Zweigova kniha, žánrově na pomezí eseje, románu a historické studie, vyšla poprvé ve Vídni v roce 1936, pouhé dva roky před pohlcením autorovy vlasti hitlerovským Německem. Ačkoliv její protagonisté – Castellio, Kalvín a Servet – jsou historické osobnosti 16.
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Anton Blaha sa po úspešnom titule Manderla a Modrý Maurícius predstavuje v novej knihe súborom esejí, úvah, glos, v ktorých sa trefne vyjadruje k závažným spoločenským témam, ktoré zaujali autora aj verejnosť, zasluhovali si pozornosť alebo ho nabádali k zaujatiu stanoviska, či k zamysleniu.
Přední italský psychoanalytik (nar. 1943) a autor mnoha prací vytvořil v této knize svůj literární obraz otce formou mozaiky z kratších nebo delších elegantních esejů. Využívá přitom výborné znalosti kulturních dějin a analytického zacházení s dobovými obrazy otce.
Čtvrtým svazkem, Spisovatelé a leviatan, se uzavírá souborné vydání esejí George Orwella, které obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků z pera slavného spisovatele a novináře.
Basta fidli je sbírka humorných a satirických výroků o světě, který není zdaleka tak srozumitelný, jak si myslíme. „Já také vím, že nic nevím,“ říkával XY v dobrém rozmaru, „ale na rozdíl od Sokrata nejsem chlubivý.“ XY se vyjadřuje ke všemu, co ho těší i rozčiluje, a tedy i k tomu, o čem nemá ani páru.
Geniální jaderný fyzik z Fermiho týmu, dvaatřicetiletý Ettore Majorana záhadně zmizel vpředvečer druhé světové války. Brilantní esej-příběh proslulého italského spisovatele o této události je pokusem dokumentárně rekonstruovat drama předcházející Majoranovu zmizení, které nebylo dodnes uspokojivě vysvětleno.
Výběr vychází ze souborného vydání Kommentierte Werkausgabe, které v letech 1974 - 1981 pro frankfurtské nakladatelství Suhrkamp edičně připravil Paul Michael Lützeler. Kromě literární tematiky jsou však do tohoto výboru zařazeny i eseje politické a filozofické, které obohacují Brochovy úvahy o další rozměry širšího myšlenkového a společenského záběru.
William Saroyan (1908 – 1981) vstoupil do americké literatury s posláním přimět čtenáře vidět zdánlivě běžné věci svým arménským okouzleným pohledem.
Zájem o předchozí dvě knihy sloupků-odpovědí profesora Cyrila Höschla potvrzuje, že v dnešní zrychlené době našinec uvítá u svých znepokojivých dotazů především odpovědi stručné a jasné. A přesně takové Höschlovy sloupky již léta jsou.
Monografia venovaná jednému z nosných literárnoteoretických pojmov je výsledkom dis-kurzu deviatich renomovaných slovenských lite-rárnych vedcov o fenoméne autorského subjektu. Dôslednou textovou analýzou zameranou na kon-štitutívne prvky autobiografie odkrývajú nevdojak mentalitu autorskej osobnosti, jej názorové posto-je i životné peripetie.
Novinka nakladatelství SMRŠŤ navazuje na titul z minulého roku Vědomí bez redukce, kde editoři James Hill a Jakub Mihálik předložili šest esejů z oblasti současné filosofie mysli.
V mnohém průkopnická a nejen pro medievistické bádání inovativní kniha Živá minulost.
Nejslavnější historická hra Williama Shakespeara. V kulisách rozvrácené Anglie se odehrává příběh prince, který se z nezodpovědného floutka stává zodpovědným vládcem své země. Průvodcem na počátku cesty je mu rytíř John Falstaff, člověk veselé mysli a nevázaných mravů.
Drama člověka, který přichází o své idealistické představy o sobě a o světě. Shakespearův krutě ironický obraz rozvrácené a zkorumpované společnosti je až hrozivě aktuální.
Poetická komedie o rozmarech lásky a noci plné divů, které se možná staly a možná pouze zdály.
První a dnes asi nejaktuálnější Shakespearova tragédie pojednává o střetu civilizací. Je to hra o násilí, mstě i magické moci slova. Ve hře najdeme předobrazy pozdějších velkých dramatikových postav, jako je král Lear, Hamlet, Jago, Coriolanus, Kleopatra aj.
Příběh člověka, kterého ctižádost donutí vraždit. Hra je sondou do lidské duše, ve které se rodí zlo.
Komedie o proradném lidském citu, který člověku bere svobodu a žene ho do houfu, ale jemuž nakonec i ti nejchytřejší podlehnou, protože "Svět se musí rozmnožovat".
Filozofické dílo, detektivka, horor? Největší divadelní hra světového písemnictví je sondou do lidské duše, v níž rozum a cit, pravda a zdání bojují o život každého z nás. Překlad Jiřího Joska získal Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší překlad roku 1999.