Autorka podáva ucelený pohľad na cirkevnú organizáciu na našom území od jej počiatkov po súčasnosť. Zameriava sa na právny aspekt vytýčenej témy. Prvá kapitola objasňuje pomery na území Veľkej Moravy v 9. 10. storočí a vznik historicky prvej cirkevnej provincie, ktorá pokrývala vo veľkej miere územie Slovenska.
Kniha Střední, jižní a východní Evropa a rok 1918: společenské a mezinárodní souvislosti navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.
Český odborník na dejiny Španielska prispel do neustále aktualizovanej diskusie o problematike tzv. čiernej legendy, ktorú považuje, a nielen on, za plod mimoriadne úspešnej propagandistickej kampane.
Nič nedokáže o režime Hlinkovej slovenskej ľudovej strany vypovedať výrečnejšie než autentické pramene, ktoré po sebe sám zanechal. Komentovaná čítanka je pomyselným strojom času, prenášajúci nás do doby, keď demokracia bola v Európe v ofsajde a pravidlá hry určovali fašistické mocnosti.
Tradiční představa osob vystavených bezuzdnému vraždění, překvapivým útokům a černobílé volbě mezi kolaborací s husity a mučednickým osudem, kterou nalezneme především v pracích katolických historiků, se přetavuje v pestrou mozaiku podobných a přece rozdílných osobních a kolektivních příběhů.
Záverečný zväzok knižného cyklu Pavla Dvořáka Stopy dávnej minulosti autor už nestihol napísať, nečakane zomrel v decembri 2018. Jeho manželka, historička Daniela Dvořáková sa podujala zavŕšiť knižnú sériu namiesto neho.
Předkládána práce se věnuje historii partyzánské skupiny z Velké Bystřice velmi podrobně. Autor si dal totiž nelehký úkol: přinést čtenářům České republiky seriózní a zároveň pokud možno čtivou práci na téma jedné z mnoha partyzánských skupin v českých zemích.
Monografie jaroměřských historiků, vycházející ze studia archivních pramenů, sleduje historii bývalé pevnosti a pozdějšího města od zrodu prvních úvah o jeho výstavbě ve druhé polovině 18. století až do současnosti.
Po 175-tich rokoch objavený poklad slovenskej literatúry vychádza po prvý raz v slovenčine. Zrkadlo Slovenska tvorí chýbajúce ohnivko slovenskej histórie. Napísal ho štúrovský autor, ktorý umrel ako 25-ročný. Hurban o Červenákovi povedal: Bol najtalentovanejší z nás.
Touto knížkou bere čtenář do ruky výbor z prací prof. Jana Klápště, archeologa a skvělého historika, jehož dílo po desítky let oživuje naše průhledy do světa středověku. Nebylo snadné vybrat z obsáhlé nabídky tituly nejvýstižnější, snad se to však alespoň dílem podařilo.
V návaznosti na svoji knihu o reflexi praslovanského pohanství v pramenech latinského Západu (2017) se Jiří Dynda ve své nové zabývá stejným tématem v ruské protipohanské homiletice.
Publikace přináší první edici staročeské světové kroniky zvané Martimiani, která vznikla na přelomu 14.-15. století či v první třetině 15. st. Popisuje děje od stvoření světa přes nejstarší židovské dějiny, trojskou válku a život Alexandra Makedonského až k založení Říma a následně uvádí životopisy římských císařů po Karla IV.
Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století.
Doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané v listopadu 2019 na Filozofické fakultě UK. Právě tato fakulta prošla od roku 1918 bouřlivou transformací reagující na vzdělávací potřeby a rostoucí sebevědomí mladého československého státu.
Československé četnictvo je dodnes vnímáno jako jeden z nejvýkonnějších, nejdisciplinovanějších a nejrespektovanějších bezpečnostních sborů. K dosažení této pověsti však muselo ujít velký kus cesty.
Oblast Sudet v Československu před 2. světovou válkou obývala početná německy mluvící menšina. Tito lidé tam žili stovky let a různě se mísili s českými obyvateli. Soužití nebylo vždy jednoduché, přesto se obě skupiny propojily složitými vazbami lokálních identit.
Historické texty sú často nadčasové a ukazujú, že naši predkovia riešili rovnaké dilemy ako my dnes. Kresťanskí svätci mohli napríklad vykonávať interrupcie a stredovekí mnísi si adoptovali deti. Začiatok novoveku sa spája s upaľovaním bosoriek. Najnovšie výskumy však tvrdia, že za touto krutou činnosťou môže byť len obyčajné marketingové" súperenie cirkví.
Cestovatelé již od dávných časů naráželi při svých poutích na podivuhodná stvoření, bytosti stejně fascinující jako děsivé. Hranice mezi imaginárním a skutečným světem je tenká a někdy mizí docela.
Kniha Karolíny Pauknerové odhaluje variabilitu způsobů, jak se paměť stává součástí krajiny, sedimentuje v ní, reprodukuje se i mizí. Na několika příkladech okolí příbramské silnice, vzpomínání na zaniklé osídlení v pohraničí, megalitické stavby v jižních Čechách představuje krajinu jako proces, který je spoluutvářen pamětí stejně jako zapomínáním.
Kniha se věnuje jednomu z nejdiskutovanějších fenoménů ruských dějin, ideji Moskvy coby Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej ve dvacátých letech 16. století a která dodnes neztratila na své přitažlivosti. Od svého vzniku se projevovala s rozdílnou intenzitou v různých obdobích a zvláště výrazně se odrážela v umělecké tvorbě.