Polský novinář a spisovatel Paweł Lisicki říká ve svých esejích věci na rovinu. Nemilosrdně se vypořádává s mýty a polopravdami, které ve veřejné debatě udržuje politická korektnost všech odstínů. Lisicki však není pouze polemický publicista.
Autorka knihy o cíli, který ve své práci sledovala v úvodu ke knize sama uvádí: „Skutečnost, že nevidím a že je zrak obecně považován za nejdůležitější zdroj informací při poznávání světa i v interakci s druhými lidmi, v každodenním životě a téměř ve všech oborech lidské činnosti, mě vedla k rozhodnutí položit si otázku, jak člověk od narození
Kytica vďaky obdivu a úcty slovenskému historikovi Milanovi S. Ďuricovi,čestnému členovi Slovenského ústavu, k jeho 90. narodeninám. V tejto knihe sa zišlo 55 autoriek i autorov zo Slovenska i zo zahraničia, aby pri vzácnom životnom jubileu jedného z našich najznámejších historikov, univerzitného profesora Milana S.
Kniha je súhrnom krátkych esejistických postrehov, zamyslení, úvah, kritík a pochvál mnohých prečítaných kníh pôvodnej slovenskej aj prekladovej literatúry. Tieto poznámky "akoby na okraj prečítaného" približujú Slobodov priamočiary a autentický spôsob myslenia a poukazujú na tri hlavné zdroje spisovateľovho záujmu: filozofiu, náboženské myslenie a beletriu.
Mohutný soubor kritických statí a esejů Petra Krále konečně seznámí čtenáře s rozsáhlou, ale vcelku neznámou a nedoceněnou částí autorovy tvorby.
V této inspirativní monografii se autor pokouší najít smysl postmodernistické literatury prostřednictvím pojmu světový názor. Román nás při četbě pobízí k přemýšlení nad světem i sebou samým, k uvažování nad vlastní identitou. Je současná doba svědkem návratu tradičního realistického vyprávění? Kde je hranice mezi komerčností a uměleckostí?
S téměř prorockou jasnozřivostí byl v r. 1957 napsán filozofický esej, který nastavil věštecké zrcadlo směrem západním i východním. Cioran srovnává, analyzuje a noří se do dějinných událostí, aby vystopoval okamžiky, v nichž se rodí ambice ovládnout svět. Tentokrát je na tahu Rusko.
Vybraný celek drobných literárních i vědeckých prací Jana Sokola má za cíl představit šíři autorových zájmů a odborností, které dovede prezentovat čtenářsky (i posluchačsky) živým a přitažlivým způsobem.
V souboru drobných, jemně ironických esejů zkoumá Viktor Šlajchrt pokrmy i nápoje zejména z hlediska kulturní historie, ale všímá si i jejich současných mediálních obrazů. Ochutnávání se v jeho pojetí stává básnickou a filosofickou zkušeností.
Prečo britský architekt a dizajnér Ron Arad odmieta sledovať televíziu, akú paralelu medzi dobrým jedlom a architektúrou našiel Umberto Napolitano z parížskeho ateliéru LAN, ako nemecký dizajnér Stefan Diez definuje šťastie, s čím práve experimentuje Holanďan René van Zuuk, prečo by sa podľa slovinských architektov Bevk Perovi mala tvorba vzdať egocentrických
Příležitostné úvahy o nejrůznějších existenciálních tématech se zaměřením na jejich výklad. Pozdní sběr završuje předcházející řadu knih stejného zaměření (Podobnosti, Podobnosti II, Podobnosti III). Kniha vychází shodou okolností v roce 140. výročí narození C. G.
Tato kniha není odbornou studií. Nejsem hebraista ani biblický literární kritik ani historik zabývající se dějinami starověku ani archeolog. Píšu pro nevzdělané o věcech, v nichž jsem sám nevzdělán.
V dopisech psaných po svém zatčení za podvracení republiky v květnu 1981 se Jiřina Šiklová obrací především ke svým dětem a mamince či dlouholetému příteli Milanu Machovcovi a zprostředkovaně též k dalším blízkým.
Knihu tvoří šestapadesát esejů věnovaných konkrétním básnickým textům a autorům od starověku až po současnost, které výběrově zachycují různé lokality a typy míst v poezii. Každá báseň někde je a jednotlivé texty nabízejí odpovědi na otázku kde.
Košického literáta Štefana Lazorišáka v 70. rokoch odviali životné okolnosti na istý čas do pražského prostredia nezávislej kultúry, nasledujúcich desať rokov sa pohyboval v prostredí undergroundovej scény, v novembri 89 bol činný v košickom centre OF-VPN, kde sa angažoval za zmeny.
Studie se zabývá fenoménem historie v současné britské próze. Vychází z obratu k historii jakožto určujícího momentu literatury druhé poloviny dvacátého století a z rehabilitace historizující prózy, k níž došlo v několika uplynulých desetiletích.
„Samozrejme, že sa nájdu originálne mysle, ľudia, ktorí si stoja za svojím, ktorí sa nestanú obeťou potreby hovoriť alebo robiť to, čo všetci ostatní. Ale je ich málo. Veľmi málo.“ Kniha s názvom Väzenia, v ktorých sme sa rozhodli žiť sú zbierkou prednášok Doris Lessingovej, nositeľky Nobelovej ceny za literatúru.
Kniha obsahuje časopisecky publikované recenzie, ktoré podávajú ucelený obraz o zásadných dielach slovenskej literatúry.PhDr. Jozef Špaček sa narodil 8. 10. 1950 v Skalici, kde žije dodnes. Študoval slovenčinu a ruštinu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Od roku 1975 až do roku 2013, kedy odišiel do dôchodku, učil na Gymnáziu F. V. Sasinka v Skalici.
V tejto publikácii si v myšlienkových "jednohubkách" všíma najrôznejšie stránky ľudského života. Ponúkané zamyslenia treba nechať , podobne ako jednohubky na jazyku, voľne sa rozplynúť v našich vlastných úvahách.