Prečo britský architekt a dizajnér Ron Arad odmieta sledovať televíziu, akú paralelu medzi dobrým jedlom a architektúrou našiel Umberto Napolitano z parížskeho ateliéru LAN, ako nemecký dizajnér Stefan Diez definuje šťastie, s čím práve experimentuje Holanďan René van Zuuk, prečo by sa podľa slovinských architektov Bevk Perovi mala tvorba vzdať egocentrických
Příležitostné úvahy o nejrůznějších existenciálních tématech se zaměřením na jejich výklad. Pozdní sběr završuje předcházející řadu knih stejného zaměření (Podobnosti, Podobnosti II, Podobnosti III). Kniha vychází shodou okolností v roce 140. výročí narození C. G.
Tato kniha není odbornou studií. Nejsem hebraista ani biblický literární kritik ani historik zabývající se dějinami starověku ani archeolog. Píšu pro nevzdělané o věcech, v nichž jsem sám nevzdělán.
V dopisech psaných po svém zatčení za podvracení republiky v květnu 1981 se Jiřina Šiklová obrací především ke svým dětem a mamince či dlouholetému příteli Milanu Machovcovi a zprostředkovaně též k dalším blízkým.
Knihu tvoří šestapadesát esejů věnovaných konkrétním básnickým textům a autorům od starověku až po současnost, které výběrově zachycují různé lokality a typy míst v poezii. Každá báseň někde je a jednotlivé texty nabízejí odpovědi na otázku kde.
Košického literáta Štefana Lazorišáka v 70. rokoch odviali životné okolnosti na istý čas do pražského prostredia nezávislej kultúry, nasledujúcich desať rokov sa pohyboval v prostredí undergroundovej scény, v novembri 89 bol činný v košickom centre OF-VPN, kde sa angažoval za zmeny.
Studie se zabývá fenoménem historie v současné britské próze. Vychází z obratu k historii jakožto určujícího momentu literatury druhé poloviny dvacátého století a z rehabilitace historizující prózy, k níž došlo v několika uplynulých desetiletích.
„Samozrejme, že sa nájdu originálne mysle, ľudia, ktorí si stoja za svojím, ktorí sa nestanú obeťou potreby hovoriť alebo robiť to, čo všetci ostatní. Ale je ich málo. Veľmi málo.“ Kniha s názvom Väzenia, v ktorých sme sa rozhodli žiť sú zbierkou prednášok Doris Lessingovej, nositeľky Nobelovej ceny za literatúru.
Kniha obsahuje časopisecky publikované recenzie, ktoré podávajú ucelený obraz o zásadných dielach slovenskej literatúry.PhDr. Jozef Špaček sa narodil 8. 10. 1950 v Skalici, kde žije dodnes. Študoval slovenčinu a ruštinu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Od roku 1975 až do roku 2013, kedy odišiel do dôchodku, učil na Gymnáziu F. V. Sasinka v Skalici.
V tejto publikácii si v myšlienkových "jednohubkách" všíma najrôznejšie stránky ľudského života. Ponúkané zamyslenia treba nechať , podobne ako jednohubky na jazyku, voľne sa rozplynúť v našich vlastných úvahách.
Jméno literárního historika, překladatele a kritika Václava Černého je ve třicátých a čtyřicátých letech spojeno především s Kritickým měsíčníkem, který však nebyl jediným periodikem, ve kterém autor mohl soustavně a pravidelně otiskovat své kritické stati.
V mertonově inspirujícím díle jsou otevřeny nebo nově formulovány desítky nových sociologických problémů, je zavedena řada nových pojmů a hluboce promyšleny základní teoretické otázky oboru.
Josef Kroutvor se ve své nové knize zamýšlí nad obyčejnými a zdánlivě banálními věcmi, které považujeme za samozřejmé, aniž bychom si uvědomovali, že pomalu z našeho života mizí.
Knižný výber esejí popredného slovenského spisovateľa, esejistu a redaktora Víťazoslava Hronca sa sústreďuje na otázky básnickej tvorby na prelome ideových epoch počas a po skončení postmoderny.
Tato kniha je novou standardní prací revizionizmu holocaustu. Na základě výzkumu předních revizionistů ji napsal německý vědec, spisovatel a vydavatel Germar Rudolf, jenž měl to potěšení vydat celou řadu knih většiny těchto autorů v němčině a angličtině.
Kniha ruského bohemisty Olega Maleviče (1928–2013) V perspektivě desetiletí shrnuje třicet studií napsaných od šedesátých let minulého století po závěr autorova života. Jde o výběr autorský, rozdělený na část teoretickou a historickou.
Výběr z radiofejetonů pro českou redakci BBC z let 2000-2004.
Výtvarníčka Monika Pascoe Mikyšková vydala svoju druhú knihu rozhovorov. V prvej sa pýtala ľudí na ich prvé lásky, tentokrát sa zamerala na ľudí, ktorých spája láska k rovnakému pohlaviu. Pustili ich do svojich domácností aj do najhlbších zákutí svojej duše.
Napriek mnohým úsiliam jazykovedcov a historikov dejiny slovanstva, slovanskej literárnej tvorby a slovanského písma neboli doposiaľ prebádané do takej miery, aby pred vedeckou komunitou aj širšou verejnosťou nezostávalo ešte veľa nezodpovedaných otázok a protichodných názorov.
Texty zařazené do této knížky jsou kritické a polemické povahy a chtějí být chápány jako odborné recenze. Až na jednu dosud nepublikovanou, ale pro publikaci připravenou výjimku byly uveřejněny v odborných časopisech, i když třeba jen ve zkrácené podobě.