Publikace Básnický rok je prvním titulem nové edice Pedagogické fakulty MU, v níž by měly vycházet populárně či esejisticky pojaté publikace malého rozsahu, reflektující problematiku jednotlivých oborů vyučovaných na uvedené fakultě.
V těch nejlepších ze svých textů vypráví fantastická literatura příběhy o našem světě, o lidském vědomí a jeho hranicích. Posun za meze přirozeného fikčního světa a konkrétního časoprostoru přitom dovoluje nahlížet jasněji, příměji a z většího nadhledu.
Kniha Literární hrátky s českým jazykem odkrývá čtenáři jeho až nečekané možnosti.
Ide o slovník tvarov viac ako 13 000 podstatných mien v slovenčine vrátane frekventovaných vlastných mien prehľadne zachytáva spôsob ich skloňovania. Ide o unikátne dielo, ktoré vzniklo výskumom reálneho používania slov v textoch Slovenského národného korpusu. Všetky fungujúce tvary sú doložené krátkym kontextom s uvedením zdroja.
Publikace analyzuje spíše ojediněle se vyskytující kritickou recepci Ingardenovy koncepce uměleckého literárního díla v rámci angloamerické estetiky a filozofie.
Univerzitný docent, literárny vedec, v štyroch tematických okruhoch reflektuje spoločenské, pedagogické, etické a estetické problémy súčasnosti. Skepticky nazerá na dobovo zakrivené demokratické princípy a na príval spoločenských pseudohodnôt. Ostro kritizuje zárodky nehumánnosti, preferovanú konzumnosť ovplyvňujúce vývoj mladej generácie.
Kniha O základech teorie jazyka, stěžejní práce dánského lingvisty Louise Hjelmsleva (1899–1965), je jedním z největších a dodnes nejvlivnějších děl světové lingvistiky. Autor byl představitelem kodaňského strukturalismu, který vznikl v návaznosti na pražskou školu (s níž měl Hjelmslev čilé vztahy).
Sherlock Holmes se ocitá před následující situací: z dějin sémiotiky byl vymazán celý novověk a moderní tradice, všechny známky empirismu i racionalismu. Police knihoven a databanky zejí prázdnotou. Jak lze sémiotiku zachránit?
Onomaziologický slovník zásadním způsobem doplňuje a sjednocuje dříve vydané čtyři díly Slovníku české frazeologie a idiomatiky. Zahrnuje frazémy a idiomy všech čtyř vydaných svazků, které změněnou organizací a způsobem prezentace spojuje dohromady podle jednotného hlediska, a to významu.
Zkušený autor vysvětluje základní termíny sociální práce, a to s ohledem na situaci u nás - k níž ke kritický - i ve světě. Slovník zahrnuje i pojmy sousedních vědních oborů, jež se na poli sociální práce nejčastěji užívají.
Kniha představuje průřez literárním dílem Aloyse Skoumala (1904–1988) od mladicky zjitřeného vyznání z dvacátých let po literárněhistorický esej a trs rukopisných aforismů z let sedmdesátých. Do vymezeného žánrového spektra spadají epigramy, vlastní verše, deníkové záznamy, významný proslov na 1.
Tato knížka by ráda oslovila každého, kdo stejně jako její autor při psaní svých textů určených veřejnosti, ať široké, nebo úzké, usiluje o co největší přesnost jazykového vyjádření svých myšlenek, a přesto se mu to vždy nepodaří – ať je publicistou, vědcem, nebo slovesným umělcem.
Pracovní sešit češtiny pro cizince je součástí učebnice Žijeme v Česku, umíme česky, která je v ruské, anglické, vietnamské a španělské verzi. Učebnice vznikla na základě zkušeností autorky paní Vlaďky Kopczykové-Dobešové, která vyučuje češtinu jako základní cizí jazyk od roku 2006 v Integračním centru pro cizince v Hradci Králové.
Slovník podkrkonošského nářečí představuje první komplexní vědecké zpracování nářečního lexika dané oblasti. Ve zhruba 13 500 heslech je zachycena lexikální zásoba z celé západní, tradičně české části Podkrkonoší (kromě oblasti Pasek nad Jizerou, Vysokého nad Jizerou a Jilemnice také z níže položeného Semilska a Železnobrodska).
Monografie Čeština v pohybu uvádí výsledky vědecké práce kolektivu lingvistů KČJL PdF MU. Svůj výzkum zaměřili na měnící se jevy současné češtiny, jako je např. oblast propriální sféry, konkrétně užívání toponym a chrématonym, nebo přechylování cizích ženských příjmení.
Monografie zkoumá vztah mezi technologií psaní, genezí textu a poetikou literárního díla. V centru zájmu se ocitá konkurence manuálního a strojového psaní jako dvou základních technologických postupů, jež vstupovaly do významotvorného kontaktu od osmdesátých let 19.
Arnošt Vilém Kraus (1859–1943), první literárněvědný germanista na pražské české univerzitě, se již od počátku své odborné kariéry zabýval česko-německými literárními a kulturními vztahy.
Od druhé poloviny devadesátých let 20. století je literatura šířena nejen prostřednictvím tištěných a audiovizuálních médií, ale využívá zároveň bezbřehý a dynamicky se vyvíjející prostor internetu.
Popredný odborník prináša 3. vydanie praktickej jazykovej príručky a obsiahleho slovníka správnej výslovnosti. Dielo by malo byť dennou pomôckou najmä verejne činných osôb, moderátorov, rozhlasových redaktorov, ale i všetkých laických používateľov spisovnej slovenčiny.
Charakter prostoru, jenž nás obklopuje a který obýváme, vstupuje do naší mysli, promítá se do uměleckých zobrazení a stává součástí příběhů, jenž vyprávíme. To zpětně ovlivňuje jak jeho individuální, tak kolektivní vnímání. Zkoumání historické dimenze tohoto jevu je zasvěceně hlavní část knihy.