Česko bylo v posledních třiceti letech v pohledu na Čínu rozdělené na dva tábory. První vidí tuto zemi zjednodušeně jako totalitní mocnost, druhý jako ohromnou příležitost pro český byznys. Čína však představuje mnohem víc než to; je klíčovým politickým hráčem, se kterým je třeba počítat.
Žije jich v naší republice oficiálně 226 467, podle kvalifikovaných odhadů přes 300 000. Jsou to spoluobčané, o nichž se hovoří jako o „cikánském problému“ nebo „cikánské otázce“. I když se o něm často cudně mlčí, tak přece jen v posledních měsících začíná ve společnosti rezonovat.
Vyprávění této knihy je založeno na životních zkušenostech Yuriho C. Feynberga, který je jedním z posledních žijících dětí, které prošly gulagem. Ačkoli nebyl jedním z vězňů, strávil část svého dětství za ostnatým drátem v odlehlém sibiřském táboře nucených prací, kde jeho matka pracovala jako lékařka.
Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20. srpna 1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. Pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze.
Lubomír Volný se stal nepochybně výrazným politickým úkazem. Causa „flákanec“ ho zviditelnila i před těmi, kteří neprojevují výrazný zájem o politické dění. Proč najednou dokázal jeden poslanec vyvolat takový poprask v médiích? Proč najednou dokázal jeden poslanec jakoby z ničeho zformovat silnou základnu fanoušků, a to nejen na sociálních sítích?
Snad žádný z evropských dynastických rodů se nemůže pochlubit kontinuitou tak nepřetržitou a plejádou panovníků tak významných jako rod habsburský. Zároveň však jako by Habsburky pronásledovala podivná nepřízeň osudu. První Habsburk na českém trůnu Rudolf řečený Kaše zemřel za podivných okolností při obléhání Horažďovic.
Autorka pochází z nizozemské židovské rodiny a ve své knize vzpomíná na předválečné dětství v rodině se dvěma staršími bratry a mladší sestrou, popisuje německou okupaci Nizozemska a postupné rozdělení rodiny. Přibližuje své působení v odboji, zatčení a transport do koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde se nakonec dočkala konce války.
Vlasta Burian, Johnny Weissmüller, Erich Tylínek, Sonja Henie, Lino Ventura, Dick Francis, Bud Spencer, Jurij Vlasov, Josef Nálepa, Toller Cranston. V pořadí daném rokem jejich narození obsahuje kniha deset příběhů těchto osobností, které svůj život zasvětily dvěma zdánlivě tak rozdílným fenoménům, jako jsou sport a umění.
Na podzim roku 2021 ukončí politickou kariéru Angela Merkelová. Německá kancléřka, označovaná za nejmocnější ženu světa, se loučí po šestnácti letech strávených v čele země.
Velkým změnám, které kdy v ekonomice nastaly, předcházely nepředvídatelné události. Nečekaně přišel mor, španělská chřipka, covid-19. Náhodný sled událostí vedl k první světové válce nebo vzestupu Hitlera. Náhle přišly i krach na newyorské burze v roce 1929, teroristické útoky 11. září 2001 nebo světová finanční krize 2008.
„Radši na to děcko zapomeňte, beztak nepřežije…“ S touto větou byla matka Evy Umlaufové konfrontována na začátku roku 1945 po příjezdu do Osvětimi. Její dceři jsou dva roky, patří k nejmenším dětem v koncentračním táboře, je vyhladovělá k smrti a velmi vážně nemocná.
Ernst Hanfstaengl, navzdory dvoumetrovému vzrůstu přezdívaný Putzi („prcek“), se ve 20. letech stal Hitlerovým pianistou a důvěrníkem. Jeho život je dalším neuvěřitelným příběhem, který napsala druhá světová válka.
Vzpomínky pamětníka určené všem zájemcům o dějiny, kteří pátrají po realistickém obraze poměrů a událostí druhé poloviny dvacátého století a odmítají jednostranný či černobílý výklad, těm, kteří informace nechtějí cenzurovat, ale shromáždit a studovat. A při tom se třeba i zasmát.
Pražské jaro poznamenalo nejen dějiny slovenského a českého národa, komunistických zemí a světového komunistického hnutí, ale vůbec konflikt mezi Východem a Západem, který určoval krátké dějiny 20. století. Tato sedmá autorova kniha je jeho adaptací z francouzského originálu, který mu vyšel v Paříži krátce před českou verzí, upravenou pro naše čtenáře.
Výběr z Kennanovy diplomatické i osobní korespondence od října 1938 do září 1939, kdy působil jako tajemník amerického vyslanectví a později generálního konzulátu v Praze. Depeše a zprávy určené většinou americkému ministerstvu zahraničních věcí analyticky rozebírají např. události sudetské krize, Mnichova, okupace českých zemí a vznik Slovenského státu.
Kniha českému čtenáři zprostředkovává původní historický pramen Učené a pravdivé vyprávění o některých změnách, jež se v nedávných letech udály v Moskevském velkoknížectví, napsaný švédským vyslancem na moskevském dvoře a poprvé vydaný tiskem ve Stockholmu roku 1608.
Zatímco konzervativci interpretují rok 1968 na Západě jako první krok na cestě, která přivedla Západ na práh „měkké“ varianty totalitarismu, názor dnešních západních elit i mnoha společenskovědních intelektuálů v bývalé „východní“ Evropě je právě opačný.
Dějiny se mnohdy ubíraly jinými cestami, než jsme si doposud mysleli. Přelomové dílo britského autora sleduje historii perspektivou „hedvábných cest“ – tras, které spojovaly země i kontinenty a vytvářely globální svět dávno před moderní dobou. Jaké zboží a myšlenky po nich mezi Východem a Západem proudily?
Jaroslav Krejčí (1892–1956) – ústavní právník, soudce, politik, ale též manžel, otec a společenský muž, jehož život byl osudově spojen s těžkým obdobím německé okupace. Původně teoreticky zaměřený Krejčí se zajímal o politiku a již jako student patřil k Masarykovým podporovatelům.
Kniha mapuje a zhodnocuje dílo konceptuálního umělce a spisovatele Milana Kozelky (1948–2014). Konceptuální umělec a literát Kozelka zanechal nesmazatelnou stopu v českém umění především osmdesátých a devadesátých let. Od šedesátých let se věnoval poezii a jeho básně jsou dnes zařazovány do kontextu českého beatnického hnutí.