Kniha veršů, hudby a obrazů je určená lidem, kteří ještě vnímají spřízněnost slovenské a české kultury. Poezii Mileny Fucimanové, české autorky, inspirovaly obrazy Květoslavy Fulierové, bratislavské výtvarnice s moravskými kořeny. Překlad veršů do slovenštiny je dílem slovenské básnířky Marty Hlušíkové.
Pro velký zájem čtenářů vydává nakladatelství Torst samostatné knižní vydání jedné z nejvýznamnějších českých básnických knih druhé poloviny 20. století. Dnes již klasické a v mnoha případech zlidovělé verše napsané v 80. letech ve věznicích v Litoměřicích, Ostrově a Valdicích propašoval z valdického vězení na motacích Jiří Gruntorád.
Sbírka Zeď vzpomínek Jana Zábrany (1931–1984) pochází z básníkovy pozůstalosti. Původní název z roku 1969 byl Samomluvy, podtitul – autorova autocharakteristika „improvizované záznamy, autotexty, zatím dál nezpracovávané“. Roku 1971 Zábrana sbírku přejmenoval podle obrazu Kamila Lhotáka.
Marta Hlušíková žije a tvorí v Rimavskej Sobote. Je autorkou Latinsko-slovenského slovníka, Malej encyklopédie antickej kultúry, Slovníka latinských citátov, knihy próz Záhrady, kníh pre deti (Kde pavúky tkajú cukrovú vatu, Písmenkovo, Neznášam, keď ma hladkajú po hlave, Bublinkové rozprávky) a dvoch básnických zbierok Kamene a Rok červených moruší.
Výber z poézie popredného macedónskeho básnika, esejistu a prekladateľa. Jeho básne boli preložené a vyšli v 30 knižných výberoch v 20 jazykoch sveta. Za svoju tvorbu dostal viacero cien, vrátane Ceny Fernanda Rielu za mystickú poéziu (Španielsko), Ceny Jána Smreka (2010) a Zlatého venca Stružských večerov poézie (Macedónsko 2011).
Básnická zbierka Pavla Elgyütta má zvláštny osud, predovšetkym v tom, že autor sa jej, žiaľ, nedožil - odišiel práve v čase, keď kniha opúšťala brány tlačiarne. Počas svojho života sa angažoval v paralympijskom hnutí - sám pripútaný na vozík po nešťastnom úraze. Jeho básne sú napriek nepriazni osudu plné odhodlania a lásky k životu.
Ako sám autor hovorieva, je viac otcom ako básnikom. Zbierkou Dekonštrukcia podľa času sa snaží tento pomer trochu upraviť. Knižka prináša takmer 70 zrelých básnických textov hľadajúcich odpovede na vzťahové, existenciálne či sociálne otázky, ktoré sú systematicky usporiadané do šiestich cyklov.
Básnická prvotina Zpráva Ikarovi, již desítky let časopisecky publikujícího autora Petra Petříčka, přináší verše inspirované každodenním životem s mírnou nadsázkou i se smyslem pro humor. Odráží se v nich snaha o zachycení pomíjivosti v čase, který nelze zastavit a naopak se stále zrychluje.
Ovidiovy Proměny – vrchol autorovy epické tvorby – zůstávají navzdory době, která již uplynula od jejich vzniku, trvalou inspirací pro všechna další lidská pokolení. Tato perla římského básnictví vychází v překladu Ivana Bureše.
Volné pokračování sbírky dětského folkloru Namažeme školu špekem přináší čtenářům více než 200 básniček, písniček, průpovídek a posměšků, kterými se baví a škádlí české děti – tedy hlavně tehdy, když u toho nejsou dospělí.
Sbírka hravých básní na duchovní témata. Autorka Jana J. Sýkorová (* 21. 9. 1979) pochází z Vimperka, kde vystudovala gymnázium. Poté absolvovala Technickou univerzitu v Liberci, ale namísto inženýrství se věnovala charitativní činnosti, výuce angličtiny a arteterapii v dětských domovech a zařízeních Fondu ohrožených dětí.
Poézia je život sám a ako taká plynie i autorovým, pričom sa nevymyká z jeho rámca podobne ako iným, snáď iba s tým rozdielom, že on sa ju nesnaží brať až tak vážne a veci k zamysleniu rieši okamžite ručne – na papieri.
Barbora Vaněčková se narodila v roce 1977 v Táboře. Od svých patnácti let se věnuje psaní poezie. Psala řadu let texty k písním jihočeské rockové skupiny SIMON. Tato sbírka je její knižní prvotinou.
Tomáš Tajchner ve svých básních bodá patou sice bolavou, ale na slabinách našich životů vybírá místa skutečně citlivá a nalézá je tam, kde možná sami netušíme, že je máme. Jako zloděj nám vykrade byt a my teprve poté zjišťujeme, co je pro nás cenné, protože před zločinem zcizení jsme tak nějak trpěli slepotou…
Básně z let 1938–1949, 4. svazek Spisů.
Básněmi své knižní prvotiny Václav Gruša s jazykovou pohotovostí, citem pro míru a ironizující melancholií protřelého flanéra zapřádá důvěrnou konverzaci s ošuměle honosnou metropolí a sarkasticky hravým "všednobytím" jejích obyvatel.
The famous modernist manifesto Revolutionary Anthology Devětsil, published in the winter 1922, lists two editors, Jaroslav Seifert (1901–1986) and Karel Teige (1900–1951).
Tretia Hiraxova básnická zbierka V tichu prináša slová, v ktorých na úkor autorovho citového striptízu ubudlo toho „nepekného“. Láska, jej vyznania, jemná poetika, vzťah muža a ženy, človeka a prírody, duše a celku, bolesti i radosti života.
Metličky sbírka moravského básníka 2. poloviny 20. století Jana Skácela, který oslovuje i dnešní čtenáře poezie. Ve sbírce Metličky, stejně jako v předešlé Smuténka, upouští od volného verše, který v jeho díle převládá, a volí tradiční strofickou a veršovou formu.
Súborné vydanie básní poprednej slovenskej poetky, ktorá ako 50-ročná zomrela koncom r. 2008. "Viera Prokešová je citovo ústretová, vnímavá k sebe i k okolitému svetu.