Druhý svazek publikace Osobnosti moravských dějin je věnován významným postavám, které se zapsaly do dějin Moravy a byly svou činností spjaty s Maticí moravskou. Motivací k jeho sestavení byla dvě výročí, jež si Matice moravská nedávno připomněla. Prvním bylo ustavení její předchůdkyně, Národní jednoty sv.
Hani (Helenka) Krausová mala päť rokov, keď pod priamym patronátom nacistického Nemecka vznikla formálne samostatná prvá Slovenská republika, a jedenásť, keď bola oslobodená Červenou armádou. Autorka v týchto pamätiach podáva napínavý príbeh nielen svoj, ale celej svojej rodiny, ktorý je zároveň prepletený s osudom celej židovskej komunity.
Toto dielo je kritickým pohľadom na povstanie v r. 1944. Pôsobí až šokujúco pre tých, ktorí si urobili názor na neho len na základe obvyklého oslavného a idealizujúceho líčenie. Autor poukazuje na to, že povstanie nebolo slovenským národným povstaním, väčšina obyvateľov Slovenska bola k nemu ľahostajná, napriek povstaleckej propagande.
Kniha o počiatkoch ústavnej starostlivosti o osirelé deti v Uhorsku je najmä o dejinách sirotincov, o ich zakladateľoch, výchovno-vzdelávacích a konfesionálnych cieľoch, zamestnancoch a finančnom zabezpečení. Samotným sirotám, chovancom týchto ústavov a ich každodennému životu je venovaný menší priestor, ako by si zaslúžili.
Pre pochopenie vývoja každej modernej spoločnosti je potrebné poznať jej politické, ekonomické, intelektuálne a kultúrne elity. Bez vedeckého analyzovania týchto špecifických skupín nie je možné vysvetliť fungovanie rôznych podôb a prejavov moci a jej reprodukcie. Pri pohľade na slovenské dejiny 19.
Rok 1989 ako prelomový rok v dejinách Európy, ale i celého sveta bol významný aj pre zmeny v česko-slovensko-nemeckých vzťahoch. Vo vtedajšom Česko-Slovensku sa zrútil komunistický režim, vo východnom Nemecku padol Berlínsky múr a totalitná moc bola nútená zaviesť demokratické pomery, čo nastolilo podmienky na zjednotenie krajiny v nasledujúcom roku.
Publikácia predstavuje činnosť jedného z mnohých učiteľov, ktorí v kontexte doby svojou prácou kreovali školstvo na Slovensku. Jozef Sivák je zaujímavou postavou kultúrneho i politického života prvej polovice minulého storočia.
Kolébka civilizace, kolébka kultury, kolébka vědění takto a ještě mnoha podobnými epitety by bylo možno označit rozsáhlou mediteránní oblast, v níž se před mnoha staletími odehrály děje a události, z nichž se vyvíjela a na nichž vyrůstala naše současnost. Nejen ta evropská, ale v širším slova smyslu euroatlantická.
Kniha vyšla poprvé v Mnichově v roce 1915, německy byla dosud vydána devatenáctkrát. Přeložena byla do všech hlavních evropských jazyků. Jde o nejproslulejší a nejdůležitější autorův titul, který vznikl v době, kdy se duchovní vědy začaly vyrovnávat s konkurencí přírodních věd.
V knihe Nenávisť Nikolaj Starikov podrobil analýze otázky svetovej politiky z nového uhla pohľadu. Opisuje známe fakty, ktoré by mnohí najradšej zamlčali. Každá z deviatich hláv knihy obsahuje odpovede na kľúčové otázky svetovej politiky.
Tohto roku si pripomíname 100. výročie vzniku tzv. Trianonskej zmluvy. Žiaľ, na Slovensku žije len málo ľudí, ktorí vedia, že táto zmluva je pre občanov tejto republiky, tohto národa historicky najdôležitejší dokument, bez ktorého by nemohol existovať ani náš dnešný štát. Je nesmierne smutné a súčasne zahanbujúce, že si to obyvatelia Slovenska neuvedomujú.
Průměrná životnost nového důstojníka tankové jednotky v Normandii se v roce 1944 odhadovala na necelé dva týdny. David Render byl čerstvým absolventem vojenské akademie v Sandhurstu, když ho poslali do Francie, aby nastoupil k veteránské tankové jednotce, která už několik let bojovala s Pouštními krysami (7. tanková divize) v severní Africe.
Denárový soubor, nalezený v letních měsících roku 2015 v okolí obce Chýšť (okr. Pardubice) a odevzdaný v prosinci téhož roku do sbírek Východočeského muzea v Pardubicích, představuje uzavřený a svou početností mimořádný celek, dokumentující jedinečným způsobem českou mincovní produkci 90. let 10. století.
Třetí svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví představuje nejdůležitější, často souběžné a mnohdy i srovnatelné vývojové linie v dějinách církví a náboženských společenství v Československu / České republice a Rakousku a zároveň poukazuje na různé aspekty "náboženské proměny"
Hranice provázejí člověka od jeho prvních krůčků na planetě Zemi. Jsou myšlené i skutečné, nalézají se v prostoru i v lidské mysli. Tvoří mantinely, jimiž se společnost vymezuje na základě různých idejí, ideologií a zájmových či ovládaných krajin a územních celků regionů. Regiony se v čase vyvíjely a měnily.
V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, který je obvykle zatížen mnohými stereotypy, pasujícími tamní šlechtické předky do rolí zpupných feudálů, fanatických katolíků, romantických válečníků či dionýských pijanů, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý.
Kronika tradičně nazývaná Fredegarova představuje významný a v podstatě jediný pramen k dějinám franské říše v 7.8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Vznikla nejspíše v Burgundsku kolem poloviny 7. století a je sepsána v tzv. barbarské latině.
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Čtrnáctý díl představuje kraj na východ od Hradce Králové. Povodí řek Tiché a Divoké Orlice kolonizoval koncem 13. století rod pánů z Potštejna a Litic pocházející z Plzeňska.
Publikace vychází u příležitosti stoletého trvání Archivu Pražského hradu (založeného roku 1920). Do knihy přispělo svými texty patnáct autorů a autorek jednak pracovníků a spolupracovníků archivu, jednak badatelů, kteří jsou důvěrně obeznámeni s jeho pramenným bohatstvím.
Kniha je originálním fotografickým svědectvím o dnes málo známém a přehlíženém balkánském bojišti Velké války. Je výběrem z více než 300 fotografií válečného deníku, který během tažení rakousko-uherské armády západním Balkánem sestavil poručík, od roku 1915 pak nadporučík Hynek Doležal (18801938).