Kam zmizí slovo, když se vygumuje nebo úvaha na téma, zda je výhodné být velkou řekou. Povídky nutící k hlubokému zamyšlení nad našimu vlastními životy, ale i povídky čistě oddechové jsou obsahem knížky povídek “Kam zmizí slovo, když se vygumuje?
Soubor mikroesejů, v nichž se známý český historik a archeolog středověku zamýšlí nad dějinami, událostmi, předměty. Jejich základem jsou většinou glosy uveřejňované na poslední stránce historického časopisu Dějiny a současnost, které autor rozpracoval, rozšířil a dotvořil, ale pro vážnou chorobu nestačil celý soubor dokončit.
Autorova prvotina se pokouší zmapovat a rozkrýt témata, o kterých se nemluví. Člověk dnes funguje mechanicky, pohybuje se po svých „trasách“ a žije svůj život tak, aby moc neodbočil ze zažitého rituálu plánování, opakuje nastolené zvyky rok co rok, Jen občas mu bleskne hlavou myšlenka, že není něco v pořádku, cítí to, ale neumí to identifikovat.
Jeremy Clarkson, jedna z nejznámějších televizních osobností a bývalý moderátor motoristického pořadu Top Gear, jenž měl za jeho éry po světě stamiliony diváků, je velmi bystrý a taky vtipný novinář a publicista – a zajisté i ten nejvyšší a s nejvíce prořízlou pusou.
Politika by se podle Petra Druláka měla co možná nejvíce držet zásad rozumného jednání. Bez nich nelze vést debaty, uzavírat dohody či vytvářet realistická očekávání. Společenství však vzniká a udržuje se také díky emocím a dalším prvkům, které se vymykají čistě rozumovému pohledu.
Myslím, že jsme opět velmi ohrožený národ, biologicky i kulturně. Jedenadvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl.
Geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek je známý tím, že se k aktuálním problémům světa dokáže vyjádřit nadčasově, z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí. Jeho nejnovější kniha Co se děje se světem?
Troufalá a rozhněvaná řada vášnivých rozhovorů a dopisů je sžíravým komentářem a kritikou nejen dnešní psychoterapie, ale také takřka všech významných aspektů současného života – sexuality, politiky, médií, životního prostředí i městského života.
Tematická šířka a hloubka autorových esejů vychází z jeho mnohostranných zájmů a bohaté zkušenosti profesní i životní jako klinického psychologa (a sexuologa) i teoretika umění a filmu. Tato dvojdomost profesí a zájmů vychází ze společné pracovní metody, psychoanalýzy (zejména freudismu).
Esej maďarského filozofa a prozaika Bélu Hamvasa o víne ako nadprirodzenom médiu, o viniči a víne ako súčasti prírody a o rituáloch pitia vína. Text skoncipoval v roku 1943 a do príťažlivej eseje prepísal v lete 1945 v Balatonskom Berinčoku. Vyše 40 rokov kniha kolovala v rukopise. V roku 1988 jej vydanie doslova uchvátilo maďarských čitateľov.
Je možné, aby ze světa vymizel princip neustálých návratů totality? Proč má člověk stále tak blízko ke zlu? A je možné ho ze světa zcela vymýtit?
Shakespearův Hamlet již po čtyři staletí působí jako „zrcadlo“, které nastavuje každé době „její pravou tvář“. Hra sama však dokazuje, jak složité toto Shakespearovo zrcadlo je. Spíš než o zrcadle bychom měli mluvit o zrcadlení, složitém a proměnlivém divadelním dění, které nastoluje víc otázek, než dává odpovědí.
Kniha Aviho Šlaima Izrael a Palestina: přehodnocení, revize, vyvracení je souborem esejů vzniklých v širším časovém rozpětí a mapujících období od konce britské mandátní správy v Palestině po operaci Lité olovo, vedené izraelskou armádou v Gaze v roce 2008.
Kniha psychologických esejů z pera Virginie Satirové spatřila světlo světa dlouho po její smrti. Tohoto úkolu se společně s týmem editorů ujal její blízký spolupracovník John Banmen, který vybral a upravil některé autorčiny starší texty. Jednotlivé kapitoly jsou tvořeny jednak původními psanými eseji, jednak přepisem realizovaných přednášek.
Sbírka politických úvah, projevů a rozhovorů, které autorka publikovala v období od jara 2014 do podzimu 2015 na nezávislých internetových serverech. Sama tvrdí, že pro tištěné deníky a časopisy jsou její texty „příliš silné kafe“.
Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul.
Jak zachytit nezachytitelné? Jak pojmenovat to, co se děje mezi narozením a¬ smrtí? Jak uchopit „věčně prchavý okamžik“?
Kurt Vonnegut nebyl jen přední americký prozaik, ale též vyhledávaný a oblíbený veřejný řečník. Výbor z jeho projevů nyní vychází pod názvem No není to krása?
Brilantný esejista vťahuje čitateľa do ľudských rozmerov života pätnástich výnimočných, známych i menej známych, zavše až zabudnutých osobností slovenskej kultúry, akými boli a sú veselý bohém M. Pácalt, prvý slovenský literárny detektív I. Hron, literárny tulák Emo Bohúň, bohémsky gurmán R.