Osm esejů ze sedmi míst – Bechyně, Šumava, Vysočina, Polabí, Litoměřicko, Střední Čechy, Ralsko – a tedy přinejmenším stejný počet cest, na které je nutné se náležitě připravit: „Tady se začne myslet a psát o krajině a co to jako ve skutečnosti je.Tak tedy, jak je to s krajinou ve skutečnosti, to myslím ve skutečnosti nikdo neví.
Rozsáhlý výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota poskytne reprezentativní průřez jeho kritickými a interpretačními úvahami k evropské literatuře od Vergilia přes Shakespeara až po Dickense, Joyce, Ezru Pounda a Djunu Barnesovou, ale představí jej též jako náboženského myslitele a zahrne texty k politickému dění třicátých a čtyřicátých let.
Tajemství a mravy, soubor přednášek a esejů věhlasné jižanské prozaičky Flannery O’Connorové, který po její smrti sestavili její přátelé Robert a Sally Fitzgeraldovi, působí i dnes jako pronikavá sonda odhalující nešvary spisovatelů, čtenářů i učitelů literatury. O’Connorová se sžíravou ironií kritizuje čtenářský vkus, který se od přelomu 50. a 60.
Před sto sedmdesáti lety, v roce 1850, vydal Jan Evangelista Purkyně (1787–1869) anonymní komentář k tehdy, stejně jako dnes, široce rozebíraným názorům o tom, zda je Země bytost, zda má svého vlastního ducha a jak probíhala evoluce. Této dlouhé nedokončené eseji dal romantický název Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce.
Provokativní, kritická, kontroverzní – to jsou adjektiva v poslední době nejčastěji spojovaná s Camille Pagliovou, přední americkou kritičkou, jež je někdy vnímána jako nástupkyně Susan Sontagové.
Autoři nahlížejí na 60. léta v Sovětském svazu jako na jeho „viktoriánskou“ epochu, tedy epochu, která nebyla dobou vrcholného tvůrčího rozkvětu, ale dobou sentimentu a samolibého pohledu na svět.
Tato kniha nám poodhaluje působení kosmického ženského principu a zavádí nás na různá, často i téměř neznámá posvátná místa, která mohou pomoci našemu vývoji, na místa, která tvoří průniky do české resp. slovanské národní duše. Náš národ se jí přibližuje jen v pohnutých dobách, ať už tragických, nebo katarzních.
Zbierka textov mladej autorky s ľahko patinovanou dušou reflektuje vonkajší svet optikou hypomanického introverta. Je v poriadku nebyť úplne v poriadku - to je oslobodzujúci postoj, do ktorého dcéra kultového slovenského gitaristu musela zrieť niekoľko rokov a teraz by sa o zážitky z tejto cesty rada podelila aj s ostatnými.
V knize Raději zešílet v divočině přinesl spisovatel Aleš Palán rozhovory s šumavskými samotáři. Zaznamenal jedinečné příběhy lidí, kteří žijí skryti v maringotkách a na horských samotách, někteří zcela bez identity.
Kniha vyšla pri príležitosti udelenia ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Žánrovo pestrá kniha slovenského sociológa a spisovateľa Martina Bútoru obsahuje texty od roku 1968 až po rok 2019.
Když Neila Gaimana posadili při udílení Oscarů za rok 2009 na první balkón, odkud toho moc neviděl, neměl příliš dobrou náladu a nudil se. Díky tomu zážitku vznikl text Postřehy z poslední řady, který později propůjčil název sbírce projevů, esejů, úvah a sloupků.
Kniha s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé je soubor cestopisných esejů, které Jiří Peňás psal každý týden do časopisu Týdeník Echo. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit.
Veda a filozofia sa usilujú pátrať, očisťovať hrdzu z faktov, zovšeobecňovať a syntetizovať, ale chýba sila emócie. A ňou popri poznávaní a skúmaní života disponuje jedine umenie, no najmä literatúra. Krásno spolu s rozumom a citom poľudšťuje človeka.
Kniha No a čo! obsahuje glosy, úvahy, články a štúdie, ktoré autor publikoval na stránkach slovenských novín a časopisov v deväťdesiatich rokoch. Sú tu reflexie na slovenskú politiku po roku 1989, na atmosféru v slovenskej spoločnosti po rozdelení Československa, reflexie správania sa protagonistov politickej scény.
Posmrtne vydaný súbor esejí a reflexií sa tematicky orientuje na antisemitizmus v priebehu dejín, najmä so zreteľom na novodobú históriu. V širšom kontexte však autorovi ide o zlo vo všeobecnosti, zlo, ktoré nie je mimo človeka, ale v ňom...
Čo si predstavíte pod názvom Zabíjačka a iné rozkoše? Plný stôl dobrôt? Zábavu, chute a vône? Boris Filan ich zasa namiešal neúrekom. Nedajú sa zjesť, ale ochutnať áno, aspoň prenesene. Rozprávanie o dokonalosti vajíčka, státí v radoch, strojopisovom prstoklade aj o džbáne, s ktorým sa chodí po pivo, až kým sa raz nerozbije. Akých je jeho sedem divov sveta?
Vtip, nečakaný pohľad na svet a množstvo neznámych informácií – to je žáner, ktorý si vymyslel Boris Filan a jeden doktorand ho vo svojej práci nazval filanovky. Cesta okolo seba obsahuje majstrovsky napísané fejtóny, poviedky a malé eseje z dávno vypredaných kníh. Legendárne spomienky na nafukovacie matrace.
Moji milí Slováci predstavujú reedíciu prvej samostatnej fejtónovej zbierky Júliusa Satinského. Ide o úprimné listy autora vlastnému národu napísané tesne po nežnej revolúcii. Píše sa v nich o nástrahách pre Slovákov, ktoré by mohli byť po tridsiatich rokoch demokracie už dávno prekonané.
Pätnásťročná Greta Thunberg zo Švédska sa v auguste 2018 rozhodla, že prestane chodiť do školy a založila globálne hnutie Fridays for Future. V boji proti klimatickej kríze inšpirovala milióny mladých ľudí, prinútila vlády po celom svete, aby viac načúvali našej planéte, za čo získala nomináciu na Nobelovu cenu za mier.
Kniha Mimochodom je zbierkou samostatných textov venovaných rôznorodým témam, ktoré však zároveň spája optika marginálií alebo mimochodnosti.