V knihe Monika odhaľuje svoje naozajstné ja, svoje pády aj vzostupy, svoje vzťahy s mužmi, rodinu, hovorí o zradách najbližších ľudí, ale aj o priateľkách, ktoré pri nej stoja v zlom aj v dobrom. Hovorí o tom, ako peniaze dokážu zamávať človekom, o politike a o ženách v nej, o živote s Fedorom, o úspechu a o svojej predstave ženskosti...
Zámerom uvažovania v tejto práci je hľadanie odpovede na otázku, či by sa epistemológia mala naturalizovať. Odpoveď je však iba podmienená a hovorí, že ak chceme v epistemológii dospieť k pravdivým odpovediam na naše otázky o poznávaní, tak by sme mali epistemológiu naturalizovať.
Anatomie divadelní zkoušky jako sociologicko-uměleckého experimentu. Kniha režiséra Jiřího Havelky v sobě originálním a zábavným způsobem spojuje vlastnosti studie, úvahy i učebnice. V první části, nazvané Divadelní kontext, se autor pokouší dokázat výlučnost divadla mezi ostatními uměleckými aktivitami.
Kniha textov, ktoré autor, výtvarný a filmový kritik, uverejňoval v časopise Romboid.
Organizovaný zločin je fenoménem, který pro miliony lidí po celém světě představuje primární existenční hrozbu a který významně ztěžuje život milionům dalších. V postmoderní společnosti se projevuje nejen na úrovni lokální, ale s prohlubující se globalizací i mezinárodní či spíše transnacionální.
Studie mapuje literárněhistorický vývoj antického mýtu o Pygmalionovi, židovské legendy o Golemovi a beletristických zpracování postdescartesovské představy o automatu jakožto tří verzí "literárního mýtu o umělém člověku".
Slovenský preklad úspešnej publikácie, ktorá reaguje na základné problémy estetiky v súčasnosti. Je to vcelku ojedinelá publikácia, ktorá čitateľovi osvetľuje, čo je estetické, ako sa prejavuje v myslení a tvorbe, k akým premenám dochádza v estetickom vnímaní, ale reaguje aj na také javy ako je gýčovitosť, snobizmus a pod.
Zbierka úvah a esejí Architektúra času vychádza z predpokladu, že ľudia sú bytosti obývajúce čas. Čas pritom nie je len neutrálnym médiom, jednoduchou linearitou odmeriavanou pravidelným chodom hodín, čas je materiálom, z ktorého je vybudované bytie individuálnych ľudských bytostí aj celých civilizácií.
Co jsou to církevní dějiny? Jaké je jejich postavení v rámci ostatních historických oborů? A jaký mají vztah k církevním společenstvím a jejich teologiím? Jsou církevní dějiny perspektivní disciplínou? A pokud ano, v čem tkví jejich přínos?
Autobiografické vzpomínky a eseje týkající se převážně ruské literatury na počátku 20. let 20. století. Autorka, světově proslulá básnířka, zmiňuje některá zásadní setkání ve svém životě ještě před emigrací. Kniha obsahuje větší počet portrétů dobových ruských básníků než kterýkoli autorčin dřívější výbor.
Besednice - úvahy a eseje významného súčasného literárneho kritika, historika a spisovateľa, ktorý mal v časoch normalizácie zákaz publikovať pre svoje zásadové postoje.
Dráma získala Cenu Alfreda Radoka. Hrá sa v Divadle Astorka Korzo ’90.
Hlavolamy sú knihou o všeličom, no hlavne o autorovi.
V knihe O karikatúre sú pozbierané štúdie, eseje, kritické hodnotenia a polemické úvahy o výtvarnom humore, ktoré vznikali v priebehu asi dvadsiatich rokov. Rovnako, ako v predchádzajúcich publikáciách, aj teraz nechýba textom Kornela Földváriho správna miera vtipu, ktorá neuberá z ich vážnosti.
"Ukážte mi človeka, muža alebo ženu, ktorý neznáša detektívky, a ja vám ukážem hlupáka. Možno učeného, ale napriek tomu hlupáka..." Citátom Raymonda Chandlera začína pútavá kniha o histórii detektívky a spisovateľoch, ktorí sa venovali tomuto žánru. Každý detektív - najmä ak ho nezväzujú striktné predpisy a paragrafy - je tak trochu stvoriteľ.
Kniha, kterou máte právě v ruce, je o stárnutí a stáří. Stárnutí a stáří je dvojího druhu. Mysli a těla. Duševní a fyzické. Oba tyto pochody mohou probíhat nezávisle na sobě. Fyzickému stárnutí jakkoliv zabránit nelze. Probíhá s časem, někdy rychleji, někdy pomaleji, ale probíhá. Duševní stárnutí se v určitém punktu někdy zastaví.
Antropológ a kulturológ Ivan Dubnička sa monografii zaoberá konzumáciou mäsa ako jedným z determinantov evolučného vývoja Homo sapiens a zároveň ako kultúrnym fenoménom. V prvom časti monitoruje fyzickú evolúciu človeka a predstavuje teórie, ktoré tvrdia, že lov a konzumácia mäsa zásadným spôsobom ovplyvnili fylogenézu človeka.
Předkládané studie se věnují problematice přístupů k otázce autonomie byzantské filosofie, konkrétněji metodologickým potížím s uchopením tohoto rozlehlého tématu. Studie jsou určeny v prvé řadě posluchačům Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Publikace obsahuje devět samostatných studií, jejichž obsahem je nekonvenční medicína. Čeští lékaři a sociologové se m.j. vyslovují k problematice homeopatie, čínské medicíny, neurální terapie, aromaterapie, chiropraxe či osteopatie.
