Umělecká monografie předního českého představitele tzv. konkrétního umění a strukturální malby Pavla Hayeka (nar. 1959). Autor se dlouhodobě inspiruje přírodními tvary, které přenáší do vizuálně a esteticky působivých černobílých struktur grafického charakteru, jež po léta představují jeho osobitý a nezaměnitelný výtvarný jazyk.
Jozef Jankovič (1937 – 2017) je nepochybne najvýznamnejší slovenský sochár 20. storočia. Kniha Všetko je v hlave pripomína nielen jeho výnimočné dielo a osobnosť, ale do hĺbky mapuje tú časť umelcovej tvorby, ktorú venoval tematike hlavy.
Kniha autorského týmu, vedeného prof. Janem Vedralem, dramatikem, šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech a vysokoškolským pedagogem, nabízí – i razancí prominentních autorů formátu Vladimíra Justa, Radmily Hrdinové, Lenky Jungmannové, Vladimíra Procházky ad.
Ľuba Sajkalová (1973 – 2019, Bratislava) je na vizuálnej scéne známa aj neznáma. Jej tvorba s východiskom v textilnom médiu priniesla na výtvarnú scénu ekologické témy, etnografickú citlivosť, fenomén pamäti a rodinnej histórie či materiálovú empatiu.
„Kultura“, „styl“, „forma“, „obraz“, „médium“, „kontext“ nebo „materiál“ jsou pojmy, s kterými běžně operujeme, když přemýšlíme o minulých i současných uměleckých dílech.
Zajímá vás, jak vzniká knížka? Komu všemu musí projít rukama, než se dostane ke čtenářům?
Prožijme znovu zázrak jménem Semafor. S porozuměním. Fenomén divadla Semafor přišel s počátkem šedesátých let jako zjevení, které ztělesnilo touhu československé společnosti po svobodě a uvolnění.
Čtvrtý svazek ediční řady Česká divadelní fotografie, který představuje tvorbu divadelního fotografa a pedagoga Josefa Ptáčka. Edici vydává Institut umění – Divadelní ústav. Dvojjazyčná publikace JOSEF PTÁČEK prezentuje tvorbu výrazné osobnosti, jejíž svobodomyslnost se projevila nejen v osobním životě, ale je přítomná a zřetelná i v jeho tvorbě.
Vilém Sochůrek (1944–1976) je významnou osobností české divadelní fotografie. Navzdory krátkosti svého života za sebou zanechal rozsáhlý soubor unikátních fotografií. Divadlu se věnoval od svých 17 let, kdy fotografoval v Divadle Rokoko.
Svět na divadle ukázat, a celý… Jedná se o nejnovější publikaci ediční řady Eseje, kritiky, analýzy, která přináší soubor studií a kritik teatroložky a kritičky Jany Patočkové.
Co je to skica? Jak vznikne něco, co ještě před chvílí neexistovalo? Jak se rodí dílo, za jakých okolností a jak se nápad formuje? Co předchází skice a jak samotná situace vypadá?
Co všechno zůstalo z bohaté tvorby Zdeňka Buriana neprávem zapomenuto?
Monografie geniálního českého malíře přináší poprvé pohromadě a ve výjimečné reprodukční kvalitě veškeré dostupné ilustrace, jimiž Zdeněk Burian doprovázel česká a slovenská vydání románů Julese Verna. Ilustrace z valné většiny vznikaly v mistrově nejlepším tvůrčím období od poloviny třicátých do konce čtyřicátých let 20.
Japonsko ve třech týdnech dynamického cestopisu. Japonské speciality, města, muzea, svatyně, obchůdky, horké lázně onsen – vše očima otevřenýma dokořán, s důkladnou teoretickou přípravou i se spoustou překvapení. Je to čokoláda, nebo ryba? Víte, kam na nejlepší okonomijaki? Která budova vypadá jako pivo?
Publikace Vesmír v hlavě předkládá obraz umělecké tvorby slovenské sochařky Pavly Scerankové v posledním desetiletí. Prostřednictvím textů britské kritičky Chloe Stead a českého kurátora Jana Zálešáka je rozvrstvena do tematických kapitol, které přináší vhled do autorčina bohatého sochařského a vizuálního jazyka.
Publikace je souhrnným katalogem výstav a akcí, které proběhly v rámci studentské galerie Sklad M1 v prvním patře na AVU za posledních pět let. Galerie vznikla z iniciativy studentů a studentek ateliéru Malby 1. Za dobu fungování galerie se podařilo uspořádat dvacet sedm výstav, z toho dvě se zahraničními hosty a jednu ve veřejném prostoru.
Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření.
Dlouho předtím, než se roku 1984 objevila píseň „Hallelujah“ na albu „Various Positions“, Leonard Cohen tápal, trápil se a přepisoval bezmála osmdesát veršů této skladby. Když byla konečně vydána, nedostalo se jí téměř žádné pozornosti. Dnes je jednou z nejoblíbenějších a nejhranějších písní v historii pop music.
