Autor (1895-1967) byl ve 20. 40. letech 20. stol. jedním z nejpopulárnějších čínských spisovatelů. Řada románů byla ve své době úspěšně zfilmována. Blíže viz předmluva Dušana Andrše. V této novele z r. 1935 využívá námětu oblíbeného v tradiční čínské literatuře - setkání ctnostného muže s nevhodnou ženou, avšak přepracovává ho novým způsobem.
Po četných knižních vydáních i filmovém zpracování se asi nenajde nikdo, kdo by neznal příběh Anny Frankové – židovské dívky, která se během okupace Holandska schovávala s rodiči v úkrytu v zadním traktu amsterodamského domu.
Když mladičké Mary Howardové oznámí, že opustí domov, aby u velkolepého dvora krále Jindřicha VIII. pečovala o jeho milenku Annu Boleynovou, je u vytržení. Všechno, čeho se Anna dotkne, jako by obracela ve zlato, a Mary pevně věří, že Anna bude jednoho dne královnou.
Amir žije v exile, tisíce kilometrov vzdialený od rodného Afganistanu. Vo svojom rozprávaní spomína na Hasana, sluhu a verného priateľa, s ktorým ho spájalo takmer bratské puto. Hoci boli vychovávaní v jednom dome, delila ich neprekonateľná spoločenská priepasť vtedajšieho Kábulu. Amir bol chlapec z bohatej rodiny, Hasan zas patril k nenávidenej hazarskej menšine.
Je nesnadné dostat se z hlubiny zármutku zpět do života. Pro každého člověka existuje jen několik cest vzhůru. Jednou z nich je i nové nasměrování. Uvědomit si, že život je nesmírně vzácný dar a měl by být nabídnut v plné míře i těm, kteří neměli tolik štěstí a nenarodili se do milující náruče rodiny.
Jak se promítají takzvané velké dějiny a události do osudů obyčejných lidí? Kam zmizely stovky tváří z fotografického alba pana učitele? Stínové postavy. Některé se z minulosti vynořují zřetelně a přecházejí do současnosti, jiné zůstávají neurčité a nejasné a jejich obrysy se ztrácejí v mlze zapomnění.
Román Něco za něco na mě udělal ohromující dojem. Je plný zvratů a překvapení, čte se jako napínavá detektivka. Kvůli tomuto románu jsem prožila několik bezesných nocí, protože jsem se od něj nemohla odtrhnout. Marie Tomsová, moderátorka Šíleně napínavé zpracování čtyř výrazných charakterů žijících naprosto běžné, ale jedinečné životy.
Trojice romantických novel, zahrnutých do svazku Staré a nové světy, hledá zdroje národní identity v dávné minulosti, v mytických osobnostech a činech, které rozhodovaly o podobě českého světa. Josef Linda vyhrotil v Záři nad pohanstvem střet Boleslava a Václava jako zápas mezi tradiční, pohanskou a moderní, křesťanskou orientací společnosti.
Hlavní hrdinka, kterou už známe z předchozí knihy Česká služka aneb Byla jsem au-pair, zestárla o dvacet let. Je léto, její tři děti dorostly do věku, kdy nechtějí trávit prázdniny s maminkou, a naplánují si vlastní program. Ačkoli si vždy myslela, že ji bude těšit samota, teď je jí smutno. Krize středního věku udeřila.
Počínaje nenasytnou Messalinou, ženou římského císaře Claudia, jehož chtěla svrhnout a zavraždit, až po dvě nejznámější – Marii-Antoinettu, choť Ludvíka XVI.
Berlín 1901. Jella von Sonthofen opouští po smrti své matky Německo a vydává se za svým otcem do jihozápadní Afriky. Když konečně najde otcovu farmu, čeká ji zklamání. Její otec je mrtev a na farmě žije jeho mladá žena, která není vůbec nadšená Jelliným příchodem.
V napínavém románu, jenž je zároveň autobiografickým svědectvím, vypráví autor o svém bezstarostném mládí v Praze i o hrůzách druhé světové války, která mu změnila život. Kniha líčí lesk první republiky a rozmařilé radovánky „zlaté mládeže“, jejíž příslušníky válka zastihla na prahu dospělosti naprosto nepřipravené.
„Stelesňujem verejný triumf a súkromné fiasko v jednej osobe,“ konštatuje na začiatku príbehu hlavná hrdinka románu, filmová hviezda Allie Rayová. Práve sa ocitla na vrchole kariéry, zato jej súkromný život je v troskách.
Malebné Beskydy, plné voňavých lesů, rozkvetlých luk a tichých samot jsou svědky drsných i úsměvných příběhů hajných a pytláků. Provází je legendární postava hajného Karla Macurka, zvaného „pytlácký hajný“, či „tata pytláků“. K onomu zvláštnímu přízvisku se dostal nejen pro cit k přírodě a živým tvorům, ale také k lidem.
Hlavním hrdinou monografie Světec a šaman je ruský misionář Stěfan Permský tak, jak jej líčí obšírná legenda sepsaná na přelomu 14. a 15. století Jepifanijem Moudrým. Kniha však není koncipována ani jako biografie, ani jako literárněvědný rozbor poetiky legendy.
Deník mých kachních let je zápisníkem Laury, která zachycuje několik měsíců ze svého každodenního života. Na jeho stránkách popisuje několik typů lásky, která jí mění dny v dobrém i zlém – lásku sourozeneckou, mileneckou i kamarádskou. Jak se všechny tyto lásky prolínají a co z nich zůstává, je zajímavým vhledem do života mladých lidí.
Oliver je statný, urastený a príjemne vyzerajúci muž. Žiaľ, pokým žil s matkou a so sestrou, musel znášať ich psychické týranie a ponižovanie. Ešte aj teraz mu v ušiach znejú posmešné a ironické slová... -- Ty nie si muž, určite sa nenájde žiadna, čo by ťa chcela. A preto Oliver začne nenávidieť všetky ženy. No má navyše smolu.
Povídkový cyklus z období začátku druhé světové války je druhou knihou, kterou Jiří Mucha napsal. V částečně biogafických příbězích ukazuje nejrůznější problémy časkoslovenských vojáků ve službách cizích armád.
Jeden z nejvýznamnějších románů americké literatury, kniha spisovatele Henryho Rotha (1906-1995) Říkej tomu spánek vychází po téměř osmdesáti letech konečně i v českém překladu.
