Za samozřejmou součást moderní evropské společnosti dnes považujeme sociální vymoženosti, jakými jsou podpora v nezaměstnanosti, důchodový systém, veřejná ochrana zdraví, bezplatné vzdělání a řada dalších. Již jsme si zvykli na sociální a přerozdělovací funkci státu, od něhož očekáváme, že nám tyto služby zajistí.
Na konci roku 1976 vydali Jaroslav Kořán a Vendelín Komeda samizdatem soubor dokumentů, který zachycuje to nejpodstatnější, co se v tomto roce pro společenství českého undergroundu událo - soudní řízení s jeho představiteli a jejich ohlas ve veřejných sdělovacích prostředcích i u tehdejších disidentů.
Roger Gougenot des Mousseaux, také známý jako Chevalier des Mousseau Gougenot, byl známý francouzský novinář a spisovatel který se narodil 22. dubna 1805 v Coulommiers a zemřel 5. Listopadu 1876 ve stejném městě. Během svého studia na vysoké škole Stanislas v Paříži hojně cestoval a naučil se mluvit mnoha jazyky.
Slovo prekladateľa: Nikdy nezabudnem na slová istého profesora strategického manažmentu, ktorý často opakoval, že „medicínsky obchod je jeden z najväčších a zároveň najšpinavších obchodov.“ Dodával tiež, že „ak si myslíme, že liek na rakovinu ešte nebol vynájdený, sme buď naivní alebo arogantní ku skutočnosti.
Základní témata knihy Fenomén Vatikán formulují její podtituly – idea, dějiny a současnost papežství – diplomacie Svatého stolce – České země a Vatikán. Kniha má čtyři kapitoly, jimž je předeslán Úvod vysvětlující blíže téma studie a rozvržení její látky.
Tři osudy a jeden proces. Spisovatel literatury faktu přibližuje průběh procesu, který se zabýval „konečným řešením židovské otázky“. Rekapitulace procesu s německým důstojníkem Karlem Wolffem – šéfem osobního štábu H. Himmlera. Wolffův proces odhalil zločinné mechanismy, jež sloužily ke konečnému řešení židovské otázky.
Kniha vypráví napínavé životní příběhy autorčina otce, rodinných příslušníků a jejich přátel během druhé světové války. Otec autorky Oswald Holzer se narodil roku 1911 v Čechách v židovské rodině.
Kniha o spisovateľovi a novinárovi Ladislavovi Mňačkovi je ďalšou knihou literatúry faktu Jozefa Leikerta, ktorý pri spracovaní životopisu Ladislava Mňačka spracoval aj množstvo historických faktov, ktoré sprevádzali život kontroverznej osobnosti mediálneho a literárneho prostredia.
Československá námořní plavba se již stala dávnou historií. Ve vzpomínkách jednoho z prvních poválečných námořních kapitánů Antonína Fojtů však přece jen ožívá.
V únoru roku 1730 podal veřejný žalobce Jan Blovský trestní žalobu na říšského hraběte Františka Antonína Šporka (1662 – 1738) pro kacířství, jeho šíření a pro urážky světských i církevních úřadů.
Stručná historie největší československé válečné lodě z pohledu technika. Od projektu přes stavbu, službu na Dunaji v československé armádě a mobilizaci, po předání Německu po zániku Československa. Období druhé světové války pod vlajkou Kriegsmarine. Navrácení lodi z americké internace. Pokusy o znovuzprovoznění v poválečné československé armádě.
Tato kniha mapuje situaci v jabloneckém sklářském průmyslu v letech 1918 až 1938, kdy mělo tato odvětví svoje výrazná specifika. Mezi nimi figurovala na jednom z čelních míst jeho značná závislost na exportu, což určovalo charakter jeho hospodářského vývoje a v souvislosti s tím i hospodářské a sociální postavení zdejších sklářských dělníků.
Václav Stejskal (1851–1934) se v hodnosti lodního komisaře účastnil v letech 1886-1888 plavby Indie, Malajsie, Indonésie, Číny a Japonska na rakousko-uherské korvetě Aurora v doprovodu korunního prince Rudolfa Habsburského. S cest přivezl několik set předmětů, které odkázal Národnímu muzeu. Osobní archiv Stejskala je uložen v archivu NM.
Antonín Fojtů se narodil v roce 1930 v Pržně u Vsetína. Po válce si ho vzal k sobě jeden z bratrů, který pracoval v Praze, aby tam mohl vystudovat obchodní školu. Rodiče neměli možnost mu školu na Valašsku zaplatit. Po absolvování školy v roce 1947 pracoval v mezinárodním zasilatelství a odtud v roce 1948 odešel studovat na námořní akademii do polského Štětína.
Dramatický, už dvakrát sfilmovaný príbeh baróna Emila Hoenninga O'Carroll, nemeckého dôstojníka, ktorý sa na začiatku 19. storočia usadil na Považí a preskúmal jedinečné, dnes už zničené nálezisko na Púchovskej skale. Pomohol tým vyriešiť záhadu zániku stredodunajských Keltov, ktorá zapísala Púchov do európskej histórie.
Salzburská psychologička a správkyňa časti autorkinej pozostalosti sa v pútavom publicistickom diele podujala odhaliť pravú tvár Ale Rachmanovovej, ktorú slovenskí čitatelia poznajú z jej denníkovej trilógie. Aký bol osud tejto charizmatickej ženy? Čo sa stalo s jej rodinou?
Společnost Člověk v tísni připravila ve spolupráci s Národním archivem publikaci Příběhy bezpráví – z vězeňských spisů, která přibližuje osudy politických vězňů komunistického Československa.
Autor monografie zastává názor, že existují tři oblasti, které je třeba mít v oboru didaktiky literatury i školním literárním vzdělávání na zřeteli a které je třeba udržovat v rovnováze, aby obor ani školní předmět neztratily estetické, resp. estetickovýchovné zaměření: 1. četba (četba literárních textů a její reflexe), 2.
Pražská jar '68 - Normalizácia - Nežná revolúcia '89. Príbeh Alexandra Dubčeka, politika, ktorý sa stal ikonou Pražskej jari, človeka, ktorý bol v čase normalizácie politicky umlčaný, hoci ho Európa uznávala a v neposlednom rade tiež dôležitého predstaviteľa revolúcie roku 1989.
Disciplína, poslušnost a plnění rozkazů bez otázek. To je základ činnosti každé armády. Základ vítězných bitev a válek. Většinou. Občas se ale najde někdo, kdo tato pravidla poruší. Myslí samostatně, jedná intuitivně a jeho činy jsou nepředvídatelné.