M. R. Štefánik fait incontestablement partie des personnalités les plus illustres de l’Histoire slovaque. Ce livre est l’occasion d’aborder plusieurs aspects de sa vie, certains jusqu’a maintenant inédits.
M. R. Štefánik undoubtedly remains one of the most popular historical fi gures in Slovakia. This book offers insights into several aspects of his life, including some never before dealt with. It presents Štefánik not only as an organiser of the Czechoslovak legions, a diplomat and an astronomer but also as a young man seeking his path in life and a ladies’ man.
Edward Ciesielski v lednu 1941 padl do rukou gestapa. Přečkal martyrium výslechů a na začátku dubna 1941 prošel branou koncentračního tábora Osvětim. V této době ještě nebylo známo, jaké hrůzy se odehrávaly za ostnatými dráty. Přesahovaly hranice lidského chápání a odrážely celou zrůdnost hitlerovského fašismu.
František Kressa působil v 70. a 80. letech jako fotoreportér Brněnského večerníku, jehož vydavatelem byl Městský výbor Komunistické strany v Brně. Jako takový měl přístup všude. Dosud nezveřejněné fotografie zachycují všední život Brňanů a absurdní krásu města Brna v době politického temna.
Erika Zemanová čerpala pro svou knihu ze svých vzpomínek ipamětí svých rodičů na život prožitý vChlumci, Žandově aDolní Vltavici. Ke vzpomínkám rodičů připojili vzpomínky zlet válečných ipoválečných také chlumečtí pamětníci. Bylo to těžké období pro všechny. Časy se změnily a nastala nová doba.
Komorní pěvkyně Soňa Červená, česká mezzosopranistka, zahájila svou profesionální operní dráhu po zkušenosti z Osvobozeného divadla v operním angažmá v Brně, odkud po sedmi letech přešla do Berlína.
Operní pěvkyně a herečka Soňa Červená rekapituluje po svých devadesátých narozeninách právě dovršené čtvrtstoletí od návratu ze světových scén do vlasti.
Autor, odborník na stromy, Jonathan Drori v této knize vysvětlí, jakou roli hrají stromy v každodenním životě člověka – od romantické role až po ty politováníhodné.
Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat.
Vzpomínky Egona Morgensterna, českého Žida, který při útěku před nacismem skončil v Pobaltí, kde byl zatčen sovětskou NKVD a následně deportován do tábora gulagu. Pět let lágru při budování železnice z Kotlasu do Vorkuty přežil, ale ani po válce a propuštění se nesměl vrátit a dodnes žije ve Vilniusu.
Nedávno zesnulý fotograf František Kressa (1951-2019) představuje v 6. díle série "Normalizační Brno" moravskou metropoli v roce 1989, kdy se zrhoutil komunistický režim. Kressa jako fotograf Brněnského Večerníku trávil všechen pracovní i volný čas v ulicích během listopadu a prosince 1989, kdy Brno zažilo největší vlnu protestů ve své historii.
Další díl ze série "Normalizační Brno" nedávno zesnulého brněnského fotografa Františka Kressy (1951-2019) pokračuje v odhalování zákoutí největší městské části Brna v době, kdy Kressa pracoval jako fotograf Brněnského Večerníku. Brno-střed není jen brněnská pěší zóna s přilehlými uličkami.
České země byly v důsledku svého pevného včlenění do habsburské monarchie nuceny sdílet s ní všechny její válečné strázně. Platí to i o prusko-rakouských válkách, jejichž dramatické děje se odehrávaly převážně na území Slezska, Moravy a Čech. Pruský král Friedrich II. zahájil vpádem do Slezska koncem roku 1740 tzv.
Historie tzv.
M. R. Štefánik patrí bezpochyby medzi najpopulárnejšie osobnosti slovenských dejín. Táto kniha Vám ponúka pohľad na viacero – aj doteraz nespracovaných – stránok jeho života. Predstaví Vám ho nielen ako organizátora čs. légií, diplomata, astronóma, ale aj ako mladého muža, hľadajúceho svoju cestu životom, či nápadníka žien.
Kavkazský hřeben, ležící na okraji Osmanské říše a Persie, získal velký strategický význam na konci 18. století, kdy sem dosáhla ruská územní expanze. Carská armáda chtěla obsadit co nejvíce území, patřící jeho jižním sousedům a k tomu potřebovala zajistit bezpečný průchod horskými průsmyky.
Publikácia je určená pre slovenskú verejnosť ako základná informácia o najdôležitejšom dokumente slovenských dejín a česko-slovenských vzťahov 20. storočia. Vydaním tejto knihy si pripomíname 100. výročie podpísania Česko-slovenskej dohody (31.
Temná nedělní noc ze 14. na 15. dubna 1912 před sto lety se stala tragickou pro nejluxusnější parník všech dob postavený společností White Star Line. RMS Titanic se během necelých tří hodin po kolizi s ledovou horou potopil na své panenské plavbě a zároveň s ním zahynuly dvě třetiny všech lidí nacházejících se na palubě.
říběh doktora Johanna Fausta, který se upsal ďáblu, aby s jeho pomocí dosáhl poznání všech tajemství života a světa, je jedním ze základních témat evropské kultury a existuje nespočet zpracování literárních, hudebních i výtvarných. Zmínky o tomto kouzelníkovi, lékaři, filozofovi a černokněžníkovi se objevovaly od počátku 16.
V roce 2019 si připomínáme 100 let od chvíle, kdy ženy v českých zemích mohly poprvé volit a být voleny na základě všeobecného a rovného volebního práva. Bylo to v obecních volbách 15. června 1919. Definitivně pak volební právo žen v Československu stvrdila ústava z roku 1920.