Ten lidský svět - jaký vlastně je? Bývá i velmi nelidský, plný útlaku, utrpení a válek, a navzdory dnešnímu vědeckému poznání plný až osudných omylů. Často věří v něco, co není, a nevěří v to, Co je; a v nepřekonatelných tradicích mnohde uctívá, co není, a neuctívá, To co by měl!
Divadelní hra skotské spisovatelky a scénáristky Sharman Macdonaldové (1951). V ohnisku jejího příběhu, odehrávajícího se v městečku na pobřeží Skotska, se nacházejí čtyři dvojice: matka a její dospělá dcera, její syn a dívka, které se chlapec líbí, dva pubertální kluci a dvě staré ženy, kterým v životě nezbylo nic jiného než chodit na pohřby.
„Jsi zvěstovatel sebe sama a věže, kterés’ vystavěl, nejsou než základy tvého většího Já. A toto Já bude též toliko základem. I já jen zvěstuji sám sebe, neboť stíny, jež se přede mnou dlouží za úsvitu, shromáždí se u mých nohou v hodině polední. A jiný úsvit vrhne přede mne nový stín, a také on bude o polednách posbírán.
Autor v debute Smrť nemá argumenty, v snahe nadviazať na nietzscheánsku tradíciu, raz esejisticky, inokedy literárne, rekapituluje svoje zistenia, postrehy súčasníka pod náporom spoločenského chaosu.
Touto knihou sa autor pokusil prispieť k nájdeniu pravdy o udalostiach tzv. 9. septembra 2001, a podnietiť slovenského čitateľa k premýšľaniu o tejto žalostnej udalosti. Tento nehorázny zločin americkej vládnucej triedy a vládnych kruhov nie je len vecou Ameriky a Američanov.
Pavol Dinka (1942) - významný publicista, spisovateľ, prekladateľ, člen rady pre vysielanie a retransmisiu do svojej v poradí už desiatej knihy zaradil päť esejí napísaných medzi marcom 2010 a aprílom 2013. Vznikli ako príspevky na medzinárodnú vedeckú konferenciu Megatrendy a médiá, ktorú každoročne organizuje Fakulta masmediálnej komunikácie UCM v Trnave.
Panoráma jediného roku, kterým začíná naše přítomnost. 1913: rok, kdy se zdá, že vše je možné. Doba nebývalého rozkvětu, kdy vznikají extrémní umělecká díla, jako by už neměl přijít žádný zítřek. Zároveň je však už ve vzduchu tušení rozpadu, toho, že lidstvo ztrácí svou nevinnost. Rok, kdy se prudce střetává devatenácté a dvacáté století.
Americký spisovateľ a novinár Mark Twain (1835 – 1910), vlastným menom Samuel Clemens, je známy svojím neuveriteľným vtipom, šarmom, ale aj sarkazmom a kritickými názormi na ľudskú civilizáciu. Preslávil sa najmä dielami Dobrodružstvá Toma Sawyera a Dobrodružstvá Huckleberryho Finna. Nemenej brilantná je však aj jeho posledná kniha Listy zo Zeme.
Kniha obsahuje autobiografické prvky i obecnější úvahy obou protagonistů, dvou bývalých duchovních, dnes obecně uznávaných osobností kulturního a společenského života. Daniel Herman působil jako katolický kněz, mluvčí biskupské konference, studoval v USA. Byl blízkým spolupracovníkem kardinála Vlka od počátku změn po listopadu 1989.
Slovenský literárny vedec a esejista Július Vanovič napísal knihu fiktívnych listov, v ktorých sa provinciálnosť spája so svetovosťou, privátnosť s odkazmi na svetovú literatúru, filozofiu a tvorivé myslenie.
Sbírka autorových sloupků z let 2009–2012 doplněná několika delšími eseji se zabývá především krizovou situací v Evropě: krize, chápaná většinou jako finanční či ekonomická, je ve skutečnosti krizí celkovou – autor se nikdy nenadál, že se dočká v ještě ne stařeckém věku takovéhoto soumraku euroamerické civilizace.
První část publikace se zaměřuje na období před získáním mocenského monopolu komunistickou stranou v únoru 1948 a obsahuje studie věnované jejímu obrazu v lidoveckém tisku druhé poloviny 30. let na příkladu publicistiky Lidových listů, odrazu propagandy Kominterny v ilegálním tisku ostravských komunistů na počátku II.
Nová kniha Ivana M. Havla navazuje na autorovy předchozí tituly Otevřené oči a zvednuté obočí (Vesmír 1998) a Zvednuté obočí a zjitřená mysl (Dokořán 2005).
Z vybraných úryvků již vydaných knih i z dosud nepublikovaných příběhů vybrala, sestavila a zapsala Lenka Šedová V této knize se sešly: Renata, Erika, Margarete, Milada, Ivana, Hana, Alice H., Helena, Alice P., Evelina a Ruth - jedenáct žen, jejichž osudy tragicky poznamenala druhá světová válka.
Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.
Edícia Veci na dne duše zachytáva dva doteraz neznáme rukopisy z 30. rokov 20. storočia od jednej z najvýraznejších osobností slovenského literárneho života Štefana Krčméryho (1892 – 1955), ktoré sa našli v pozostalosti T. G. Masaryka v Prahe. Š.
Autor v knize propojil své zápisky s postřehy a vytvořil jakousi „encyklopedii intelektuála“, malé, někdy ironické úvahy a myšlenky širokého dosahu. Svébytné minimyšlenky představují originální, poněkud nezvyklou symbiózu vážného s nevážným.
Borges se cítil především čtenářem. Za největší událost svého života považoval setkání s otcovou knihovnou, k řadě autorů a děl se stále znovu vracel.
Základem Otevřeného deníku básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923-2009) jsou deníkové záznamy, které si jako signatář Charty 77 vedl v Praze od ledna 1977 do ledna 1981, kdy byl donucen odejít do exilu ve Francii.
Prozaická sbírka O intelektuálovi, který se necítí dobře je relativně pestrým souhrnem zamyšlení a meditativních i analytických esejů. Je tu též portrét muže byznysu a povídka o zkušenosti potopy.
