Třicet tisíc obětí, přeplněné nemocnice, zavřené školy, sporná politická rozhodnutí. Ale také hrdinství zdravotníků a naděje na ukončení krize v podobě očkování. Další vlny koronavirové pandemie zasáhly Česko nebývale tvrdě.
Není to ten, co neumí ve Slavnostech sněženek jezdit na kole, ale kance ve škole složí? A není taky Jáchymem, který hodí údaje Františka Koudelky do stroje?
V lete roku 1941 nacisti deportovali Evu Mozesovú Korovú a celú jej rodinu do Osvienčimu. V priebehu tridsiatich minút ich od seba oddelili. Eviných rodičov a staršie sestry poslali rovno do plynovej komory, kým Eva a jej sestra-dvojička Miriam sa ocitli v rukách Mengeleho, ktorý bol známy aj ako Anjel smrti. Mali vtedy len desať rokov.
Více než čtyřicet let se Státní bezpečnost pokoušela najít domnělé nacistické poklady. Mnohokrát skončilo nadějné hledání monstrózní blamáží, ale několikrát byla velmi blízko. V některých případech dokonce byla na správném místě, jen přišla jako druhá v pořadí.
Skutečné příběhy několika šumavských převaděčů. V knize sice vystupují též věhlasní a slavní převaděči jako Josef Hasil či Kilian Nowotny, hlavními postavami knihy jsou však jiné osoby – příslušníci převaděčské skupiny, která se utvořila krátce po únorových událostech roku 1948 v malé osadě Milešice v blízkosti vrcholu hory Bobík.
Už nejméně tři tisíciletí páchají lidé ze msty, touhy, zloby nebo zoufalství atentáty. Vrahové se neštítili vztáhnout ruku ani na svou rodinu, jako třeba turecký sultán, který nechal pobít svých devatenáct bratrů. Atentátů se dopouštějí dokonce i vlády. Kniha odhaluje fascinující detaily o pachatelích, promyšlené metody zabíjení, ale i nečekané důsledky.
Kniha Historie 20. století jednoho z předních světových historiků Jeremyho Blacka přináší ambiciózní a současně přehledné a bohatě ilustrované dějiny světa ve 20. století.
Národ a národní stát jsou v módě stejně jako retro nábytek nebo falešné řasy. V diskusích o Evropě jsou Evropa a národ permanentně stavěny proti sobě. Národní stát musí v každém případě zůstat. Kdo se ho dotkne, kdo ho chce v zájmu Evropy „překonat“, sklidí posměch či zuřivý odpor. Jenže co máme na mysli, když hovoříme o „národu“?
Dělnický aktivista, později interbrigadista ve Španělsku a naposledy protinacistický odbojář Jaroslav Klecan (1914?
Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí.
Tygr a Býk. To není název nějakého akčního čínského filmu, ale vrozené zadání jednoho z našich nejlepších, nejobsazovanějších a nejuznávanějších herců střední generace Ondřeje Vetchého. Jako Tygr je podle čínského zvěrokruhu bojovník, vznětlivý a spurný, vždy připravený na boj. Skutečnost?
Vyrovnajte sa majstrom!
Posledné veľké dielo najvýznamnejšieho slovenského historika stredoveku Richarda Marsinu, ktorý spolupracoval s Jozefom Melišom, prináša dobové svedectvá o najstaršej cirkevnej inštitúcii na Slovensku Nitrianskom biskupstve založenom v roku 880.
Odsúdení zo sionizmu a buržoázneho nacionalizmu strávili vo väzení približne 10 rokov za činy, ktoré nevykonali. Kniha ponúka nielen obraz samotných príprav, vyšetrovania a priebehu procesu.
Do rúk sa vám dostáva prvé číslo nového vedeckého časopisu, ktorého primárnym cieľom je venovať sa slovenským národným dejinám, dejinám vzťahov medzi národmi slovanského sveta, slavistike a ponúka priestor aj pomocným vedám historickým. Chce byť komplexným vedeckým ča¬sopisom, ktorého autori pristupujú k dejinám sine ira et studio.
Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru.
Sedmnáctý díl Toulek českou minulostí se v první části věnuje historii pražské německy a hebrejsky psané literatury. Přibližuje příběhy pražských autorů, kteří dosáhli proslulosti skutečně světové, zejména Franze Kafky, Rainera Marii Rilka, Egona Ervina Kische či Gustava Meyrinka.
Bohatě ilustrovaná monografie významného preláta 14. století, příslušníka slavného rodu Šternberků.
Za dvě stě tisíc let naší existence nás nic neformovalo výrazněji než město.
Kniha Bez zpěvu a bez zvonění se zabývá postupným procesem dekriminalizace sebevraždy od konce 17. do konce 19. století.