Dunaj má mnoho jmen, než se po 2850 kilometrech vlije do Černého moře: Donau, Dunaj, Duna, Dunar, Dunai. Kdo chce literárně zachytit proměnlivost oblastí, kterými řeka protéká, musí objevit nový literární žánr. Jedině tak se mohou prolnout dějiny a příběhy, pestrost krajů, zemí, lidí a jazyků.
Dospívání je jedním z nejtěžších období v životě. Adam, syn vesnického lékaře, prožívá destruktivní vztah ke starší kamarádce Evě, žije s nechápavou a hysterickou matkou a otcem, s nímž o Evu eroticky soutěží. Jeho jedinými přáteli jsou nenarozený plod Abortus a bývalý námořní kapitán děda Dominik.
Druhý román Davida Mitchella líčí příběh Eidžiho Mijakeho, venkovského chlapce z malého ostrůvku na jihu Japonska, který přichází do Tokia hledat svého nikdy nepoznaného otce.
V pěti krátkých povídkách vykresluje E. L.
V románu Vyvrhelové vypráví nositelka Nobelovy ceny o čtyřech mladých lidech, kteří chtějí vystoupit ze stínu starší generace postižené válkou, konvencemi, budováním kapitalismu. Anna, Rainer, Sophie a Hans sice vypadají nevinně a naivně, ale přitom přepadávají lidi na ulici, okrádají je a terorizují členy vlastní rodiny.
Lehce absurdní povídky z pera Miloše Čermáka. Hrdinou každé z jedenácti povídek je osobnost české politické scény napříč názorovým spektrem, vyrovnávající se s více či méně reálnými událostmi.
Román Třicátá Mariina láska Vladimíra Sorokina (autora knihy Den orpičníka) byl napsán již v 80. letech, přesto byl v Rusku publikován teprve 25 let po svém vzniku. Šokoval a dráždil nejen sovětské aparátčiky, ale i později ruské nacionalisty do té míry, že Sorokin byl po vydání knihy obžalován z pornografie.
Nový román známého básníka a prozaika, autora románů Sestra, Anděl a Noční práce. Topol v románu účtuje s traumatem osmašedesátého roku metodou brutální grotesky, která vyústí v rozpoutání třetí světové války v české kotlině. Jeho hrdinům chybí heroismus, o to víc oplývají malicherností, rasismem a nedostatkem vyšších ideálů.
Nebývá zvykem, aby knižní novela měla více autorů, nebývá zvykem, aby byla dvojjazyčná a navíc ještě otevřeně kontroverzní. Kniha hudebníka, textaře a scénáristy Xindla X a výtvarnice Moniky Šimkovičové přesvědčivě dokazuje, že to možné je a že česko-slovenské, genderové ani věkové rozdíly obou autorů nehrají roli.
Pôvabné dievča sa po ťažkom zranení usiluje nájsť stratenú identitu a rodinu, nad ktorou visela ako kliatba chorobná chamtivosť.
Pán much je alegorický příběh o skupině chlapců, kteří se na pustém ostrově pokouší vybudovat demokratickou společnost a katastrofálně selhávají.
Útla kniha zaujímavej ženy. Príbehy písané životom. Príbehy o nás, našich blízkych, o ľuďoch, s ktorými sa denne stretávame. My ľudia sme zvláštni. Vo chvíľach šťastia si ani nepripustíme takú možnosť, že šťastie odíde. Ale možno je to dobre, lebo potom by sme nikdy nevedeli byť šťastní.
Po úspešnej prvej časti projektu „www.skutočnosť.com“ autor ďalej komponuje osudy ambicióznych súčasníkov (polygrafa Píša a jeho manželky reštaurátorky Pauly) v zložitých, krízou poznačených ľudských vzťahoch. Svojsky nadväzuje na benátske motívy Goetheho, Kollára, T. Manna a ďalších, aby optikou blízkou Rilkemu či Brodskému nazeral pod povrch skutočnosti.
Čáp a Lola je předposlední a zároveň co se týče tématu zásadní kniha, předčasně zesnulého polského spisovatele Mirosława Nahacze. Je oceňována jako „generační román“ lidí dospívajících na konci 90. let 20. století, přibližuje jejich snahu o vymezení se vůči složitému a často nesrozumitelnému světu a hledání svého místa v něm.
Strávila jsem v 80. letech tři roky v rovníkové Africe na pobřeží Indického oceánu. Manžel byl členem veterinárního týmu FAO. Žili jsme v hlavním městě Somálska v Mogadišu, starali se o dvě dcerky předškolního věku. Prala jsem, vařila, pekla chleba, nosila vodu, bojovala s havětí a žila jako ve středověku.
Dobré knihy nám vydrží jeden den. Lepší vydrží jeden rok. A velmi dobré knihy vydrží mnoho let. Ale také existují knihy, které nás provázejí po celý život - a ty jsou nepostradatelné.
V letech 1985–1989 si Miroslav Červenka zaznamenával jakýsi „duchovní deník“, v němž se vyrovnával s událostmi přicházejícími zvenčí i s událostmi svého vlastního osobnostního zrání.
Román srbského spisovateľa Dar na rozlúčku sa roku 2001 rozhodnutím poroty Druhého programu Rádia Belehrad stal knihou roka. Je o odchodoch z vlastnej krajiny a nedobrovoľnom zrastaní s inou kultúrou. Je to smutné, ale aj ironické a vtipné rozprávanie o (samo)vyhnanstve a o spomienkach, o jednej celej generácii ľudí, ktorá v 90.
Dejiny New Hontu vytvárala celá galéria newhontských rodákov, prišelcov aj votrelcov. Sami Newhonťania však inak vnímajú to, čo sami prežívajú, a inak rozprávajú o tom, čo sami prežili, o tom už ani nehovoriac, čo sami iba počuli.
Takřka ze dne na den se mladík David ocitne spolu s přítelkyní v Thajsku. Očekávanou prodlouženou dovolenou ale mění deník amerického antropologa Matta, který se Davidovi dostává do rukou. David pátrá po Mattově výzkumu horského etnika Akhaů, vystaveného agresivní pomoci amerických křesťanských misií.
