Dejiny Mladé fronty sú bez zveličovania dejinami českej literatúry, pretože týmto vydavateľstvom „prešli“ skoro všetci neskoršie významní českí autori. Vydavateľstvo vzniklo v máji 1945 a za svojej existencii vydalo okolo 8 000 titulov. Z viac ako 30 edičných rád sa najdlhšie udržali Smaragd (detektívky), Květy poezie (lyrika), Kolumbus (populárna veda) a Moderní světová próza.
V súčasnosti vydáva Mladá fronta okolo 60 titulov ročne a zameriava sa predovšetkým na solitérne tituly v žánri populárnej náučnej literatúry, biografie, histórie, športu a detskej literatúry.
Do portfólia autorov Mladej fronty patria také zvučné mená ako Czesław Miłosz, Alexandr Solženicyn, Julian Barnes, Salman Rushdie, I. B. Singer, Péter Nádas, Max Frisch, Heinrich Böll, Italo Calvino, Georges Perec, Anna Enquistová, Ian McEwan, Colm Tóibín, Péter Esterházy, Milorad Pavić, David Grossman, Claudio Magris, Margaret Atwoodová, Nadine Gordimerová a mnohí další.
Medzi najúspešnejšie prozaické tituly posledných rokov patria romány nositeľov Nobelovej ceny za literatúru (Mario Vargas Llosa, Patrick Modiano, Herta Müllerová, Mo Jen, Elfriede Jelineková či Thomas Mann).
Jak se vesmír měnil z počáteční malé a horké kuličky látky až do dnešní podoby? Odkud pochází život na Zemi? Jak vznikaly planety? Jaký bude osud vesmíru? A odkud to vlastně víme? John Gribbin, jeden z nejznámějších popularizátorů vědy, se rozhodl napsat životopis subjektu, který je pro nás ze všech nejdůležitější – životopis samotného vesmíru.
Kniha se zabývá úspěchy Hubbleova vesmírného dalekohledu a je orientována zejména na oblast kosmologie. Texty jsou psány formou vědeckých povídek, téměř „detektivních“ příběhů, věnovaných vždy jedné zajímavé oblasti. Autor je zkušený žurnalista věnující se této problematice.
Čtrnáctiletí sourozenci Connor a Grace vždy rádi naslouchali otcovu vyprávění o přízračné lodi strašlivých vampirátů, která brázdí oceány už celá staletí. Když jejich otec náhle zemře, vydávají se oba hledat štěstí na moři, ale bouře jejich osudy rozdělí.
Jméno Teréza Nováková je známé přinejmenším z hodin české literatury z 19. a začátku 20. století. Jako autorka se řadí mezi spisovatele realistické prózy, ale co ještě?
Autor, který se systematicky věnuje vývoji a akcím speciálních a protiteroristických jednotek, ve své nejnovější knize popisuje na třicet známých i neznámých významných protiteroristických akcí v časovém rozmezí od 70. let 20. století do začátku 21. století, jejichž cílem byla ve většině případů záchrana rukojmích.
Autorka v knize formou asi 50 medailonků vzpomíná na známé osobnosti, mezi nimiž jsou hlavně malíři, s kterými se v životě setkala. Jsou mezi nimi např. Josef Lada, Adolf Born, Radek Pilař, Cyril Bouda, Vladimír Komárek, Jan Patočka, Jiří Šalamoun, Kamil Lhoták, Jaroslav Seifert apod.
Pasáčkovi koz Honzovi se podaří zbavit čarodějnici Divuslavu nepovedeného zaklínadla a ona mu na oplátku pomůže zrušit zakletí princezny Jasmíny.
V Případu pozlaceného zlata se známý podnikatel, který se oženil s mladou vdovou, ke svému zděšení od vyděračů dozvídá, že o její minulosti neví úplně všechno. Pokud jim nezaplatí, nabídnou její fotografie z policejního rejstříku bulvárnímu tisku. Zrazený manžel sice na jejich podmínky přistoupí, ale přitom chystá vlastní plán.
Svěže napsaný a intelektuálně důvtipný příběh Švéda Levova, vynikajícího univerzitního sportovce, který dospívá v poválečných letech všeobecné hospodářské prosperity, ožení se navíc s krásnou Miss New Jersey a zdědí otcův výnosný podnik. Americká idyla však netrvá dlouho – přichází rok 1968 a s ním Švéda opouští i vrtošivá štěstěna.
Posledních deset let v životě slavného hudebního skladatele Maurice Ravela popisuje Jean Echenoz s dokumentární přesností: Ravelův dům v Montforte, jeho šatník, denní režim, cestu po Americe, spolupracovníky, ženy, které se o něho staraly, nevydařené přátelství s Paulem Wittgensteinem, příběh slavného Bolera, autonehodu, která skladatele připravila o
V roce 1922 Lenin osobně sestavil seznam 160 „nežádoucích“ ruských filosofů, akademiků, vědců a novinářů, jejichž deportací z nově vzniklého sovětského státu pověřil Iosifa Stalina.
Děj románu je zasazen do snové krajiny na pomezí lesa a močálu, kde se na opuštěném nádraží setkávají dva neznámí, muž a žena. Nacházejí tu útočiště před netolerantní společností plnou násilí. Při marném čekání na vlak skládají účty z vlastní životní pasivity a chystají se k osudovému kroku.
Philipp von Boeselager (1917–2008) byl nejdéle žijícím účastníkem operace „Valkýra“, pokusu o atentát na Adolfa Hitlera 20. července 1944. Svědectví o svém životě a aktivním zapojení do spiknutí proti hlavě nacistického režimu vydal teprve na samém sklonku života.
Nový svazek sebraných spisů Arnošta Lustiga vypráví příběh o sexuálním a životním zrání mladého Richarda Ludviga.
Spisovatel a básník Jiří Žáček se inspiroval pohádkovými příběhy, aby vytvořil verše, které si děti ihned oblíbí.
Děj románu nedávno zesnulého autora se odehrává na kulturním rozhraní dvou světů – evropského a středomořského. Hlavní postavy příběhu, nevlastní sourozenci Joakim a Aysel, kteří v dětství propadnou vzájemné náklonnosti, a jsou proto od sebe násilně odděleni, se proplétají nástrahami každodenního života i pohnutých dějin druhé poloviny 20. století.
U příležitosti letošních prezidentských voleb v USA připravil zkušený žurnalista a autor literatury faktu rozšířenou verzi svého úspěšného titulu Jak se dělá prezident z roku 2000.
Robin Hardy, scenárista, producent, režisér a dramatik, jehož film Wicker Man (s Anthony Shafferem) je považován za klasiku svého žánru, vypráví hrůzostrašný příběh inspirovaný stejným prostředím, který bude zanedlouho také zfilmován.
Nejnovější román Václava Vokolka Zástavy srdce splétá osudy několika hrdinů v různých časových rovinách. Brilantně napsaný příběh, kde se prolínají příběhy kapitána Klosse s osudy mladíka Martina Klose, ale také životní osudy pěti žen, které hledají lásku v dnešním světě.
První titul z nové ediční řady Prameny k dějinám architektury a stavitelství, která je společným projektem Národního technického muzea a nakladatelství Mladá fronta, představuje osobnost Františka Alberta Libry (1891-1958).