Základní téma jednoho z nejvýznamnějších autorových románů pochází i tentokrát z arzenálu osvědčených námětů sci-fi a napadá celou romantickou představu člověka jako středu vesmíru, a historii nahlíží především jako výsledek komplikovaného řetězu lidské neodpovědnosti, nedorozumění, omylů a náhod.
Každý autor chce psát knihy, které mají hlavu a patu. A aspoň jednou za život napsat i takovou, která má koule. Tátologie dosáhla vysoké laťky: má hlavu, patu i koule. A dává báječné rady všem tatínkům, kteří také mají všechny tři náležitosti na správných místech. Jak mít dost odvahy k nezodpovědnosti vůči šéfům a spát v práci?
Od léta roku 1942 do konce roku 1943 Ernest Hemingway hlídkoval ve vodách Golfského proudu severně od Kuby na dřevěném rybářském člunu Pilar a pátral po německých ponorkách, které v té době decimovaly obchodní loďstvo Spojenců.
Význačná francouzská spisovatelka Amélie Nothombová zasazuje děj románu Kyselina sírová do otřesné televizní reality show simulující podmínky koncentračního tábora.
Autorka Rachel Heathová v knize Příkladná anglická žena vychází ze skutečného případu vraždy z roku 1948, kdy z lodní kajuty zmizela herečka a její tělo se nikdy nenašlo. Píše se rok 1946 a sedmnáctiletá Laura Trellingová touží změnit svůj život a odejít z poklidného prostředí anglického Sussexu.
Nový příběh, v němž se láska a zlomená srdce proplétají s chapadly příšer z hlubin oceánu. Na počátku našeho příběhu jsou sestry Dashwoody nuceny opustit dům, v němž vyrůstaly, a přestěhovat se na tajemný ostrov plný divokých příšer a neblahých záhad.
John Cheever je považován za jednoho z nejlepších amerických spisovatelů dvacátého století. Ve výboru povídek Město zmařených snů odhaluje portréty Američanů ze střední vrstvy, kteří touží vyplnit svou představu o společenském vzestupu, tak jak je k tomu vede sen sdílený většinou společnosti.
Příběh hlavních hrdinů knihy Já a on je vystavený na obrazech z manželského života.
Román je výpovědí mladého muže z židovské rodiny, který se snaží vzepřít láskyplné tyranii své rodiny.
Ústřední postavou Rothova románu je pětašedesátiletý Simon Axler, obdivovaný herec předních divadelních scén, který v životě ztvárnil snad všechny nejvýznamnější divadelní role. A nyní zcela náhle a bez příčiny ztratí schopnost hrát. Po několika katastrofálních představeních se psychicky zhroutí. Manželka od něj odejde a rozvede se s ním.
Stěžejní dílo nositele Nobelovy ceny za literaturu o spisovateli Gustavu von Aschenbachovi a jeho snaze uniknout každodenní rutině cestou do Benátek. Ve městě na laguně se osudově setkává se čtrnáctiletým Tadziem, který v Aschenbachovi probudí do té doby skrývané homosexuální sklony. Platonické milostné vzplanutí naruší stereotyp spisovatelova života.
Taras Bulba a jeho dva synové, Ostap a Andrej, jsou příslušníci záporožského kozáctva. Stateční, velkorysí, živelně veselí a oddaní svému lidu. Andrej při obléhání jakéhosi polského města přeběhne kvůli milované ženě k nepříteli, za což jej Taras Bulba prokleje a vlastní rukou zabije. Když jsou poraženi, zajmou Poláci i Ostapa.
Nic není bolestnější než ztráta milovaného člověka. A nic není děsivější než pozvolné blednutí vzpomínek na mrtvého. Po dceřině tragické smrti se matka nechce vyrovnat s tím, že čas odvívá kdysi tak živé vzpomínky, které by matka neměla zapomenout.
Autor Claudio Magris v románu Poslepu představuje jakýsi druh cestopisu v čase, po různých místech a okrajových historických událostech, především však stejně jako Dunaj a Mikrokosmy znamená pouť za hledáním identity.
Na planetě, která se nápadně podobá Zemi, vznikne život. Jedna z jeho forem se začne odlišovat od ostatních, až postupně zamoří celou planetu. Nejprve si podrobí ostatní živočišné druhy, pak je začíná hubit a vyhlazovat. Na konci této cesty zničí i sám sebe.
Sebastian Zöllner se po studiu kunsthistorie živí jako příležitostný novinář. Jednoho dne mu ale svitne: napíše monografii malíře Kaminskiho, kterého kdysi objevili a podporovali Picasso nebo Matisse. Napíše knihu o starém malíři, který se stal světoznámým díky tomu, že své obrazy maloval a maluje slepý.
Klasický špionážní román Panamský krejčí autora Johna le Carré. Děj románu je zasazen do současné Panamy. Harry Pendel je majitelem krejčovské firmy, jejímiž dveřmi procházejí všichni, kteří ve Střední Americe něco znamenají. Záhadný a požitkářský Andrew Osnard je špion pocházející z Etonu.
Závěrečná část trilogie zachycuje období po vydání knihy Perličky na dně (1963), kdy se Hrabal stejně jako jiní stává „spisovatelem v likvidaci“ a opouští libeňský byt v domě Na Hrázi „věčnosti“.
Intimní rodinné či partnerské vztahy jsou tradiční doménou ženských a dívčích románků. Vyšší literatura se tohoto tématu jako by bála a možná i trochu štítila. Tím větší pozornost potom budí, dokáže-li je nějaký autor uchopit neprvoplánově, nesentimentálně a netradičně. Petře Soukupové se to podařilo hned v první knize nazvané K moři.
Po rychle rozebrané veleúspěšné knižní prvotině Můj řecký rozvod přichází autorka s další novinkou. Hrdinka románu má svůj život pevně v rukou - jiné ruce totiž k dispozici nemá.