Autor bestselleru Gottland, novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“. Internetové seznamky, privatizace, záplava zboží, telenovely a podnikatelské baroko. Seznamy agentů, historické křivdy a zklamaná očekávání.
Sviatočné pozdravy sú zbierka listov, ktoré Anton Srholec už 27 rokov posiela svojim priateľom a známym pri sviatočných príležitostiach. Listy píše, aby bol v kontakte s ľuďmi. Nebolo mu dopriate mať vlastnú farnosť, kde by sa nám pravidelne mohol prihovárať. Z jeho slov však necítiť zatrpknutosť, naopak, veľkú vďaku za to "že dostal viac, než očakával".
Myslím, že jsme opět velmi ohrožený národ, biologicky i kulturně. Dvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl.
Autor se v této esejisticky pojaté práci zamýšlí nad jen zdánlivou moderností současného světa.
Marku Rentonovi neschází vůbec nic: dobře vypadá, má krásnou přítelkyni, studuje na univerzitě. Ale v Británii 80. let pro něj není místo. Vláda Margaret Thatcherové ničí dělnické komunity po celé zemi, a poválečné jistoty v podobě zaměstnání, vzdělání a sociálního státu jsou minulostí.
Prienik vedy a umenia je podkladom pre autorove úvahy o problémoch vedy a vedeckého poznania. Autor tu spojil svoje vedecké, filozofické a umelecké poznatky do jedného celku a to na pozadí reprodukcií výtvarných diel významných umelcov.
Druhý svazek čtyřdílného projektu sebraných esejí George Orwella, Ohlédnutí za španělskou válkou:Eseje II. (1942–1944), přináší žánrově rozmanité útvary od slavných sloupků „Jak to vidím já“ přes literární recenze až po imaginární rozhovor s Jonathanem Swiftem či krutě sebezpytné obsáhlé eseje Ohlédnutí za španělskou válkou nebo Anglický národ.
Divadelní hra Dvojitý agent z roku 1988 je špionážní milostný thriller nás zavede do londýnského ústředí britské zpravodajské služby na sklonku studené války. Mimořádně schopná agentka Elizabeth Hapgoodová (krycí jméno „Matka“) velí přísně tajným operacím, a zároveň je milující matkou jedenáctiletého Joea.
Populárno-náučné eseje o literárnych a filmových netvoroch, o kulte strachu a premene jej symbolov na zábavné figúrky šoubiznisu. Netvor ako kultúrne tabu má vyvolávať odpor a hrôzu, ale zároveň fascinuje čarom zakázaného ovocia.
Šestý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje Zahradou těch, které mám rád. Texty této knihy autor napsal a publikoval v letech 1989-2008. Spolu s jinými úvahami vyšly v knize Une rencontre (Gallimard 2009). Na záložce se dočtete: „Tato kniha je věnována zejména umění románu, které je pro Kunderu ze všech umění to nejevropštější (Rabelais, Cervantes...
Soubor článků, fejetonů a esejů, které autorka psala a vydávala v uplynulých 25 letech v různých českých periodikách (MF Dnes, Lidové noviny, Literární noviny atd.).
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o moderním umění, ale báli jste se zeptat… Tak by šlo asi nejlépe charakterizovat tuto knihu. Autor nás ve dvaceti stručných kapitolách seznamuje s vývojem výtvarného umění od poloviny 19.
Eseje historika Jana Tesaře, vycházející v novém vydání po čtrnácti letech, se tematicky zaměřují na československé dějiny druhé poloviny třicátých a počátku čtyřicátých let a zachycují je v širších duchovních a morálně-politických souvislostech.
Pátý svazek esejů se jmenuje Slova, pojmy, situace. Autor píše na záložce: „Umění románu, jehož dějiny započaly velkým Rabelaisovým dílem na počátku 16. století, doprovází až dodneška Evropu a její konkrétní život. Tato malá knížka nemá nic společného s nějakým vědeckým povídáním.
A může být vůbec daman tak nebezpečný, jak by se z titulu mohlo zdát? To takový hlavonožec, velký kalmar nebo chobotnice, to je jiná! Ačkoli, kdo ví, kde na člověka skutečné nebezpečí číhá? V hlubokosti mořské nebo je to spíš v srdci? Jaká je naděje se mu vyhnout? A je vůbec nějaká?
Petr Zelenka (*1967) je nejen známým filmařem (Knoflíkáři, Příběhy obyčejného šílenství, Karamazovi), ale i uznávaným divadelním režisérem a dramatikem. Přesto je tento soubor prvním knižním vydáním jeho her.
První původní publikace o Bobu Dylanovi z pera českého kritika představuje dílo jednoho z vůbec nevlivnějších umělců naší doby v širších souvislostech. Ačkoliv je Dylan neodmyslitelně spojen s americkou populární kulturou, jeho vliv sahá mnohem dále. Esej se zaměřuje na mnohovrstevnou alegorickou píseň Desolation Row z revolučního alba Highway 61 Revisited.
Knižka vyšla k 15. výročiu úmrtia básnika Jozefa Urbana a v roku jeho nedožitých 50. narodenín. Ondrej Kalamár, onen "môj kamoš Ondro" z Urbanovej zbierky Snežienky & Biblie, zachytil svoje spomienky najmä z obdobia po presídlení J. Urbana do Zvolena, keď ich spájalo blízke osobné priateľstvo.
Většina esejů uveřejněných v této knize vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva. Rozhovor s Jiřím Rulfem vyšel v týdeníku Reflex, rozhovor s Barborou Osvaldovou v časopise Xantypa, esej Pohlaví rozumu ve sborníku Nové čtení světa I., který vydala Marie Chřibková.
Esej o krizi kultury v evropském hlavním městě, o vztahu národních států a centrálních orgánů Unie a fungování demokratických principů. Autor měl původně v úmyslu napsat román o Evropě, prózu v duchu dekadentních pocitů typu „Evropa ve světle zapadajícího slunce“, jehož protagonistou se měl stát úředník Komise.