Svět zvířat je úchvatnou součástí přírody a nám lidem je blízký tím, že jej tvoří živí tvorové. Rádi sledujeme jejich život, jak se chovají a jak si dokážou inteligentně poradit v nejrůznějších zapeklitých situacích.
Jussi, hlavní postava románu od klukovských let s obdivem vzhlíží ke svému strýci a touží se mu vyrovnat. V dětství i později v dospělosti. Strýček je sice jen o deset let starší než on, zato se vyzná a ví, jak to ve světě chodí. Není proto divu, že se z pozice staršího a zkušenějšího rozhodne svého synovce vyléčit z nežádoucí nesmělosti a plachosti.
Pětatřicátník Paul Bannerman má svůj život pod kontrolou. Když mu ale jednoho dne lékaři diagnostikují rakovinu, zhroutí se mu svět. Paul se stává nebezpečným pro své okolí, protože je „radioaktivní“. Aby uchránil manželku a dítě, uchýlí se dobrovolně do karantény domu svého dětství, kde se o něho starají rodiče.
Pán Haneda bol nadriadeným pána Omočiho. Ten bol nadriadeným pána Saita, ktorý bol nadriadeným slečny Mori a tá bola moja nadriadená. A ja, ja som nebola nadriadená nikoho.. Mohli by sme to povedať aj inak. Plnila som príkazy slečny Mori, ktorá plnila príkazy pána Saita, a tak ďalej... V spoločnosti Jumimoto som teda bola každému podriadená.
Razantný debut autora kníh Eskorta a Pastiersky list. Bizarná rodina pomätená z čítania brakových kníh a komiksov. Mrakodrap, ktorý sa vymkol spod kontroly a väzní svojich obyvateľov. Desivá civilizácia v podzemných kanáloch veľkomesta. Gang detí emigrantov zápasí o prežitie v Berlíne blízkej budúcnosti.
Sonda do jednoho manželského života (zjevně autobiografická), kde spolu žijí muž a žena a jejich děti: kluk a holka. On je známý spisovatel, kterému to zrovna moc nejde a má náročnou, věčně nespokojenou manželku.
Za osu knihy Železný Jan si americký básník Robert Bly vybral pohádku bratří Grimmů Železný Jan a toto téměř mytologické vyprávění mu slouží jako podpůrná konstrukce pro jeho úvahy o jednotlivých fázích života.
Mladý americký prozaik předkládá ve své knize dvacítku příběhů ze života současných Indiánů, převážně z prostředí rezervace kmene Spokane ve státě Washington.
Románový příběh podivínského samotáře Jacquese Austerlitze patří k nejlepším dílům německého prozaika, jehož první česky vydaná kniha, čtveřice novel Vystěhovalci, se roku 2006 stala jedním z nejvýraznějších překladových titulů na české literární scéně.
Román známého představitele pražské německé literární scény.
Nejdřív přijde láska, pak manželství a pak dětský kočárek? Není to sen všech žen?
Rozsáhlý povídkový soubor je uveden povídkou s názvem Tygr, která je jakýmsi předobrazem pozdějšího románu Tracyho tygr.
Román Josefa Škvoreckého Mirákl vznikal v letech 1969–1972 a byl vydán v roce 1972 v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers. V románu jsou zachyceny události z let 1949 až 1970, a to technikou filmových střihů, pomocí nichž se vrací hlavnímu protagonistovi vzpomínky z různých období jeho života.
Kniha známej autorky Viery Švenkovej Rozmarné sebalásky zachytáva obyčajných ľudí, ktorí po svojom reagujú na neľahkú realitu života. Nedoľúbené lásky, choroby, stereotyp dlhého manželstva, nedostatok úcty k sebe aj iným, to všetko v nás vyvoláva tajený nepokoj, ktorý nás núti klásť si otázky a hľadať odpovede - možno spolu s literárnymi postavami.
Soubor krátkých příběhů pro radost i zamyšlení, povzbuzení i poučení, které vyvolávají otázky týkající se lidského jednání, života a vzájemných lidských vztahůRodiče, vychovatelé a všichni ti, kdo působí na mládež, mohou příběhy používat k oživení rozhovorů a výkladů.
Svěže napsaný a intelektuálně důvtipný příběh Švéda Levova, vynikajícího univerzitního sportovce, který dospívá v poválečných letech všeobecné hospodářské prosperity, ožení se navíc s krásnou Miss New Jersey a zdědí otcův výnosný podnik. Americká idyla však netrvá dlouho – přichází rok 1968 a s ním Švéda opouští i vrtošivá štěstěna.
Ako napovedá sám názov, pôjde o pokračovanie úspešnej evitovky Všetko alebo nič...
Arnošt Vaněček (1900–1983), uznávaný překladatel americké, především černošské poezie, odkazuje titulem svého románu z roku 1938 k obrazu Vor Medúzy francouzského romantika Theodora Géricaulta: slavné scéně zániku a smrti, jejichž příčina spíše než z vnějšku přichází zevnitř lidského společenství.
Dlouho očekávaná kniha zachycující otřesné skutečné příběhy postsovětského Ruska a nástup ruského zločinného státu, které popisuje dlouholetý moskevský korespondent Wall Street Journal a New York Times David Satter.
Strhující drama ze současného Afghanistánu.