Publikace se zabývá satirou jako svébytným žánrem římské literatury. Vymezuje satiru v rámci diachronního vývoje žánru a zasazuje ji do kontextu, uvádí její zvláštnosti a specifické problémy, na něž se při jejím zkoumání opětovně naráží.
Sigismund Bouška (1867–1942) zůstával mnoho let zcela neprávem stranou hlubšího zájmu badatelů i širší veřejnosti. Splacením tohoto dluhu se stává publikace Petra Bergmanna, který s erudicí osvětluje Bouškovy životní osudy a čtivým způsobem přibližuje mnohovrstevnaté dílo jednoho z vůdčích představitelů Katolické moderny.
Dílo Franze Kafky nás dodnes fascinuje, mimo jiné tím, jak úspěšně se vzpírá jednoznačným interpretacím. V této knize Jan Kosek poukazuje na některé méně známé souvislosti spisovatelova života a díla, které vznikalo v rámci velice složitého společenského, politického a intelektuálního kontextu tehdejší Mitteleuropy.
V pořadí již dvanáctý sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ) nabízí čtenářům výběr těch nejdůležitějších a nejzajímavějších příspěvků přednesených na čtyřech pravidelných společných setkáních Asociace uskutečněných v roce 2017.
Irský básník a prozaik Justin Quinn (* 1968), který od počátku devadesátých let žije v Praze a přeložil do angličtiny mimo jiné básně Petra Borkovce, Bohuslava Reynka či Jana Zábrany, předkládá v této monografii souvislý výklad obousměrných kontaktů východoevropské (především české a ruské) a anglicky psané poezie v období studené války.
Kniha je věnována problematice bilingvismu, jež představuje aktuální společenské téma diskutované jak odbornou veřejností (lingvisty, psycholingvisty, sociolingvisty či lingvodidaktiky, ale i jinými), tak i laiky, jim všem je tato publikace také určena.
V oblasti češtiny jako cizího jazyka sílí diskuse o tom, jak ve výuce, při koncipování učebních materiálů nebo hodnocení a testování zacházet s jednotlivými varietami češtiny, především spisovnou a obecnou češtinou, diskuse dobře známá z kontextu české jazykovědy a české školy. V rámci výuky češtiny pro cizince je přitom třeba se vyrovnat také s tzv.
Slovník literárněvědného strukturalismu představuje vůbec první takto tematicky vymezenou terminologickou příručku, která postihuje strukturalismus ve všech jeho podstatných dimenzích a podobách, jež získal v rámci literární vědy v průběhu dvacátého století.
Z trojice pardubických bratří Vokolků, mimořádného zjevu české kultury 20. století, byl po dlouhá desetiletí znám především nejmladší z nich – spisovatel Vladimír Vokolek.
Thomas Foster vysvetľuje literatúru ako nečakané dobrodružstvo, ktoré nám odkrýva nové svety poznania. Hoci priznáva, že veľké príbehy a emócie boli napísané už kedysi dávno a každá doba ich len nanovo prerozpráva a dá im nový šat, nedajme sa zmiasť.
Zo všetkých literárnych druhov je román bezpochyby najpríťažlivejší a najdiskutovanejší. Od Petronia, Miguela de Cervantes, Madame de la Fayette, Jane Austinovej až po súčasných majstrov sa román vyvíjal v závislosti od spoločenských, sociálnych a technologických zmien, celé stáročia vstrebávajúc tradíciu a nové myslenie.
Kniha Neslovanské elementy v kulturách a jazycích Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 18 textů tohoto svazku je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Maupassant podle historiků buď psal, nebo souložil - údajně měl až tisíc milenek, většinou prostitutek. S těmi měl potíže i zfetovaný Baudelair, který své poslední partnerce platil, aby se mohl dívat, jak se svléká. To Edgar Allan Poe měl zase vážné problémy s pitím a upil se k smrti. Hemingway na tom byl s pitím podobně, ale deprese se zbavil ránou z pušky.
Hospodský vypravěč, pábitel, zapisovatel hovorů a kronikář nejrůznějších profesí. Tak bývá Bohumil Hrabal nejčastěji označován — nejsou to však jen publicistická klišé?
Prehľad gramatiky a pravopisu slovenského jazyka je obľúbená doplnková učebnica pre 2.
Soubor studií o méně známých literárních a výtvarných osobnostech české i světové scény a jejich děl od konce 19. století, přes tzv. klasickou modernu až do současnosti. Ze slovesné oblasti zahrnuje práce Gustava Erharta texty o autorech, kteří jej v průběhu let zaujali, seznamoval se s jejich tvorbou a pokoušel se o jejich vlastní reflexi.
Stopy staroseverských mýtů, básní či ság lze nalézt v mnoha významných dílech světové kultury.
Krystyna Kardyni-Pelikánová, významná polonistka a komparatistka, emeritní profesorka-seniorka, spolupracovnice polonistiky na Masarykově univerzitě v Brně a dlouholetá vědecká pracovnice ÚČSL ČSAV, se ve své vědecké práci soustředila především na polsko-české literární vztahy. Její poslední kniha "Čechy krásné, Čechy mé...
Kafka je virtuozem dvojité negace: nejistotu obsaženou již v každodenním úzu – co není nepravda, nemusí ještě být pravda – opakovaně využívá jako součást lstivé strategie.