První původní publikace o Bobu Dylanovi z pera českého kritika představuje dílo jednoho z vůbec nevlivnějších umělců naší doby v širších souvislostech. Ačkoliv je Dylan neodmyslitelně spojen s americkou populární kulturou, jeho vliv sahá mnohem dále. Esej se zaměřuje na mnohovrstevnou alegorickou píseň Desolation Row z revolučního alba Highway 61 Revisited.
Knižka vyšla k 15. výročiu úmrtia básnika Jozefa Urbana a v roku jeho nedožitých 50. narodenín. Ondrej Kalamár, onen "môj kamoš Ondro" z Urbanovej zbierky Snežienky & Biblie, zachytil svoje spomienky najmä z obdobia po presídlení J. Urbana do Zvolena, keď ich spájalo blízke osobné priateľstvo.
Většina esejů uveřejněných v této knize vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva. Rozhovor s Jiřím Rulfem vyšel v týdeníku Reflex, rozhovor s Barborou Osvaldovou v časopise Xantypa, esej Pohlaví rozumu ve sborníku Nové čtení světa I., který vydala Marie Chřibková.
Esej o krizi kultury v evropském hlavním městě, o vztahu národních států a centrálních orgánů Unie a fungování demokratických principů. Autor měl původně v úmyslu napsat román o Evropě, prózu v duchu dekadentních pocitů typu „Evropa ve světle zapadajícího slunce“, jehož protagonistou se měl stát úředník Komise.
Výbor šesti esejů amerického myslitele a přírodovědce doplňuje texty s přírodní tematikou shrnuté do svazku Toulky přírodou (2010) o nejvýznamnější Thoreauovy úvahy na společenská témata včetně slavného eseje „Občanská neposlušnost“, jehož nekompromisní teze o nadřazenosti lidského svědomí nad státní mocí a idea mravně motivovaného nenásilného
Soubor převážně nevážných, odvážných, někdy i trochu závažných úvah, veršů a dialogů, které napadají diplomata s tužbami rockera a básníka v různých životních situacích.
Co to vlastně zažil autor téhle půvabné knížky? Co je to za neuvěřitelné vyprávění o setkání s laskavou andělskou bytostí, která s ním mnohokrát rozprávěla?
Druhý svazek nové edice zaměřené na vizuální studia a kulturu je věnován japonské popkultuře. Mladí čeští autoři (Karel Veselý, Anna Křivánková, Antonín Tesař, Jan Miškov, Jiří Flígl) v několika kapitolách mapují fenomény japonského filmu, anime, mangy, videoher a fanouškovské komunity otaku, a to v jejich specifičnosti i vzájemné provázanosti.
Kam až zachádza túžba po absolútnej moci, síce ustanovenej podľa demokratických pravidiel, no bez dostatočnej kontroly?
Katolický kněz nizozemského původu Henri J. M. Nouwen (1932–1996) zprvu působil jako pedagog mj. na Yaleově a Harvardově univerzitě, ale později zasvětil svůj život práci s duševně postiženými lidmi v arše Daybreak v kanadském Torontu. Ve svém životě a díle kladl zvláštní důraz na kontemplativní modlitbu.
Pátrání je věc ošemetná a nesmírně nejistá, člověk nikdy neví, co ho potká na cestě, po níž se vydal, jaká skrytá zákoutí poodhalí, zda se mu v nich bude líbit, nebo zda nakonec nebude zatrpkle proklínat své rozhodnutí. Zvláště pokud se rozhodne hledat vlastního otce.
Po Čapkovi romanopisci, jehož Česká knižnice prezentovala trilogií Hordubal, Povětroň a Obyčejný život, se představuje Čapek jako dramatik. Právě svými dramaty s utopickými a fantastickými náměty dosáhl už ve dvacátých letech 20. století evropské proslulosti.
Kdesi v hloubi každého umělce se totiž ukrývá jedinečný pramen, který v průběhu života živí to, co je a co říká. V mém případě, a tím jsem si jist, se onen pramen nachází právě v Rubu a líci, napsal v roce 1958 Albert Camus v předmluvě k reedici své prvotiny, jež vyšla ještě v Alžíru, o dvacet let dříve.
Do 6. svazku Borgesových Spisů byly zařazeny vůbec první překlady Borgesovy poezie do češtiny. Kniha obsahuje tři sbírky: autorovu nejoblíbenější sbírku Tvůrce ze 60. let a dvě sbírky z 80. let, Atlas a Spříseženci. Spojení krátkých prozaických textů – mini-esejů a mini-povídek – a básní ukazuje čtenáři dosud neznámou tvář tohoto argentinského tvůrce.
Slavné eseje „Poprava oběšením“, „Jak jsem střílel slona“, „Uvnitř velryby“, „Lev a jednorožec“, či recenze na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal v letech 1928 až 1941.
Kniha v preklade Jany Juráňovej ponúka „iný pohľad“ na feminizmus, než je bežné. Je kritikou spoločnosti, ako aj kritikou namierenou dovnútra feministického hnutia. Pýta sa, prečo feminizmus nezaujal široké vrstvy obyvateľstva a čo dnes môžeme urobiť, aby sa to zmenilo.
"Celý svoj dospelý život, a je to už, hrôza pomyslieť, takmer celé štvrťstoročie, uvažujem o tom, ako správne žiť nielen ako osoba, ale aj ako príslušník spoločenstva. A o tom, čo by mali robiť také orgány a čo iné, za akých podmienok, za aké peniaze, pre koho a prečo.
Vaši hrdinové mají za sebou desítky dobrodružství a vystoupali vysoko na žebříčku moci. Tím ale jejich příběh nekončí. Dostat se na vrchol není vše – je třeba se tam udržet a prosadit své cíle. Každého z mocných opřádají sítě intrik.
Autorka vnáša nový rozmer do slovenského literárneho kontextu a žánru žurnalistickej eseje. Podnety, ktoré môže zhodnotiť aj umelecká esejistika, aj hravá fejtonistika, aj komentátorská analytická žurnalistika.
Hra Malíři ze šachty (The Pitmen Painters, 2007) vychází ze skutečného příběhu takzvané Ashingtonské skupiny - společenství převážně horníků, kteří se sešli roku 1934 ve večerním kurzu dějin výtvarného umění, bez základních znalostí a de facto i hlubšího zájmu o předmět.