Jiří Suchý má být jako správný čítankový klasik a národní poklad řádně zmapovaný. Jeho všestranná tvorba je k dispozici na nepřeberném množství audiovizuálních nosičů, které průběžně doplňuje divadlo Semafor a především z archivních podkladů Lukáš Berný.
Tato kniha je podobná divoké jízdě, při níž se potkáte se šumavskými světci, proroky, čarodějkami i zapomenutými příběhy. Průvodcem je bosonohý básník – Ondřej z Hory. Má dobrosrdečnou duši farářovu a zároveň spiritualitu mystika, s níž umí probouzet zaniklá místa i spící duchy různých koutů Šumavy a odemykat klíčem mýtu její skrytou poetiku.
Kniha Václava Vokolka není konfesijní, ale nadnáboženská, protože se odvážila rozechvívat srdce člověka bez rozdílu jeho vyznání. Intimita, s níž se dotýká svatých tajemství, je v českém literárním prostředí jedinečná. O čem tedy jeho kniha vypovídá? O utrpení Krista o passio Christi? Jistě. O utrpení člověka o passio hominis?
Česká republika – a s ní celý svět – prožívá nejtěžší krizi od studené války. Úvahám, proč to tak je, jak se to ve vypjaté situaci projevuje a co s tím můžeme zkusit dělat, věnujeme v Deníku N nemalý prostor v řadě komentářů, glos a analýz.
Kitchen Dialogues, the collaborative project of Martinka Bobrikova & Oscar de Carmen consists of a body of work around the notions of value and power that govern politics in the economic and social spheres. Some of the works reflect on consumer habits, highlighting the fact that the common capitalist idea of growth is not sustainable in our contemporary globalized world.
Výnimočná správa veľkého spisovateľa o stretnutí so smrťou a o skúsenosti, ktorá s ňou prichádza, polemizuje s jednou zo základných téz literatúry ako jazykového prejavu o tom, že nikto živý nie je schopný podať svedectvo o vlastnej smrti.
Pandemie koronavirové choroby covid19 nám všem obrátila život naruby a na tuto novou realitu bychom si měli zvyknout, tvrdí ve své nejnovější knize světoznámý komentátor a politolog Fareed Zakaria. Podle něho budou podobné šoky přicházet dál.
Kniha NON EXIT slovenského maliara a performera Roba Švarca je v kontexte slovenskej filozofickej estetiky ojedinelým fenoménom. Vo svojich esteticko-ontologických esejach reflektuje príbeh moderného a postmoderného umenia, predovšetkým stretnutie sociálnej plastiky Josepha Beuysa s nesubstančnou ontológiou Egona Bondyho.
Doba, kterou zažíváme, nás vystavuje nesmírné zkoušce. Naše psychické zdraví dostává pořádně zabrat. Záplava negativních informací vyvolává ve spoustě lidí pocity úzkosti a deprese. Společností prostupuje strach, který nejenže působí na naše psychiku, ale zásadním způsobem mění i naše chování a jednání.
Ve stejné grafické úpravě jako Kroutvorovy vzpomínky Poletování jednoho ptáčka vydává nakladatelství Torst soubor jeho esejů o českých básnících, prozaicích a esejistech, které má autor rád a jejichž dílo ho oslovuje. Kroutvor je zaujatý čtenář, laskavý pozorovatel a má na literaturu osobitý, vyhraněný pohled.
Eseje a texty z česko-rakouského pomezí a Šumavy.
Zadie Smith nie je len autorkou niekoľkých kriticky aj čitateľsky oceňovaných románov, ale genialita jej premýšľania sa prejavuje aj v kratších textoch esejach. Žiadna z tém pre ňu nie je príliš okrajová či mainstreamová.
Zápisky z bezčasí Denisy Vostré, inspirované „dobou s koronavirem“, ukazují, že události v životě moderního člověka v sobě střetávají vážné s nevážným za všech okolností. Záleží na tom, jak to bereme – pokud si tedy můžeme vybrat.
Jan Baťa se nejprve pod vedením svého bratra Tomáše a poté jako jeho nástupce stal jedním z hlavních strůjců nebývalého rozvoje mezinárodního podnikání. Jeho příklad je jedinečný svou koncepcí spolupráce všech – jak majitelů, tak dělníků; jak ředitelů, tak podřízených. Projevilo se to nejenom na práci, ale i na jejích výsledcích.
Dílo Karla Čapka, vydané v relativní úplnosti v jeho Sebraných spisech, žije dnes mezi českými čtenáři jen zčásti – zejména v románech, divadelních hrách, knihách pro děti a cestopisech. Čapkova rozsáhlá publicistika z valné části nevystoupila z objemných svazků Spisů k běžným čtenářům.
Předchozí epocha skončila a provázena řadou bolestí se rodí nová. Většina lidí tuto změnu nepostřehla nebo jí z různých důvodů nepřikládá takový význam, aby ji podpořila či jen akceptovala, ani nečiní kroky, aby nenastala. Jinými slovy řečeno, perspektiva a volba budoucnosti lidstva značně pokulhávají za probíhajícími procesy.
Je to známý vtip: Chcete Boha pobavit?
Martin M. Šimečka se na léto stěhuje do maringotky na zapadlé horské samotě. Zredukuje své potřeby na asketické minimum a objevuje hranice výkonnosti vlastního těla. Tak vznikl tento ojedinělý záznam osobních zkušeností, úvah a emocí. Málokterý spisovatel má tak bláznivou tělesnou historii jako on a málokterý celoživotní sportovec se stane spisovatelem.
Kniha navozuje na poslední myšlenky Františka Čuby, strůjce slušovického zázraku a jeho spolupracovníků v „Úvahách“.
Panoráma jediného roku, kterým začíná naše přítomnost. 1913: rok, kdy se zdá, že vše je možné. Doba nebývalého rozkvětu, kdy vznikají extrémní umělecká díla, jako by už neměl přijít žádný zítřek. Zároveň je však už ve vzduchu tušení rozpadu, toho, že lidstvo ztrácí svou nevinnost. Rok, kdy se prudce střetává devatenácté a dvacáté století.