Kniha Sparta, kterou napsal profesor historie na univerzitě v Cambridgi Paul Cartledge, jehož životopis Alexandra Velikého znají i čeští čtenáři (Academia 2007), podává poutavý výklad dějin mocného řeckého státu, který díky své neobyčejné vojenské síle a pevné organizaci zaujal již v 6. století př. n. l.
V období mezi roky 800 a 300 př. n. l. zažil svět doslova explozi nových náboženských koncepcí. Proč se právě Sokrates, Buddha, Konfucius, Jeremiáš a Lao-c´ – mezi jinými – objevili v rozpětí těchto pěti staletí? A proč si všichni ve svých úvahách o lidstvu byli tolik podobní?
Autor Peter Atkins ve své knize Čtyři zákony, které řídí vesmír, vysvětluje podstatu termodynamických zákonů, které řídí vše, co se děje ve vesmíru.
Kniha přináší český překlad spisu Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, v němž se Ibn Rušd pokusil začlenit aristotelskou filosofii do náboženského rámce a vytvořit těsné sepětí mezi vírou a rozumem, jejichž konkurenční vztah byl jedním z hlavních filosofických problémů pro středověké filosofy z okruhu všech tří monoteistických
Kdo je to intelektuál? Co a kde je veřejný prostor? Proč jsou intelektuálové na světě? Má být intelektuál skeptický? A intelektuálka? Je český intelektuál neviditelný? Je angažovaný intelektuál reliktem minulosti?
V roce 1773 vydal Christoph T. Delius, profesor Báňské akademie v Bánské Štiavnici, první vysokoškolskou učebnici hornictví „Anleitung zu der Bergbaukunst, neboli Úvod do hornictví“. Dílo se rozšířilo nejprve po celé monarchii a později bylo další skoro dvě staletí využíváno nejenom v Evropě, ale rovněž v Latinské Americe.
Dílo nazvané Okrsky (al-Chitat) historika a literáta, šajcha Taqíjuddína Ahmada al-Maqrízího (1364–1442) představuje jeden z klíčových pramenných textů k poznání středověkého (mamlúckého) Egypta včetně jeho bohatých a fascinujících reálií.
Divy a záhady Indického oceánu je pozoruhodné historicko-geografické dílo s velkými literárními kvalitami z druhé poloviny 10.
Měšťanská morálka jejíž autorkou je Maria Ossowská, je klasickým dílem polské sociologie a etiky z roku 1956. Analýzu několika evropských podob měšťanské morálky autorka otvírá shrnutím nepříliš vybíravé kritiky „měšťáků“, s níž přišla v 19. a 20. století především levice.
Antologie v jednom svazku zpřístupňuje základní texty, jež napomohly formovat české humanitní vědy. Jako nejdůležitější se jevilo zajistit humanitním vědám institucionální podmínky, otázky teoretické a metodologické nebyly na prvním místě, byť v některých textech byly alespoň implicitně přítomny.
Ivan Klíma je autorem knihy O lásce, tichu i zradě. V posledních letech se vrátil ke své oblíbené literární formě, k povídkám. O povídce tvrdí, že je to nejobtížnější literární útvar, navíc dobrá povídka má být krátká, zvláště v dnešní době, kdy je každý z nás zavalen množstvím slov a vyprázdněných sdělení.
Zdeněk Půlpán je autorem knihy Odhad informace z dat vágní povahy. Čtenáři se dostává do rukou velmi zajímavá kniha z pomezí stochastiky a jejích aplikací, především v medicíně a humanitních vědách.
Počítačově orientovaná statistická analýza vícerozměrných dat je populárně vysvětlena na větším množství praktických příkladů a umožňuje extrahovat v datech ukrytou informaci. Kniha poslouží začátečníkům a studentům přírodních a technických věd, kteří začínají s vícerozměrnou analýzou pomocí rozličného software.
„Psaní je má celoživotní obsese – nejdříve to bylo psaní odborné, potom spíše populárně-vědecká literatura a publicistika, a jak stárnu, začínám psaním reflektovat především své niterné pocity a textem komunikovat s lidmi,“ přiznává Fedor Gál. Pro titul Několik dnů je to výstižná charakteristika.
Kniha Životy císařů, sepsaná kolektivem význačných badatelů v oboru antických dějin, líčí životy dvanácti nejzajímavějších a nejvlivnějších římských císařů (Augusta, Tiberia, Caliguly, Claudia, Nerona, Vespasiana, Hadriana, Marca Aurelia, Septimia Severa, Diokleciána, Konstantina a Justiniána) a je vhodnou studijní příručkou nejen pro čtenáře dosud
Básník a esejista Friedrich Georg Jünger, se ve svém rozsáhlém eseji Perfektnost techniky, který byl napsán v roce 1939, ale vydán mohl být až po válce, zabývá kritikou moderního fetišismu techniky. V tomto již klasickém díle kritiky kultury předjímá moderní debatu o ekologii a udržitelnosti.
Publikace Motýli a housenky střední Evropy III., jejímž autorem je Jan Macek, je třetím svazkem plánované čtyřdílné edice atlasu housenek a motýlů střední Evropy.
Ilse Weberová se narodila v roce 1903 ve Vítkovicích u Moravské Ostravy v židovské rodině a již ve 20. a 30. letech minulého století vydala jako německy píšící autorka tři knížky pro děti. V té době si také dopisovala s Karlem Čapkem.
Kniha Fyzikové ve službách průmyslové revoluce, kterou napsal Ivo Kraus, je souborem 56 medailonů osobností exaktních věd, díky nimž došlo v Evropě od poloviny 18. do konce 19. století k převratným změnám v nejrůznějších oblastech průmyslu.
Psát satirické texty je jedním z nejobtížnějších úkolů na poli literatury. Jak píše sám autor: „Kdosi tvrdil, že satira zavírá v sobotu v noci. Mě však uklidňuje vědomí, že týden má dost dalších dnů, takže může mít ještě dlouho otevřeno, nebo alespoň pootevřeno.