Rodina, to sú najdôležitejší ľudia tvojho života. Sú to tí, ktorí by urobili čokoľvek, aby si pocítil, že ťa milujú len preto, lebo si to Ty... Odin Miro Jaroš / spevák / Citáty, ktoré nakopnú každého, kto sa na svojej ceste životom zamotal, alebo len potrebuje povzbudiť. Odporúčam každému, kto sa chce na svet pozerať srdcom...
Autorka Karina Janská kedysi vnímala Cyprus ako väčšina turistov; azúrové more, piesočnaté pláže, antické zrúcaniny, malebné dedinky a pohostinní obyvatelia. Cyprus, rodisko Afrodity, bohyne lásky... Avšak po tom, čo ju trafil Amorov šíp a ostrov sa stal jej domovom, spoznala nielen tradície a históriu ostrova, ale prenikla aj tam, kam oko turistov nedovidí.
Čtyři slavní japonští básníci 17.-19. stol.etí v jedné knize! Zenový filosof a estét Bašó, boží člověk Issa, malíř a intelektuál Buson a piják a poutník Santóka a výběr z jejich haiku v překladu Antonína Límana.
Kniha Ještě pořád můžeme tančit je veselým i smutným vyprávěním o životě české emigrantky, která pracuje v ústavu pro přestárlé v Austrálii. V dobře zajištěných penzionech vše funguje správně a racionálně, jediné, co se tomu vymyká, jsou stárnoucí či přímo stará umírající těla rezidentů.
Co se stane, když smícháte jednu (neúmyslnou) vraždu s dvěma tisíci svatebních hostů a k tomu přidáte možné prokletí tří generací čínsko-indonéské přistěhovalecké rodiny? Na pomoc vám přijdou čtyři vlezlé asijské tetičky!
Noční můry všech nevěst na jednom místě. Svatba optikou profesionálního hudebníka. Co všechno se může pokazit na svatebním obřadu a na svatební oslavě?
Asi nejzásadnější Vilikovského román, spolu s Příběhem opravdického člověka (Větrné mlýny 2014). Dvě části knihy, nesoucí v názvech téma osamělosti, spolu vzdáleně příběhově souvisejí, ale nahlížejí na zlo ze dvou úhlů. Zevnitř a zvenčí.
Destrukce je realistický román z českého venkova. Klíčovou postavou je učitel, který prchá před složitostí světa na vesnici, kde chce nalézt klid, řád a jistotu. Stát se součástí společenství, v němž má každý své místom každá otázka má svou odpověď a pravda je jasná a nepochybná.
Spisovatel a výtvarník, performer a mystifikátor Patrik Linhart se narodil v Duchcově (*1979). Absolvoval vysokoškolská studia s titulem inženýr ekonomie. Poté pracoval jako personalista, pomocný úředník, ekonom, učitel na střední škole, sociální pracovník, novinář apod. Od roku 2010 je na volné noze. Publikuje pod řadou pseudonymů. Vydává revui Dekadent geniální.
Od japonského vydání posledního románu Komturova smrt uběhly už více než čtyři roky. Haruki Murakami nyní přichází s novou sbírkou povídek, kterou identifikuje už názvem: První osoba jednotného čísla. Pro autora bylo dlouho typické, že psal v první osobě. Třetí vyprávěcí osobu začal používat až v pozdních dílech.
Reprint proslulé sbírky konkrétní a experimentální poezie Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové představuje jeden z prvních pokusů prozkoumat možnosti experimentální poezie v českém kulturním kontextu. Kniha vyšla v jediném vydání v roce 1968 a dlouhou dobu byla prakticky nedostupná.
Je sivé daždivé poludnie ako stvorené na melanchóliu. Dážď za oknami nekompromisne bubnuje svoje blues, kvapka po kvapke steká po skle a splýva v symfóniu chladného sychravého októbra. V tú zvláštnu jeseň, ktorá si tyká s oblohou roztrhanou na mraky.
Jaké to je léčit epileptického pštrosa nebo kočku, která spolkla měděnou minci? Philipp Schott vypráví kuriózní příběhy o svých zvířecích pacientech a dělí se také s vtipem a nadhledem o cenné rady a triky, které mohou být pro vás jako majitele zvířecích mazlíčků užitečné: třeba jak podat kočce lék nebo co s rybou, která spolkla další rybku.
Najčastejším motívom písania poézie je istá úľava v duši. Autorka sa aj takýmto spôsobom dokázala vo svojej zbierke vysporiadať, vypísať z obáv, radosti,úvah o sebe a svete v ktorom žije. Písaním sa mnohokrát problémy nevyriešia, ale je dôležité, že sa pomenujú, prípadne sublimujú.
„Škrtiči jsou má poslední povídková knížka — a tak je i mým rozloučením s příběhy. Proto jsem do ní zařadil taky dvě povídky, o nichž jsem přesvědčen, že jsou vůbec tím nejlepším, nejcennějším, ale i nejdůležitějším ze všeho, co jsem kdy dokázal napsat, Flétnu a Já lošaď.“ Autor k těmto svým stálicím přidal i příběhy zcela nové.
Radoslav Rochallyi v jeho Rovnicovej poézii pracuje vo vizuálnej matematickej forme. Rochallyi razí myšlienku, že forma nasleduje funkciu a preto pristupuje k vizuálu funkčne a teda jeho aranžmány aj keď na prvý pohľad schematické, intenzívne pozývajú čitateľa, aby sa presunul do priestoru špekulácií.
Bez krize nejsou básně je příběhem muže na prahu dospělosti. Chlapce, který neví, čím chce v budoucnu být, ale přesně ví, čím být nechce. S myšlenkou na své literární, umělecké a duchovní vzory se vymezuje vůči průměru a hledá inspiraci v krajnostech. Chce tvořit a hledat si svou vlastní cestu.
Konvergence všech tří částí básnické sbírky Duše, Krajina, Lidé je naplněna časem, který nelze nikdy popřít, protože imaginace slov a příběhů nacházejí svou živnou půdu právě v jeho nesčetných proměnách. Dialogy, otázky a odpovědi v načrtnutých příbězích i pouhých momentkách, ukrývají mystickou uzavřenost, chladnou přesnost, hravost, ironii.
Tato knížka sdružuje dvě básnické sbírky: Celníci a námořníci a See Emily Play 2. Miroslav Fišmeister (* 23. dubna 1976) se narodil a žije v Brně. Amatérský přírodovědec, pošetilý pohádkář, Starý muž příbuzný s koněm, čtvrtý Profesionál. Po jednom z jeho ruských předků je pojmenován archipelag.
Ľahká poézia z pohľadu ženy o svojom živote a láske.