První světová válka, konflikt dosud nevídaných rozměrů, se táhla již druhým rokem. Mladý brněnský rodák Slavomír Vácha musel narychlo složit maturitní zkoušku a narukovat, aby podpořil čím dál vyčerpanější rakouskou armádu. Na své cestě po evropských bojištích poznal hrůzy války i utrpení, jež si lidé navzájem působí, a rychle dospěl v muže.
Zkušený slovenský novinář s dlouholetou praxí ve veřejnoprávním rozhlase i televizi odešel ze světa mainstreamových médií, neboť odmítal dál snášet cenzuru, jíž v nich byl kvůli svým názorům vystavován. Dnes působí na alternativní mediální scéně a píše knihy o vztahu politiky, společnosti a médií.
Když se československé vojsko na Rusi začalo na přelomu let 1918-1919 stahovat z protibolševických front, vojáci se domnívali, že brzy pojedou domů. Nebylo tomu tak. Čekaly je dlouhé úmorné měsíce "malé", ale o to krvavější války o životně důležitou transsibiřskou magistrálu.
Kniha Sobibor – tábor smrti (dejiny a odkaz) vznikla pri príležitosti 75. výročia povstania väzňov v tábore smrti Sobibor a následného zničenia tohto miesta hrôzy. Toto miesto má osobitný význam pre Slovensko, pretože práve tu bolo zavraždených najviac slovenských Židov.
15 fragmentov o živote a osude autorky a o veľkých dejinách dvadsiateho storočia. Autorka píše o osude svojich rodičov. Mamu deportovali prvým transportom do Osvienčimu v marci 1942. Otec si zachránil život vďaka zázraku. Ťažiskom knihy je autorkin exil vo Francúzsku. Jej prvý manžel náhle zomrel, keď mala dvadsaťdva rokov a bola s ním tehotná.
Kniha Filipa Müllera z roku 1979 je unikátnym svedectvom Čechoslováka, ktorý prežil Osvienčim. Ako väzeň sonderkomanda musel v rámci zvláštneho zaobchádzania pracovať v tejto fabrike na smrť. Odhalil svetu vnútorný život likvidačného tábora. Zvláštne zaobchádzanie bol nemecký krycí názov pre masové vraždenie židov v plynových komorách a spaľovniach.
Soňa Valentová (1946), popredná predstaviteľka lyrických postáv, krehkých žien, ale i vášnivých osudových domín. V činohre SND stvárnila takmer deväťdesiat tragických i komediálnych úloh a to nielen v réžii manžela Pavla Haspru, ale aj v inscenáciách Karola L. Zachara, Petra Mikulíka, Jozefa Palku, Jozefa Bednárika, Ľubomíra Vajdičku či Romana Poláka.
„Ak sa k nám smrť priblíži, privítajme ju s odhodlaním. Tak zomiera partizán.“ Tieto slová vyriekol Ernesto Che Guevara vo chvíli, keď vojaci bolívijského diktátora Barrientosa zlikvidovali jeho bojový oddiel. Vedenie CIA poslalo do krajiny svojho agenta a zabijaka Félixa Rodriguéza. Spolu s bolívijským ministrom riadil poľovačku na Che Guevaru.
Kultúrny vplyv Paríža na slovenských spisovateľov a výtvarníkov, ktorí tam mali možnosť v priebehu 20. storočia absolvovať kratší alebo dlhší pobyt, bol veľký a mal priame dosahy nielen na samotnú umeleckú tvorbu, ale aj na zmeny v uvažovaní o úlohách a postavení kultúry a na samotný životný štýl viacerých slovenských umelcov.
Kniha o životnom príbehu Andreja Hlinku, o jeho postojoch, ambíciách, úspechoch i prehrách. Ide o kontroverznú osobnosť, ktorá tak počas svojho života, ako aj desaťročia po ňom rozdeľovala spoločnosť i historikov. To v plnej miere platí až do dnešných dní. Možno v ňom vidieť Otca národa i jedného z najhorúcejších kandidátov na titul Najväčší Slovák.
Rozprávanie o osobných stretnutiach autora s dvoma výraznými postavami našej nedávnej histórie, ktoré zosobňujú dve protichodné podoby slovenského osudu. Špitzerov židovský osud poznal z rodiska, keďže vyrastal neďaleko pracovného tábora pre Židov v Novákoch.
Autorovo rozprávanie o kaviarňach, krčmách a viechach, tak ako ich zažil v mladosti – v šesťdesiatych rokoch minulého storočia.
Život Imricha Karvaša je príbeh o smutnom osude človeka, ktorý pre Slovensko urobil viac ako mnohí pred ním a aj po ňom. Koncom päťdesiatych rokov ho odsúdili za práce o ekonómii, v ktorých poukazoval na bezperspektívnosť komunistickej ideológie a tiež zato, že s komunistami odmietol spolupracovať.
Dokument o zločineckej triede sformovanej v stalinských táboroch – hrozbe presahujúcej hranice Ruska –, o voroch v zakone. Mark Galeotti je špičkový odborník na ruský organizovaný zločin, konzultant vlád a policajných zložiek po celom svete.
Odorik z Pordenone, františkánský misionář, narozený (podle tradice) ve Villanově nedaleko Pordenone v Itálii, patří mezi nejvýznamnější osoby, které putovaly ve 13. a 14. století do Číny. Značně rozšířil znalosti jihovýchodní a východní Asie v Evropě.
Strhující příběh o neskutečné vůli žít, příběh malého chlapce, který zažil to, co by žádné dítě v žádné době zažít nemělo. Autor se narodil v Polsku, prošel tábory v Osvětimi a Dachau a jen šťastnou shodou náhod několikrát unikl smrti. Po válce se dostal do Spojených států, nějakou dobu žil v sirotčinci, ale postupně se vypracoval a stal se učitelem.
Tato kniha není učebnicí historie. Nehodnotí, jen zaznamenává. 30 let po sametové revoluci vzpomíná na osudné události 30 osobností ze světa kultury. Těch, které už byly na vrcholu slávy, i těch, které se teprve začínaly prosazovat. Nikdo z nich ale nebyl politikem či tím, kdo by byl zasvěcen do detailů a zákulisního vyjednávání střídajících se garnitur.
Kniha Domorodí Američané představuje různé kulturní aspekty, náboženství, klíčové osobnosti a historické události v životě mnoha rozličných kmenů a jazykových skupin Indiánů.
Kniha mapuje historii Jednoty bratrské v letech 1457-2012 jak v Čechách, tak i její rozšíření do celého světa. Publikace je sestavena jako soupis důležitých událostí podle dat a tématů, a je doprovázena bohatou obrazovou dokumentací. Právě pro tento svůj jednoduchý systém je i pro laického čtenáře přístupná, přehledná a čtivá.
Publikace, kterou připravil přední znalec v oboru Petr Luňák, obsahuje 14 unikátních dokumentů z českých vojenských archivů. Jde vesměs o válečné plány Československé lidové armády a jejich shrnutí od roku 1950 do roku 1990. Sborník uvádí Luňákova studie, zasazující dokumenty do historického kontextu.