Už delší dobu to vypadá, že se na Západě hroutí snášenlivá společnost humánních civilizačních zásad, které jí dosud zajišťovaly soudržnost a rozvoj. Média podléhají cenzuře politické ideologie „sociální spravedlnosti” a univerzity indoktrinují mládež revoluční vizí nové společnosti.
Publikace se věnuje mapování vlivu novináře, literárního kritika, politika a komunistického ideologa Ladislava Štolla (1902–1981) na formování československé kultury ve 20. století. Život Ladislava Štolla zachycuje formou politické biografie, která ukazuje jeho činnost v kontextu diskusí, polemik a politického vývoje československé kulturní levice.
Germania je osobitý průvodce po regionech, které autor miluje a obdivuje. Živým jazykem líčí minulost Německa od jeho počátků až po zrod moderního německého státu. Kniha je svérázným převyprávěním evropských dějin a současně i nadšeným pohledem na skryté zázraky Německa.
Kniha nazvaná podle posledních slov Rudolfa Slánského před popravou detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, věnuje se se zejména procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským.
Mihrigul Tursunová se stala jednou z obětí čínských snah o totální asimilaci ujgurské menšiny. Prošla si takzvanými převýchovnými tábory, ve kterých zažila nepopsatelné hrůzy. Během jejího pobytu za mřížemi navíc zemřel jeden z jejích synů. Přestože i v exilu čelí výhrůžkám, našla v sobě odvahu promluvit o tom, co všechno musí Ujguři v Číně snášet.
Skutečný příběh Čechoslováka z dob, kdy lidstvo od zkázy dělilo jedno stisknutí červeného tlačítka. Kdy mezi námi stály ostnaté dráty a zdi. A kdy mladí lidé snili o svobodě a nové šanci na spokojený život.
Badatelku Dian Fosseyovou přivádí zájem o vymírající gorily horské do africké divočiny, kde je trpělivě pozoruje a zkoumá v jejich přirozeném prostředí. Bojuje s pytláky, s korupcí, lhostejností i s nepochopením a je odhodlána vytrvat navzdory všem překážkám.
V roce 1957 se pětadvacetileté absolventce germanistiky a dánštiny Heleně Kadečkové podařilo vycestovat z komunistického Československa na roční stáž na Island. Do této země i jejích obyvatel se zamilovala a zažila tu pocit bezmezné svobody: „Náhle se mi poprvé v životě zdálo, že můžu vše a za vše odpovídám jen já sama.
Klášter Zlatá Koruna – nevšední místo s bohatou historií opředené mnoha tajemstvími a záhadami. Podle legendy klášter založil Přemysl Otakar II. ze zbožných pohnutek. Před důležitou bitvou u Kressenbrunnu roku 1260 proti uherskému králi Bélovi IV. prý učinil zbožný slib, že za své vítězství nechá založit klášter. Důvody však byly i politické.
Pašerák, vězeň, zloděj, námořník, bojovník, zachránce. Příběh hrdiny. Ve třinácti letech se Noah Klieger během německé okupace Belgie připojil k podzemní organizaci a pomáhal pašovat do Švýcarska židovské děti. V šestnácti přijel za mrazivého rána jako vězeň do Osvětimi. A ve dvaceti se po osvobození koncentračních táborů dostal na svobodu.
Feminismus má mnoho podob a mnoho historií. Často neznámých či zapomenutých — ale stále inspirativních. Když se řekne feminismus, vybaví se nám známé obrazy: pochodující sufražetky, pálení podprsenek, duhové vlajky. Boj za genderovou emancipaci má však mnohem pestřejší a mnohdy delší dějiny než ty, které si vypráví západní společnost.
Životní příběh blízkých přátel a píseckých politických vězňů Oty Sekyrky a Dagmar Šimkové z let 1947 - 1990. Přátelství v nepřátelské době spojilo v 50. letech dva mladé lidi, teď, po mnoha desetiletích, spojilo i dva autory, kteří napsali knihu se stejným podtitulem.
Kniha Rusko a slovanský svět: staletí soužití a střetů navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.
Publikace se zabývá vznikem a prvními roky existence samostatného Československa v mezinárodních souvislostech. Výsledky první světové války a následný vývoj přinesly zásadní změny mocenských poměrů v Evropě. Především se jednalo o vojenské vítězství západních Spojenců nad Německem a Rakousko-Uherskem.
Tato kniha sleduje původ a obsah zákona o občanských právech z roku 1964 a jeho důsledky. Norma, jejímž prvotním účelem bylo zrovnoprávnit černochy na jihu Spojených států, přinesla osudný odvrat od principu svobody. Vyplynula z ní neblaze proslulá afirmativní akce a nakonec i ideologie politické korektnosti.
Když Marc Seifer psal v roce 1996 knihu Nikola Tesla: vizionář – génius – čaroděj (Triton, 2007), snažil se odhalit fakta o Teslově roli ve vývoji četných vynálezů (zejména vynálezu indukčního motoru, vícefázového systému střídavého proudu, dálkového ovládání, robotiky a bezdrátové komunikace), neboť se v tomto ohledu šířila spousta mylných informací.
Skutočný príbeh obdivuhodnej ženy, ktorá prekonala hrôzy Osvienčimu a teraz aj Covidu, napísala samotná Lily Ebertová so svojím pravnukom Dovom Formanom. Keď preživšiu holokaustu Lily Ebertovú v roku 1945 oslobodili, americký židovský vojak jej dal bankovku, na ktorú napísal: „Veľa šťastia a radosti.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví.
Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Kniha Jana Rychlíka na příkladu našich nedávných dějin dokazuje, že otázky vztahů mezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21.
Hodiny Posledního soudu ukazují, kolik času zbývá světu do katastrofické půlnoci, možné globální pohromy. Od roku 1947, tedy téměř od počátku atomového věku, je tento symbol průběžně aktualizován. V dramatickém 20.