Působení literárního a výchovného díla Jaroslava Foglara patří mezi mimořádné a pozoruhodné jevy české kultury dvacátého století.
Monografie je zaměřena na počátky latinské písemné kultury v Čechách a na Moravě, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je věnována prezentaci rukopisných fragmentů raně středověkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajově; ve většině případů jde o první publikaci těchto pramenů vůbec.
To nejlepší a nejdůležitější z české literatury za posledních 100 let!
Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) byl učitelem, vynálezcem a šiřitelem vzdělanosti. Pro některé podivín, pro některé obraz své doby, každopádně člověk lidsky čistý a nadšený pro pravdu a poznání. Jeho posledním příspěvkem světu byl obrazový jazyk – neoglyfy.
Kniha nabízí první ucelené českojazyčné dějiny literatury psané na území Finska švédsky. Tato moderní menšinová literatura vzniká od přelomu 19. a 20. století; ve studii je zaznamenán její více než stodesetiletý vývoj až do současnosti. Popisovány jsou mj.
První díl dlouho očekávané práce, který vychází 30 let po vydání odeonského Slovníku spisovatelů německého jazyka. Rozsáhlý autorský kolektiv v této knize zpracovává dějiny německé literatury od nejstarších dob po současnost v sedmi stech heslech, věnovaných jednotlivým autorům.
Jazyková příručka obsahuje všechny běžné gramatické jevy v přehledné grafické úpravě. Pravidla mluvnice dokresluje množstvím příkladů, poznámek a tabulek. Zvýšená pozornost je věnována problematickým jevům současné češtiny. Publikaci ocení žáci, kteří chtějí mít po ruce malého velkého gramatického rádce.
Slovník českých synonym a antonym je nejobsáhlejším a nejmodernějším slovníkem svého druhu na českém trhu. Je určen redaktorům, editorům, překladatelům nebo studentům, kteří si chtějí rozšířit slovní zásobu. Slovník českých synonym a antonym je nejobsáhlejším a nejmodernějším slovníkem svého druhu na českém trhu.
Slovník českých synonym a antonym je nejobsáhlejším a nejmodernějším slovníkem svého druhu na českém trhu. Je určen redaktorům, editorům, překladatelům nebo studentům, kteří si chtějí rozšířit slovní zásobu.
Nelezou vám slovíčka do hlavy? Bojíte se mluvit? Nedaří se vám najít si na učení čas? Snad každý musí při učení překonávat nějaké překážky. Cílem této knížky je nabídnout vám co nejvíc praktických návodů, jak se vypořádat s nástrahami jazykového studia. Zjistíte, že na to nejste sami a že řešení leží přímo před vámi.
Najnovšia kolektívna práca Jazykovedného ústavu Ľ.Štúra, ktorá je určená lingvistom, učiteľom slovenského jazyka a cudzích jazykov na všetkých stupňoch škôl, prekladateľom, študentom a všetkým záujemcom o korpusové a jazykové databázy. Opisuje tvorbu, štruktúru a možnosti využitia zdrojov Slovenského národného korpusu.
Autorka analyzuje označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru: táže se, do jaké míry si uvědomujeme vevázanost mluvního jednání do sociálního kontextu, jak se genderové normy a očekávání promítají do jazyka a jak je lze prolomit.
Proč vznikají dětské knížky? Jak můžeme literaturu pro děti definovat? V čem je specifický způsob, jak děti čtou? Existuje vůbec něco jako zvláštní literatura pro děti? A pokud ano, není nutně horší než ta pro dospělé?
Měsíc před smrtí si Andersen poznamenal: „Žádný sochař mě nezná, neviděl mě číst, neví, že děti nemám za zády, na klíně ani na koleni; že mé pohádky jsou stejně tak pro starší publikum jako pro děti. Že naivní jsou mé pohádky jen zčásti, že jejich solí je humor.“ Humor tu opravdu najdeme, jenže jak známo, sůl dokáže být pěkně štiplavá.
Kniha obsahuje interpretace předních Bezručových básní. Autor knihy se v ní zaměřuje na jejich poetiku a zasazuje je do dobového literárního kontextu první třetiny dvacátého století. Porovnáním s jinými literárními představiteli je zdůrazněna tvůrcova osobitost a jeho přínos do vývoje české poezie.
Publikace obsahuje některé důležité texty polské sociologie kultury a literatury, českému pohledu tak trochu skryté v záplavě toho, co k nám přichází ze Západu. Zaměřuje se na významné polské osobnosti těchto oborů od meziválečného období po současnost (S. Bystroně, S. Ossowského, S. Żółkiewského, A. Kłoskowskou ad.).
Nejnovější kniha Noama Chomského Jakými tvory jsme?
Autor mapuje několik aspektů současné české jazykové kultury, především pak tendence na jedné straně k zhovadění a tzv. buranizaci (hovězí čeština), na druhé pak k feminizaci a infantilizaci (zdrobněliny, afektovanost, medovitost).
