Ve své prvotině Giuseppe Culicchia (1965) čtivě a s nadsázkou vykreslil psychickou stránku postav a hrdinův střet s anonymním velkoměstem a citovou prázdnotou lidí v něm. Na motivy knihy vznikl stejnojmenný film režiséra Davida Ferraria, který se u nás promítal pod názvem Na každýho jednou dojde. Kniha byla oceněna prestižní literární cenou Montblanc 1993.
László Darvasi, jeden z neuznávanějších současných maďarských autorů, vytváří ve své knize svět plný temných a symbolických postav. Výchozí realistická situace je postupně zaplavena surrealistickými obrazy. I přes svou nadčasovost reagují povídky na stav posttotalitních zemí: zničené komunity, bytosti ztracené v čase, převrácená realita.
Vize Jarmuschova filmu Noc na zemi se v knize Polony Glavanové posouvá od taxíků světových velkoměst k expresu Paříž-Amsterdam. Postavy ze všech koutů světa spojuje Interrail ticket, láhev vody, mládí, které už není naivní, dospělost, která ještě není konečná, bezčasí léta a samozřejmě zmatek, který se odehrává v hlavách postav.
Orhan Pamuk, držitel Nobelovy ceny za literaturu, je nejčtenějším současným tureckým autorem. Román Nový život je velkolepým postmoderním příběhem o hledání smyslu života, velké lásky a smrti. Vypravěčem je mladý student, jenž se vydává na mysteriózní cestu napříč Anatólií a snaží se nalézt nový život, který mu přislíbila záhadná kniha.
Emanuel Mandler, známý publicista a historik, ústřední osobnost časopisu Tvář, přichází po 41 letech do české literatury podruhé s prozaickou knihou: po prvotině Atrakce představuje čtenářům své dosud knižně nevydané prózy ze 60. let.
Vzrušující, divoké, šílené a vtipné mikropovídky zneuznaného mladého génia Petra Měrky navazují na poetiku u nás dobře známého ruského spisovatele Daniila Charmse nebo Charlese Bukowského. Přenesené do českého prostředí jsou však i výpovědí o současném světě našich teenagerů, především těch z Valašska.
Kubánský undergroundový literární časopis Diáspora(s) vznikl jako samizdat. Dnes už jeho aktéři většinou na ostrově nežijí. V jejich básních znějí jedny z nejoriginálnějších hlasů současné španělsky psané poezie.
První román Yasminy Rezy Zoufalství sklidil úspěch u čtenářů i uznání odborné veřejnosti.
Rozsáhlý soubor próz básníka, esejisty a překladatele Petra Krále z let 1959-2004 shrnuje povídky, básně v próze, snová vyprávění a úvahy. Do českého kontextu vnášejí Královy prózy ojedinělý tón nejen svou bohatou obrazností, jaká se dá u bývalého surrealisty očekávat, ale především myšlenkovou hutností, kterou nelze oddělit od stylistické vybroušenosti.
Světlá komora známého francouzského sémiotika Rolanda Barthese je pozoruhodným textem o fotografii, v němž autor překračuje svá starší sémiotická východiska a fenomén fotografie se mu stává podnětem nejen k proměně metodologie, ale i k hlubšímu filozofickému zamyšlení.
Výbor z básní ruského básníka a prozaika Jurije Pavloviče Odarčenka připravil a přeložil básník Petr Borkovec. Síla Odarčenkových "dokonalých obrázků" spočívá v literárně rafinovaném překračování "míry dobrého vkusu".
Básně dvojjazyčné sbírky anglického básníka Richarda Caddela Slova straky/Magpie Words čtenáře přesvědčují o důrazu, jaký autor klade na zvuk slov, rytmus věty a jejich vztah k významu.
Povídky v knize Malé příběhy přinášejí mistrovské karikatury figurek a postav lidí monstrózních či davových, představujících duchaprázdnou pokleslost naší doby. Nuska se zde představuje jako jazykový suverén a virtuóz, který si mistrně pohrává se všemi vrstvami upadlé mluvy dneška.
"Něco mezi Molierem a Woody Allenem," psal tisk po vydání románu Adam Haberberg Francouzky Yasminy Rezy, spisovatelky a světoznámé autorky divadelních her. Jde o text čtivý, humorný a dostatečně živý, až divoký. Sleduje osudy sedmačtyřicetiletého Adama Haberberga, nespokojeného, neboť nedoceněného spisovatele, otce dvou malých dětí.
Továrna na mucholapky je metaforou světa, v němž má lidský život menší cenu než život hmyzu. Děj románu nás zavádí do soudní síně, kde probíhá fiktivní proces, v němž mrtví soudí někdejšího pána nad jejich osudy, předsedu Judenratu lodžského ghetta Chaima Rumkowského.
Patnáct různých příběhů, patnáct různých hrdinek, které se často jeví jako jedna a tatáž osoba. Soukromá dramata na pozadí převratných společenských změn ve střední Evropě na konci 20. století.
Co asi dal malý Fanda rodičům do postele? Grafikovi časopisu hrozí vyhazov. Pomůžeš mu? Koho tak vášnivě líbá žirafa Žužu? Jak to vypadá na Marsu během sněhové bouřky?
V eseji Za fiilosofii fotografie autor odhaluje, jak v oblasti automatických, programovaných a programujících přístrojů nemá lidská svoboda místo, aby ukázal, že i přesto je možné otevřít svobodě prostor. Vilém Flusser se narodil roku 1920 v Praze.
Jerzy Pilch je fenoménem současné polské literatury. Největší úspěch zaznamenala jeho kniha povídek U strážnýho anděla, kde je hlavním hrdinou sám spisovatel-notorický alkoholik. Díky umění vykreslit anekdotické příběhy, v nichž je však pevně ukotvena zvláštní nostalgie připomíná Pilchova tvorba B. Hrabala.
Po kultovních Chlípnicích přichází Královna Barbara, druhý román Poláka Michała Witkowského (1975). Ze socialismu se děj přesouvá do raných devadesátek a na scénu přichází Hubert, bisexuální vyděrač, kmotr a šmelinář, který tak miluje zlato a perly, že mu okolí začne přezdívat Barbara podle jedné legendární polské královny.