Stíhací letectvo hrálo i v Pacifiku důležitou roli. Boje se zde ale dost lišily od těch, které probíhaly na jiných frontách. Japonci jako první pochopili, že v nedozírných prostorách Pacifiku dokáží své jednotky podporovat jen z palub letadlových lodí a zaměřili se na budování námořního letectva.
Živel ovlivnil vkus a uvažování několika generací umělců, designérů, novinářů, bohémů a intelektuálů. Ještě jako časopis, od prvního čísla, které vyšlo v roce 1995, přinášel zprávy o nových kulturních fenoménech i zásadních trendech ve vědě a v technologiích. Snažil se předvídat budoucnost životního stylu.
Ruku v ruce s rozvojem tankových sil v meziválečném Německu šly také snahy zajistit obrněncům na bojišti náležitou podporu. Bez doprovodné pěchoty by ani nová ocelová monstra nedokázala zajistit dobyté území nebo odrazit protiútok nepřítele. Problém ale představovala volba vhodného dopravního prostředku.
Kam až může zavést společnost nenávist?
Poslední kniha autora světového bestselleru V zajetí geografie. Tim Marshall si na celém světě získal přízeň statisíců čtenářů díky bestsellerům V zajetí geografie, Moc geografie v 21. století, Věk zdí nebo Zemřít pro vlajku. Nyní přichází s knihou Budoucnost geografie, v níž se zaměřuje na vesmír a na astropolitiku. Komu patří vesmír?
Kniha, která volně navazuje na první svazek Osvícenství v českých zemích I. – Formování moderního státu, se zaměřuje na jinou, neméně důležitou podobu osvícenského procesu, totiž utváření „veřejnosti“. Kromě reforem řízených státem s sebou 18.
Bohatým obrazovým doprovodem vybavený kompletní přehled německých leteckých es 1. světové války, přibližující osudy těch nejproslulejších nositelů legendárního vyznamenání „Modrý Max“ a dalších významných letců ve službách císařského Německa na západní, východní a blízkovýchodní frontě.
V súčasnosti sme svedkami prelomového obdobia, v ktorom pomaly končí svet globalizovanej ekonomiky, ako sme ho dosiaľ poznali – tvrdí americký spisovateľ a geopolitický stratég Peter Zeihan vo svojej knihe Koncom sveta to ešte len začne.
Žánr true crime je v poslední době na vzestupu a přitahuje stále více čtenářů. Zkušená autorka čtrnácti knih Denisa Prošková proto přichází s příběhy slavných i zapomenutých českých kriminálních příběhů. Snaží se jednotlivé příběhy nejen popsat, ale také rozkrýt jejich psychologické pozadí.
Poté, co nacistické Německo vytvořilo Říšský protektorát Čechy a Morava, jenž se stal součástí Hitlerovy Velkoněmecké říše, uprchl šestadvacetiletý československý letec při první příležitosti ze své vlasti. Nejprve odcestoval do Polska, poté uprchl do Francie a odtud se nakonec dostal do Velké Británie, kde vstoupil do dobrovolnické zálohy RAF.
Fundovaná práca popredného nemeckého historika si kladie za cieľ osvetliť z historického hľadiska súčasnú ruskú agresívnu vojnu a protizápadné postoje s ich dejinnými koreňmi. Sleduje dynamiku budovania ruského impéria za posledných približne tristo rokov, teda od čias Petra I.
Kniha popisuje zápas balkánských národů za svobodu proti okupaci muslimskou Osmanskou říší v 19. století a možná se jedná i o očité svědectví, protože je i možné, že autor se v oblasti pohyboval, byť přímo jsem k tomu žádný důkaz nenalezl, vyznívá to pouze z některých pasáží jeho knihy.
Ukrajinští nacionalisté, známí jako „banderovci“, kteří bojovali za ukrajinskou samostatnost a sjednocení národních území do jednoho státu, jsou dodnes horkým tématem, které nepřestává budit vášně.
Kniha se věnuje poznávání a zaznamenání historie hornictví v jihomoravském regionu – především střední části Rosicko-oslavanského revíru, tedy oblasti Zbýšova. Popisuje se v ní stavba a provoz dolu Jindřich II., který byl ve své době nejhlubším uhelným dolem ve střední Evropě a nejhlubším uhelným dolem u nás.
Jméno vladyky Jana Černého z Vinoře zůstávalo do nedávna prakticky neznámé. Jednalo se o nižšího šlechtice, který strávil téměř čtvrtstoletí ve službách jihočeských velmožů Rožmberků. V létech 1551–1573 zastával úřad hejtmana na řadě panství, např. Vimperku, Třeboni, či Nových Hradech.
V publikaci jsou detailně popsány formování, výcvik a následné bojové nasazení domažlického praporu Stráže obrany státu.
V lete 1941, na vrchole vojny v Západnej púšti, mal znudený a excentrický mladý dôstojník David Stirling víziu nového spôsobu vedenia vojny – útočiť na nepriateľa tam, kde to najmenej čaká; za jeho líniami.