Dílo je unikátním knižním projektem, obsahuje několik skutečných příběhů, v nichž došlo ke spáchání zločinů, ovšem ne obyčejnými zločinci, nýbrž chybami v justičním systému. Autoři Marie Formáčková a kolektiv upozorňují na pochybení těch, kteří by měli zákon a spravedlnost chránit, tedy policistů, státních zástupců a soudců.
Jedno z prvních literárních děl vyprávějících o stalinských represích v SSSR a o krutých podmínkách v gulazích na Sibiři. Poprvé kniha vyšla v Miláně v r. 1967, v SSSR byla Strmá cesta poprvé publikována od roku 1988 do roku 1989 v časopis Daugava (Riga), předtím byla distribuována v samizdatu.
Karel Engliš pocházel z chudé rodiny ve Slezsku. Díky svému talentu, píli a houževnatosti se vypracoval na předního československého národohospodáře. Nespokojil se však jen s akademickou půdou, ale snažil se své názory a teorie prosadit v praxi. Byl dlouholetým ministrem financí, bez něhož si vládu v určité době nedokázal nikdo představit.
Kniha zachycuje životní příběh Miloše Šuchmy (*1940), který v roce 1968 spolu zakládal Klub angažovaných nestraníků a po své emigraci do Kanady, kde se stal šéfredaktorem časopisu Západ a předsedou Českého a Slovenského národního sdružení v Kanadě, patřil ke stěžejním osobnostem československého exilu.
Autobiografické vzpomínky politického vězně, exulanta a akademického malíře Pavla Vošického zachycují přibližně půlstoletí jeho života, od dospívání na konci druhé světové války až po zhroucení komunistického režimu. Autor zažil komunistický kriminál, kam se dostal na konci padesátých let za protistátní výroky, když vykonával základní vojenskou službu.
Dne 6. března 1645 se u Jankova po měsíčním manévrování setkaly dvě armády. Na jedné straně narychlo složené císařské vojsko pod velením Melchiora von Hatzfeld, proti ní se postavila hlavní švédská armáda Lennarta Torstenssona. Do dějin toto střetnutí vstoupilo jako jedno z nejkrvavějších v průběhu třicetileté války a zapříčinilo rozpad Habsburské armády.
Životice: malá vesnice uprostřed Těšínského Slezska. Po Mnichovu zabrána Polskem, po 1. září 1939 se jako dobyté území stává součástí Říše. Během války zde tudíž panovaly zcela jiné poměry než v protektorátu. Probíhala tu největší germanizační akce v Evropě. Kdo se nepodvolil, byl vysídlen nebo skončil v lágru.
Mohol by mať za určitých okolností sebaklam pozitívne dôsledky?
V druhom prepracovanom a doplnenom vydaní monografie predstavujú autorky, ktoré sa profesijne venujú právnej histórii, dejiny právnickej vzdelanosti a právnej vedy na Právnickej fakulte historickej Trnavskej univerzity počas jej 110-ročného pôsobenia v starobylom slobodnom kráľovskom meste Trnava v rokoch 1667 – 1777.
“It is the best-run and highest-quality Czech newspaper in the entire free world.” With these heart-warming words Jiří Voskovec belauded Hlas domova, the exile periodical issued by František Váňa in remote Australia for almost three decades. And yet, this book is about more than just Hlas domova; it is also about the rise of an alternative Czechoslovak exile centre in Melbourne.
Prenikavý a komplexný portrét slávneho vedca doplnený o vzácne a nádherne reprodukované dokumenty z jeho osobného archívu Nikola Tesla patrí medzi najslávnejších fyzikov všetkých čias. Vedec a inžinier, ktorého považujeme za otca modernej elektriny, zmenil svet. Venoval sa výskumu a počas života si dal zaregistrovať viac ako 700 patentov.
Jedinečný prehľad života a diela najväčšieho bádateľa ľudskej mysle a jedného z najväčších intelektuálov 19. a 20. storočia Myšlienky rakúskeho psychoanalytika Sigmunda Freuda používame v bežnej komunikácii, či už v správnom, alebo v nesprávnom kontexte: Bolo to freudovské prerieknutie?
Jak fungovala propaganda a cenzura v mediálním prostředí pozdně normalizačního Československa? Kde si oficiální konsenzus v autoritativním státě vynucovala represe a kde se stačilo spolehnout na jemnější donucovací prostředky?
Matyáš Kalina z?
V případu Djatlovovy expedice došlo za poslední roky k řadě nečekaných zvratů a odhalení. Jak dopadla exhumace těla nejtajuplnějšího člena výpravy, Semjona Zolotarjova? Proč ruská generální prokuratura obnovila vyšetřování? Jak je možné, že jeden ze svědků djatlovce viděl po jejich smrti na neobvyklém místě?
Příběh Hany Sternlicht v sobě zrcadlí úděl židovského obyvatelstva českých zemí 20. století. I větve její rodiny brutálně uťal holokaust. Hana ovšem měla, na rozdíl od svých rodičů, to štěstí, že pekelnou cestu vedoucí z východočeských Holic přes Terezín, Osvětim a Mauthausen přežila.
Kotkinovy dějiny Magnitogorsku jsou monstrózní mikrohistorickou sondou do stalinské každodennosti. V polovině dvacátých let se kolem Magnetické hory rozkládala pustá step. O pár let později tu již stálo gigantické průmyslové centrum pulzující životem. Jak se to mohlo stát? Jací lidé se k tomuto místu vydali a budovali jej? A proč?
Nechte se vést od Frývaldova k Jeseníku, navštivte rejvízskou Noskárnu, jesenický Pentagon či lipovskou Macurovu zatáčku... Kniha se zabývá zeměpisnými jmény (místními, pomístními, uličními názvy) v pohraničí a jejich vývojem od nejstarších dob až do současnosti, a to na materiálu z okresu Jeseník (Slezsko, Olomoucký kraj).
Zda se dnes školou povinní žáci dozvědí o tom, co je křesťanská víra a praxe, záleží často výhradně na přítomnosti křesťansky žijících učitelů a učitelek. O nich, o jejich víře, o tom, co mají, mohou či naopak nesmějí do české sekulární školy vnášet, je tato kniha především. A kdo ze čtenářů (pedagogů, vychovatelů, rodičů apod.
Kniha Jurije Bezsonova, carského důstojníka a aktivního účastníka první světové války, popisuje peripetie spojené s životem v porevolučním Rusku, jakož i zkušenost s opakovaným vězněním. Jsme svědky autorova dobrodružného a bezmála marného hledání důstojné existence, jeho odhodlaného boje i prožívané deziluze. Poprvé je Bezsonov uvězněn roku 1918.