Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami. Sleduje rozmach racionálního uvažování od vzniku civilizací až po počátky křesťanství.
Soubor úvah, vzpomínek, drobných povídek a úvah je dílem zlínského publicisty Františka Bobáka (1926–2008). V mládí patřil k tzv.
Kniha Shakespeare a jeviště svět je pokusem nahlédnout na Shakespearovo dílo v jeho úplnosti a v kontextech anglické a evropské renesance.
Ján Čomaj (1935), skúsený novinár, publicista a spisovateľ literatúry faktu, sa v knihe esejí, fejtónov a glos venuje problémom súčasnosti, no i závažným dobovým výpovediam. Jeho krátke prozaické útvary sú akýmsi hodnotením politických počinov, historických udalostí a spoločenských posunov z odstupu a nadhľadu.
Prečo sú muži svine? A skutočne sú? Alebo je to proste všetko inak? Kniha, ktorá vyšla v Čechách v 19. vydaniach. S humorom a bez servítky, vecne, miestami až kruto otvorene rozoberá dnešné vzťahy mužov a žien. Najprv sa budete smiať a nakoniec si trhať vlasy. Je to zúfalstvo? Tragédia? - Kam sa to hrnieme?
Hra Život podle Jonesových má jednoduchou expozici: manželé Bob a Jennifer Jonesovi se setkávají se svými novými sousedy Johnem a Pony Jonesovými. Postupně vyjde najevo, že mají společného víc než jenom příjmení. Jejich vztahy se začnou navzájem proplétat ve stínu vážné, nevyléčitelné choroby.
Jestli má Evropa dnes jednu kulturní metropoli, pak je to Berlín. Zdá se, že sem dnes všechno směřuje, že tady se vše propojuje, navzájem inspiruje, rodí, boří, padá a znovu rodí. Ano, přesně jak píše Aleš Šteger ve své poetické berlínské mozaice: Berlín nese překrásné prokletí města v neustálém vznikání. Šteger zde rok žil.
Kniha Fikční světy české realistické prózy organicky propojuje literárněteoretický rámec fikčních světů s tradičním literárněhistorickým konceptem realistické prózy v kontextu české literatury.
V souboru osmnácti pražských míst najdeme jak ta známá a romantikou proslulá, tak místa pozapomenutá, tajemná, hříšná a okouzlující. Knížka Martiny Riebauerové není jen návodem, seznamem míst s atmosférou příhodnou pro líbání či pro jiné prostopášnosti.
Autor v Antimemoároch pútavým, esejisticko-rozprávačským štýlom rozprestiera pred nami svoj život a ruptúry svojej doby od oslobodenia 1945 cez dlhé roky komunistického režimu. Je to odysea cez stalinské 50. roky plné bezprávia, vzápätí znesiteľnejšie 60. roky a po dubčekovskej jari a okupácii: pracovné degradovanie a zákaz publikovania.
Poetka Mila Haugová ponúka mnohovrstevnú výpoveď o procese tvorby, o svojom vnímaní umenia, o ceste k stredu terča krásy a poznania. Pri hľadaní odpovede na otázku, čo znamená tvorba v zmysle písať ako dýchať, vyzvala na spoluúčasť kolegov básnikov a spisovateľov, ale aj iných umelcov a priateľov.
Antologie Všechny možné světy nabízí v českém prostředí první souborný pohled na současné kanadské drama s důrazem na jeho klíčové tematické okruhy, jako jsou etnická a kulturní diverzita, anglo-francouzská dvoj-kulturnost kanadské identity či fascinace dramatickým obrazem kanadského severu.
Svazek obsáhne tři knihy Přemysla Blažíčka (1932–2002), napsané v osmdesátých a devadesátých letech 20. století a vydané pak – nikoli v pořadí, v jakém vznikaly – v letech 1991 (Haškův Švejk) a 1992 (Epičnost a naivita Holečkových Našich a Škvoreckého Zbabělci).
Vůbec první Magazín MF DNES vyšel v září 1993 a hned v prvním čísle byla také rubrika Objev dnes. Za vznikem rubriky stál novinář Martin Komárek, mistrovskými příspěvky ji rozvíjel Ladislav „Denis“ Verecký. Od července roku 2010 se ostře řezaného objevitelského pera ujímá i Jakub Kohák. „Mám satirické šlehy rád, ať už psané nebo kreslené.
V prvním oddílu závěrečného svazku Bondyho filosofických textů jsou soustředěny eseje, které byly napsány po Příběhu o příběhu, tedy v posledních letech autorova života.
Kriticky sžíravá diagnóza a chirurgicky precizní pitva současné polské společnosti, jaká nemá v literatuře našich severních sousedů v posledních deseti letech obdoby. Varga řeže do polského maloměštáctví, falešné zbožnosti, korporátní kultury a raného kapitalismu, do vztahů mezi rodiči a dětmi, do věčně se zpožďujících vlaků polských státních drah.
Medzi najlepšie diela Vladimíra Mináča, výraznej osobnosti slovenskej literatúry v 2. polovici 20. storočia, patria brilantné esejistické diela Dúchanie do pahrieb a Návraty k prevratu. V prvej knihe autor sprostredkúva a hodnotí historické fakty a osobnosti zo života slovenského národa (Francisci, Štúr, Daxner, Slovenské povstanie a i.
Spomienky na Paríž, mesto, ktoré malo krstiny v roku 212, ožívajú v príbehu debutujúceho autora (nar. 1982) ako prvosienky, pokropené rannou rosou.
Autorka osobitým esejistickým štýlom s pridanou hodnotou zozbierania, roztriedenia a odovzdávania poznania významných osobností z rôznych oblastí vedy a kultúry sa tematicky zameriava na fenomén pamäti a spomienok, plynutia času a prechodu jednotlivými fázami života, s výrazným priestorom venovaným starobe a procesu starnutia.
