Multimediálny projekt nočnej mestskej poézie súčasnéjho slovenského básnika, doplnený o špeciálne skomponovanú džezovú hudbu Miloša Železňáka a ilustrácie Petra Uchnára a Juraja Viteka. Do priloženého CD je zaaranžovaná hudba, zvuky a texty básní tak, aby vytvárali „viacvrstvový film bez obrazu“.
Monografia Evy Kowalskej predstavuje objavný pohľad na fenomén exilu v Uhorsku v období raného novoveku. Príbeh exulantov z Uhorska, obetí náboženského prenasledovania v dobe vypätej, násilne uskutočňovanej rekatolizácie (cca 1670-1681), opakoval mnohé z toho, ako vládna panovnícka moc postupovala proti protestantom (resp. "heretikom") v iných európskych krajinách.
Zbierka poviedok Zadné izby je debut autroky Aleny Sabuchovej. Predstavuje deväť tematicky prepojených príbehov, ktoré sa sústredia okolo priestoru v jeho fyzickej aj metaforickej podobe. Postavy si do svojich vnútorných zadných izieb odkladajú veci aj ľudí, s ktorými sa nedokážu rozlúčiť, hoci by mali. V poviedkach však nejde len o lásku a vzťahy.
Zbierka Modrá katedrála vyšla v roku 1942, krátko po autorovej predčasnej smrti. Opakujúcim sa motívom týchto próz je choroba a tušenie smrti. Rozprávanie sa odvíja od reality, predstáv i snov. Azda i preto Dominik Tatarka nazval Jána Červeňa „básnikom sujetu“. Pozoruhodné je autorovo výtvarné a hudobné cítenie.
Báseň bez všetkého: " - z tmy - tápe bleskom... na obzore - diera... - tak - mŕtvo živá... ticho - ako hrom - berie - čím dáva... rieku - ako strom... - nebom - až za zem... plameň - ani zviera..."
Veršami Proglasu akoby zhora nadol prechádzal dlhý rez mečom. V texte sa tak možno stretnúť s odkazmi na biblický text, ktorý má vo všeobecnosti vysoký status a ich uplatnenie nás neprekvapí, zároveň s tým však aj so slovami evokujúcimi telesný rozklad, na ktorý je ťažké myslieť inak ako s nevôľou.
Nová básnická sbírka Sylvy Fischerové není knihou na jedno přečtení. A není ani další položkou v řadě titulů s názvem „Básníci na cestách“, jak by se mohlo zdát z jejího názvu. Jedná se o sumu životní i básnické zkušenosti, čteme tu zřetelný osobní místopis, ve kterém se konkrétní místa jeví jako průměty dějin a jejich událostí (i pastí).
Inspirující příběh muže, který přes četné životní klopýtnutí dojde až k poznání pravdy.
Bankéř a majitel Vítkovických železáren baron Rothschild není žádným suchopárným finančníkem. Rozhodne se vědecky ověřit fámy o koupeli Napoleonovy choti v šampaňském... Ona vana plná šampaňského se stane urychlovačem všech dějů, a to nejen těch milostných. Šampaňské, v němž se koupe dívka, jejíž krása bere dech ...
Výbor představuje průřez norskou povídkovou tvorbou dvacátého století. Vedle povídek starších, mnohdy již kanonizovaných autorů obsahuje povídky prozaiků současných, s jejichž tvorbou se český čtenář dosud nesetkal.
Baladou o žaláři v Readingu (1898) se Oscar Wilde vyrovnával se svým pobytem ve vězení - byl odsouzen na dva roky těžkých nucených prací za homosexualitu, která byla od roku 1895 trestná. Šlo ovšem o zástupný důvod: soudobá společnost se jej především chtěla zbavit.
Mozaikovitý román o mladých ľuďoch, ktorí odchádzajú do cudziny s vidinou vyššieho zárobku, lepších možností sebarealizácie a predovšetkým s túžbou po intenzívnejšom živote. Kniha získala viacero ocenení a vychádza v druhom vydaní.
Záhadný hongkongský boháč Eduard Manneret byl nepochybně zavražděn. Pohnutky zločinu však zůstávají nejasné, stejně jako skutečná totožnost vraha a také osoba vypravěče, který se snaží rekonstruovat vše, co se toho večera odehrálo. Jednotlivá fakta se skládají v celek, který však sám o sobě představuje jednu velkou hádanku.
.... bez vody by nebol život... ....život by nebol bez lásky
Zbierka poézie pre Izabelu. Z obsahu: Novoročný vinš Verše o vašom mene Vám, Izabela List pre Vás, pani Hovory k Vám Vianočný rondel
V doslovu k prvnímu českému překladu Rilkovy sbírky Sobě na počest (Mir zur Feier, 1897–1898, resp. 1909) Jaroslav Kovář poznamenává: „...Rilkova raná tvorba je syntézou toho nejlepšího, co německá (a nejen německá) poezie sklonku 19. století vytvářela: je geniálním spojením básnického impresionismu a obrazného symbolismu.
Imaginatívna poézia básnika, zvláštne vážneho aj hravého, osobného aj spoločenského, nemá v slovenskej literatúre blízky príklad na porovnanie. V niektorých polohách deziluzívnej analýzy sa podobá M.
Tretí zväzok edičného podujatia Čítame slovenskú literatúru zachytáva bezmála tri desaťročia - od konca šesťdesiatych, resp. začiatku sedemdesiatych rokov po bezprostredne aktuálnu súčasnosť.
Zborník si kladie špecifické otázky: otázku estetickej vzbury proti doktrinárskym schémam socialistickej literatúry, otázku postavy disidenta v dvojjednote autorského subjektu a umeleckej postavy a aj otázku nových pravidiel a noriem interpretácie.
Verše Petry Fantové se dobírají lidské existence ve vztazích, které mnohdy nabízejí stále stejné souřadnice, prohry i vítězství, ale to, co je vždy neopakovatelné, co cítíme v pozadí všech textů, je život sám. Jedinečný život, který je vyprávěn, zamlčován, říkán po troškách. Jedinečnost, která skrze básně promlouvá k našim (ne)podobným životům.