Základní hodnota knihy prof. Bednáře tkví dle mého názoru v tom, že je pokusem o původní, nikoli jen interpretační, filosofickou monografii, což je v posledních desetiletích v Čechách neběžný jev.
Kniha se zabývá formováním progresivního rocku na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století.
Studie "Jest duše cizinkou na této zemi" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken), které se nás v pozdní fázi svého života Heidegger pokouší znovu naučit, k problému bohů, božství a křesťanství.
Řízení neziskovky je zcela specifickým druhem svobodného umění – jedná se o manažerský desetiboj, kterému se řídící pracovník musí věnovat prakticky denně. Počet neziskovek v ČR každoročně roste. Mnohé z existujících organizací se profesionalizují.
Co mají společného některé budoucí události, kvantový mikrosvět a vágní jevy, jako je plynulý přechod mezi barvami?
Myšlení a dílo Martina Heideggera je vystaveno opakovaným obviněním ze spolupráce s národním socialismem, ke kterému se nyní přidalo obvinění ze systematického antisemitismu, které se objevilo v souvislosti s vydáním jeho soukromých zápisníků známých pod označením „Černé sešity“.
Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”.
Malá knížka o velké křesťanské Svatojakubské poutní cestě, o mnoha denních drobných radostech, z nichž některé mohou i bolet. Ten, kdo se vydá na pouť, se může těšit na to, že jakkoli se dny opakují ve zdánlivě stejném rytmu, nikdy nejsou stejné. Pokaždé se poutník ráno probudí do nového dne v novém prostředí a těší se na další prožitky.
V posledních zhruba dvaceti letech sílí varovná až panická tónina politicko-mediálního diskurzu, která – byť v podstatě nevyřčeně – operuje s představou hluboce dysfunkčního stavu veřejné diskuze a oslabení, či snad dokonce ochromení možností demokratického rozhodování.
Jedná se o kritickou edici legendy o bl. Hroznatovi, která byla sepsána v tepelském klášteře v polovině 13. století za účelem vytvoření jeho světeckého kultu. Hroznata Tepelský byl jedním z nejvýznamnějších šlechticů z přelomu české doby knížecí a královské.
Učebnice kontrapunktu a fugy Antonína Rejchy byla vydána v Paříži ve dvou svazcích v letech 1824 a 1826 pod názvem Pojednání o pokročilé hudební kompozici (Traité de haute composition musicale). Českému čtenáři předkládáme český překlad této dobové učebnice v jednom svazku pod názvem Pojednání o kontrapunktu.
Publikace předkládá dosud nejpodrobnější rekonstrukci šíření západní, tibetobarmské, větve sinotibetských jazyků, která je založena na nových archeologických zjištěních. Původ sinotibetské rodiny je na základě kombinace lingvistických a archeologických poznatků hledán mezi neolitickými pěstiteli prosa na středním toku Žluté řeky.
Korunovace ruského cara Mikuláše II. v roce 1896 se zúčastnily dvě známé postavy korejských dějin – králův příbuzný Min Jonghwan (1861–1905) a budoucí vůdce Klubu nezávislosti Jun Čchiho (1864–945).
Kolektiv autorů sestávající ze sociologů, filosofů, historiků a politologů v knize zkoumá vztahy mezi náboženstvím a politikou z rozmanitých teoretických, metodologických a disciplinárních hledisek. V teoreticky zaměřených kapitolách pojednávají J. Sokol, J. P. Arnason a J.
Kniha přináší novou, v českém prostředí první monografickou interpretaci myšlení Friedricha Schleiermachera prostřednictvím kategorie zprostředkování. Tuto kategorii ukazuje u Schleiermachera jako svorník (pohybu) myšlení a bytí, logiky a ontologie, uchopený jako fundament dialektiky.
Kniha Leporello, nazvaná podle postavy z Mozartovy opery Don Giovanni, je filosofickou interpretací obrazu člověka v evropské tradici. Leporello, sluha nevděčného pána, je pravým potomkem Adamovým, a proto se ze strachu před smrtí krčí a nezbývá mu než pracovat.
Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož, která se však objevuje v Nietzscheho díle až od druhé poloviny roku 1881, veřejně pak dokonce až od roku 1882, a proto nemůže platit za svorník celé jeho tvorby.
Cestopisný román popisuje jeden pestrý životní osud – od idylického dětství na venkově přes politické bouře velkoměsta a milostná trápení až po vzrušující a riskantní cestovatelská dobrodružství.
Kolektivní monografie „Krajina jako antropologická čítanka“ obsahuje patnáct odborných studií věnovaných problematice krajiny. Na krajinu jednotlivé příspěvky nahlížejí z různých úhlů, které spojuje jednotný antropologický diskurs. Ústředním tématem je vztah člověka a krajiny.
Cílem předložené kolektivní monografie je představit českému čtenáři doposud nepříliš často pojednávané téma sémiotické historiografie.
