Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Na změnu jsme málo psychologicky připraveni, a proto je nutné si vybudovat nějakou formu aktivní obrany.
Fulghumovské eseje tak, jak je známe a máme rádi. Ohňostroj vtipu i moudrá zamyšlení. Autor bere čtenáře za ruku a vede ho na dobrodružnou výpravu, ukazuje mu svět novýma očima a poodhaluje něco ze svého procesu uvažování i tvorby. Na jaké židli Fulghum nejraději sedává? O čem si povídá se starou indiánkou? Proč se pořád vrací do Česka?
Převážně textová publikace, která je společným dílem týmu špičkových odborníků z několika vědních oborů, poodhaluje fascinující dobrodružství života sběratele, botanika, lékaře, cestovatele a mecenáše Jindřicha Vávry. Brněnský rodák Jindřich Vávra (1831–1887) byl muž mnoha nadání a významnou osobností rakouského veřejného života.
Co se dělo s českou společností, s celým světem v době ohrožení covidem-19? Co jsme se dozvídali o sobě?
K životní moudrosti lze dojít cestou přemýšlení, cestou to nejušlechtilejší, někdy cestou napodobování, cestou nejlehčí, a posléze cestou zkušenosti, tedy cestou nejtěžší. Noe odpočítává dny je sice navenek nevtíravou a nená¬silnou, možná ale o to závažnější a nezbytnější filosoficky laděnou „zprávou o stavu země“.
Politická esej na téma masová imigrace a národní identity na půdě současné Francie. Pojem velká výměna nepotřebuje dle jeho autora žádnou definici, protože "to není koncepce, nýbrž fenomén (jev)". Je to podle Camuse záměna národa, který obývá stejné území již patnáct nebo dvacet století, za jeden či více národů v průběhu jedné nebo dvou generací.
Na kúrenie je najlepšie staré drevo, na pitie staré víno, na čítanie starí autori a na dôverné rozhovory starí priatelia, povedal raz filozof Francis Bacon. Ako vnímajú a cítia priateľstvo dnešní významní Slováci a Česi?
Nový slovenský výber z esejistiky žijúceho klasika maďarskej literatúry Pétera Nádasa obsahuje štrnásť žánrovo jednotných, ale tematicky rôznorodých textov. Pôvodne boli uverejnené v rokoch 1998 až 2018.
„Z poslední lavice vidíš všechny, ale tebe nevidí nikdo.“ Právě v poslední lavici sedí Claudio, tichý a samotářský středoškolský student, který překvapí Germána, profesora literatury, písemnou prací na téma „Můj poslední víkend“. Claudiův text vyniká nad všechny ostatní a vzbudí zájem profesora o příběh, který vypráví.
Autor se v této knize zamýšlí nad věcmi nadčasovými, filozofickými… ale především nad věcmi všedními, samozřejmými, na které vzpomíná v souvislosti se smrtí obou rodičů. Činí to s nadhledem, ironií a humorem, nakolik lze o takových věcech jako umírání či smrt žertovat. A také s notnou dávkou vypravěčství.
Co když Íkaros a Faetón přežili svůj střemhlavý pád? Co když procitli na pobřeží budoucnosti se ztrátou paměti, nevědouc kým jsou, leč ponechávajíc si svůj aviatický instinkt? Co když se v ústraní stihli oženit a vtiskli svou podobu generacím svých potomků?
Březen 2020 změnil naše životy, obrátil je naruby. Nový virus si za pár měsíců našel cestu z Číny nejen k nám, ale nakazil celý svět. Planeta Země se dostala do karantény. Virus se šíří závratnou rychlostí, nemocnice praskají ve švech a stoupají počty obětí. Nejdivočejší představy z katastrofických filmů se najednou staly realitou.
Za vším hledej číslo 19. Nemoc, kterou se během pár měsíců nakazily miliony lidí a která ochromila ekonomiku světa, se jmenuje Covid-19. V reakci na ni se 19 spisovatelů rozhodlo pomoci v boji proti jejím dopadům. Každý z nich napsal pro tuto knihu povídku či esej o životě s epidemií za zády.
Dvanáct skeptických vhledů, které originální formou mapují naši existenci i občanské soužití, zároveň zkoumají to, co je, anebo by mohlo být ideálním stavem věcí. Jaké je to překvapení, když se objeví hlas, přesněji vícehlasí, jež všudypřítomný černobílý pohled na svět problematizuje? A co je úkolem této knihy?
Milý pane Bože, tenhle svět se ti povedl. Opravdu. Nevím, jak je to na jiných planetách, které jsi stvořil nebo na nich právě makáš, ale tady je to super. Jenže ve škole mi říkali: Je to velmi dobré, máš ale na víc. Příště ať je to ještě lepší.
V eseji Tři Guineje, která vznikla roku 1938, se Woolfová myšlenkově vyrovnává s hrozbou války a s otázkou, jak se má v dané situaci zachovat žena.
Autorka čtivou formou na pomezí odborné literatury a eseje přibližuje situaci Pabla Nerudy v české literární kultuře, a to jak formou překladů a vydávání jeho díla, tak v souvislosti s konkrétními návštěvami chilského básníka v Československu a jeho vzájemnými vztahy s představiteli české literatury.
Neformální řada spisů Alfreda Brendela se uzavírá knihou rozhovorů a esejů, v nichž na sebe tento legendární klavírista prozrazuje mnohé, nikdy však nesklouzává k „autobiografii“ a bulváru. Prozrazuje své preference v literatuře, hudbě a filmu a hovoří též o svých sympatiích k surrealismu a absurdnu. Alfred Brendel (5.
Osmá kniha sloupků bývalé baskytaristky kapely the Plastic People of the Universe. Sloupky Evy Turnové byly v uplynulých osmi letech pravidelně publikovány v časopisech Instinkt, Reflex a Reportér. Nyní vznikají další v podobě glos, a jsou vysílány na frekvenci Český rozhlas Plus.
Zcela originální kniha je sestavená z přednášek dr. Staňka od r. 2003 do konce r. 2008. Do 16 tématických kapitol bylo zařazeno to nejzajímavější, co bylo v přednáškách řečeno.
