov • jasné a stručné výklady • množstvo praktických príkladov • poznámky, výnimky, zaujímavosti • krížové odkazy • podrobný register • prehľadná sadzba • dvojfarebná tlač
Pod názvom Ako zjesť žabu sa ukrýva upravený výber z glos a úvah Inge Hrubaničovej o súčasnom jazyku a súčasnej reči, ktoré boli publikované v denníku Sme v rokoch 2010 – 2013.
Román prošel dlouhým vývojem, od Cervantesova Dona Quijota přes díla Jane Austenové, Francise Scotta Fitzgeralda či Ernesta Hemingwaye až k dnešním mistrům, adaptoval se na změny společnosti i technologií a v každém období své existence se vyznačoval mísením tradice a inovativních prvků. Th omas C.
Novoroční projevy československých a českých prezidentů, prvomájová hesla, texty Rudého práva, publicistika Jaroslava Durycha, Ladislava Jehličky a Karla Čapka, staročeské satiry, beletrie autorů 19. století, regionální noviny z přelomu 19. a 20. století či slovníky argotu.
PRAVIDLÁ SLOVENSKÉHO PRAVOPISU sú základnou pravopisnou príručkou každodennej potreby, objasňujúcou pravopisnú sústavu spisovnej slovenčiny. Uvádzajú sa v nej všetky pravopisné pravidlá, podľa ktorých sa má postupovať pri tvorbe písaných jazykových prejavov, spolu s množstvom konkrétnych príkladov.
V prvej časti sa spracúva štylistická paradigmatika. Tu je základným pojmom štyléma. V rámci štýlových vrstiev ako paradigmatických zásobárňach predstavujú jednotlivé druhy štylém sémanticky a funkčne diferencovaný materiál, ktorý má expedient v čase tvorby aktuálneho textu k dispozícii.
Zborník s tematickými celkami Slovakistika; Jazykoveda; Literárna veda; Kulturológia; Vedecké informácie prezentuje výsledky vedeckého výskumu tých spoločenskovedných disciplín, ktoré nezahŕňajú ostatné printové média Matice slovenskej (Historický zborník, Slováci v zahraničí).
Autor publikace Pavel Kosek je odborným asistentem na Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde vyučuje předměty orientované na vývoj a dějiny češtiny.
Slová cudzieho pôvodu v bežnej reči sú prirodzeným javom každého jazyka. Tento slovník s prehľadnou štruktúrou hesiel ponúka „prvú pomoc“ a orientáciu v spleti odborných jazykových prejavov sprevádzajúcich dnešného človeka.
Sprítomňovanie ženskosti a mužskosti súvisí s urbánno-rustikálnym vzťahom napr. v tom zmysle, že rodovo stereotypné zobrazovanie pramení i z rustikálneho hodnotového rámca, ktorý je väčšmi spätý s tradičnými – aj morálnymi a náboženskými – hodnotami. Tento fakt sa dá vystopovať tak v zbierkach J. Mihalkoviča, ako aj L. Vadkerti-Gavorníkovej.
Naší mateřštinou jsme obklopeni při každém kroku. Uvědomujeme si ale, nakolik nás čeština ovlivňuje a určuje, co o nás prozrazuje a jaká tajemství z minulosti skrývá?
Úvod do fantastické literatury je jednou z nejvýznamnějších raných prací Tzvetana Todorova, francouzského literárního vědce bulharského původu, jenž patří mezi ústřední osobnosti francouzského strukturalismu druhé poloviny 20. století.