Debutová zbierka autorky z Veľkých Kapušian, ktorá ide v línii novodobej poézie Marton - Baričák - Hrubý, len s tým rozdielom, že svoje pocity dáva zo ženského uhla pohľadu, čo môže byť pre čitateľa zaujímavé.
Básnická zbierka Dieťa osudu je autentickou výpoveďou tragicky živého lyrického subjektu, mladej bytosti zmietanej trýznivou skutočnosťou, pocitmi nenaplnenej lásky, absurdity života a z toho vyplývajúcej depresie. Poeticky pripomína tvorbu niektorých autorov civilnej, postbeatnickej poézie. Sám autor svoju tvorbu rád charakterizuje ako gotickú.
Ján Marton vo svojej druhej zbierke šetrí slovami a o to majú jeho verše bez rýmu väčšiu silu. Je to koncentrát pocitu, beznádeje, úprimnosti... Je to nárek duše, ktorá sa zvíja, plazí, skučí, plače a jediné, čo sa jej podarilo dočiahnuť, je pero. Tak sa ho chytá, stíska ho spotenou dlaňou a ryje s ním do sveta svoje slzy. Nezaujíma ju, aká bude odozva.
Podoba knihy měla být původně trochu jiná. Vybrané milostné básně z vydaných sbírek měla doplňovat tvorba nová, od tohoto záměru však upustil. Pořídil opisy hotových básní a rozčlenil je do tří oddílů, a to je dílo, které čtenář dostává do rukou.
Díky neobyčejné pestrosti témat i autorů, kteří pocházeli z nejrůznějších vrstev společnosti – od nejvyšších hodnostářů až po drobné úředníky, muže i ženy, představuje jakýsi vzorník námětů a citových poloh. Výbor, který sestavil překladatel sbírky, významný japanolog českého původu Antonín V.
Básnická sbírka - citové a existenciální bilancování ženy, zřejmě na sklonku života. Nevíme o ní mnoho, poznáváme ji však přes její pocity, zamýšlení, zoufalství i víru a naději. Od tklivějších tónů směřuje sbírka k projasnění, zklidnění a láskyplnému smíření.
Básně, slovní hříčky, obrácenky, minipovídky, rýmovačky. Mimo a nad s přátelskými zákusky.
Sbírka básní Tomáše Tajchnera nese název brakové pálenky E&J [í and dží], mezi svými konzumenty známé jako "easy jesus". Při jejím konzumování spolu s autorem vzlétáme do výšin, jen proto, abychom propadli hrdlem až na samé dno láhve a zakusili pachuť existenciálního souboje o něhu.
Druhá sbírka básní Víta Kalába pokračuje ve stylu krátkých a vtipných čtyřverší. Zavede nás přes úskalí počínajícího středního věku až k nástrahám základní školy.
Český básník Jan Skácel s bytostným vztahem k Moravě je autorem dvaceti básnických sbírek, dvou děl prozaických a rozmanité tvorby pro děti. Od roku 1969 nesměl publikovat, takže se jeho tvorba objevovala v samizdatu a v exilové literatuře. V jeho díle jsou patrné ozvuky moravského folkloru a na některé jeho básně složil Jiří Pavlica z Hradišťanu hudbu.
Autor na margo svojej knižočky napísal: "Nie sú priepastnejšie chvíle, ako tie, keď sa na milovanú bytosť odrazu pozrie smrť. Všetko ustrnie, zostane len okno do záhrady a predposledná jar. Svet okolo zmizne a v jeho trhline sa dejú iné veci, iné príbehy, zamdlievajúca neha volá o pomoc. To, čo dostávate do rúk je denník takejto chvíle. Poézia?
Kniha je druhou zbierkou básní mladého, no zrelého autora, ktorý za svoj básnický debut Obrázky z raja (Artis Omnis, 2005) získal ocenenie v ankete Knižnej revue Kniha roka v kategórii Debut roka. Autor sa v básniach vracia do detstva, ale vzdáva aj hold láske a reflektuje mdziľudské vzťahy.
Knižne debutoval zbierkou básní Ľútosť (1962), programovo sa zardil medzi básniokov tzv. trnavskej skupiny.
Bludičky rumu a vodky stáhnou až do samého pekla života dva někdejší lidi, intelektuálku a bývalého partajního řidiče. Náhoda je svede do protialkoholní léčebny, která je sice zbaví zhoubného návyku, ale zanechá z nich prázdné skořápky. Vede cesta zpět do lidské společnosti skrze šťastné zážitky z dětství?
Mluvím a čtu ukázky, bojím se přitom, že mě zradí můj hlas, nalomený dojetím z té nádhery...
Sborník básnické skupiny GLORET tak, jak byla a je. Vybrali a uspořádali Miroslav Huptych a Jan Macháček. Knihu ilustroval 33 autorskými fotomontážemi Miroslav Huptych.
Básnická zbierka Origami nebola napísaná, ale našepkaná. Je krištáľovo čistým a realistickým záznamom genézy citu, o ktorom sa vie, že trvá krátko. Tieto verše vznikali za neprespatých nocí a pochmúrnych dní, zrána so svetlom svitania a prvým lúčom pri zobúdzaní.
Rafał Wojaczek, jeden z najvýznamnejších poľských básnikov druhej polovice dvadsiateho storočia, sa narodil 6. 12. 1945 v Mikolove, zomrel v noci z 10. na 11. mája 1971 vo Vroclave. Kniha je reprezentatívnym výberom básní z celej Wojaczkovej tvorby. Nachádzajú sa v nej básne zo všetkých piatich básnických zbierok.
Zatiaľ posledná nová básnická zbierka Anny Valcerovej Letný sneh prináša motivicky rôznorodé básne reflektujúce ďalší úsek poetkinho života. Nemilosrdne ho poznamenáva smrť životného partnera.
Výber z tvorby M. Vladika (1960), povolaním právnika, pod názvom Čas poznania obsahuje básne z jeho predchádzajúcich šiestich zbierok. Prozaik M. Zelinka nazval autora básnikom znepokojujúceho poznania a prof. E. Sirochman básnikom v talári či básnikom provokujúcej skratky.