53 krátkych esejí o tom, ako byť optimista, ako sa dožiť 120 rokov, ako hovoriť nie, ako prezentovať, ako byť štedrý a aj o tom, ako byť niekedy horší. Dal som si záväzok, že počas jedného roka napíšem každý týždeň jednu esej, ktorú pošlem ako newsletter ďalej.
Marek Cichocki patří mezi nejzajímavější polské myslitele současnosti. Předkládaný výbor z jeho bohaté esejistické tvorby prezentuje dvě hlavní polohy myšlení Marka Cichockého.
Malá vánoční četba je samozřejmě narážkou na Mozartovu Malou noční hudbu, oblíbenou náladovou skladbu. Určitě zazní i o Vánocích a přispěje k dobré vánoční atmosféře. V podobném duchu je „komponována“ i Malá vánoční četba aneb Pomalu na cestě k Betlému. Vánoce chtějí klid, není třeba spěchat.
Nová kniha významného českého esejisty, básníka a filosofa Jana Suka má podtitul „život umělců“, ačkoli může být vnímána rovněž jako sága nebo freska slavné umělecké rodiny autorova pradědečka Antonína Dvořáka a především dědečka Josefa Suka (1874–1935).
Krajané v Česku se neustále vyptávají, jak se žije v Německu s tou pestrou směskou spoluobčanů. Pokusila jsem se tuto otázku trochu obšírněji zodpovědět. Můj pohled je omezen na předměstí v Severním Německu, kde léta bydlíme. Nevím, jak se žije ve velkoměstských ghetech přistěhovalců, zrovna tak nevím, jak se žije v tvrzích Říšských Němců.
Posmrtne vydaný súbor esejí úspešného autora kníh Muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom, Antropologička na Marse, Halucinácie či Zrak mysle je ukážkou širokého záberu záujmov Olivera Sacka od vášne pre paprade, plávanie a múzeá po jeho záverečné klinické príbehy o schizofrénii, demencii a Alzheimerovej choroby.
Popularizační kniha Moderní typografie: esej v kritické historii (Modern typography: an essay in critical history; vyd. 1992) představuje zásadní a hluboký příspěvek k tématu tisku a typografie a je životním dílem Robina Kinrosse, které se postupem času stalo součástí základní typografické literatury.
Chceme byť lepší. Zbaviť sa predsudkov. Aj tých najskrytejších. Ale kedy s tým začať? Najlepšie hneď teraz! S pokračovaním slávneho feministického manifestu Chimamandy Ngozi Adichie!
Novela Tichý společník vznikla nejdříve jako filmový scénář, který byl přepsán do knižní podoby. Kniha získala cenu Magnesia litera a Pavel Göbl poté ještě vydal knihy Penis pravdy (nominace na cenu J. Škvoreckého) a 4 igelitky (fragment jejího příběhu se stal východiskem pro scénář filmu Odborný dohled nad východem slunce).
Jedna věta je unikátní projekt, o kterém jeho iniciátor Viktor Karlík napsal: „Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému
Jedna věta je unikátní projekt, o kterém jeho iniciátor Viktor Karlík napsal: „Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému
Konečným cieľom ľudského snaženia je šťastie. To nám však napriek vonkajšiemu pokroku stále uniká. Táto esej ukazuje, ako sa všetky jednostranné ciele menia na ilúzie. Svetové javy sú cez človeka, cez ľudskú psychiku previazané do celku ako spojené nádoby. Udržateľný pokrok môže napredovať iba v rovnováhe. Trvalý je len pokrok hodnôt.
Konečným cílem lidského snažení je štěstí. To nám však i přes vnější pokrok stále uniká. Tato esej ukazuje, jak se všechny jednostranné cíle mění v iluze. Světové jevy jsou přes člověka, skrze lidskou psychiku provázané do celku jako spojené nádoby. Udržitelný pokrok je možný pouze v rovnováze. Trvalý je jen pokrok hodnot.
Vraví sa : povedz mi, čo čítaš, a ja ti poviem, kto si.
Spojením dvoch častí POIESIS a PRAXIS do jedného celku sa autorke podarilo preukázať celý rozsah témy od najjemnejších aspektov artikulácie vlastných (pohyblivých, zložených) identít v reči človeka až po spoločensko-politický a historický dosah fenoménu, ktorý možno zahrnúť pod slovné spojenie: krajina bohatých barbarov. Alebo skôr jej zneužívaných obyvateľov?
Kniha básníka Petra Hrušky nazvaná V závalu (sloupky, podpovídky, odstavce a jiné krátké texty) je autorským výborem z příspěvků rozmanité žánrové povahy, časopisecky i jinde pravidelně či příležitostně publikovaných zejména v letech 2000–2020.
Povinná četba pro všechny, kteří si aspoň někdy v kanceláři, na dovolené s rodinou, během nakupování, u jídla, po požití drog, nebo po sexu pomysleli: “A to je jako všechno?” Co myslíte, je to, co žijeme ještě život?
Kniha americko-izraelského novináře, komentátora a spisovatele Josiho Kleina Haleviho (1953) obsahuje deset dopisů imaginárnímu Palestinci, jenž žije na dohled Haleviho domu, „na opačné straně betonové zdi“, která rozděluje jejich společnou krajinu. Tedy za bezpečnostní bariérou, která odděluje Izrael a Západní břeh Jordánu.
Proč mohla většina evropských zemí kvůli covidu nařídit svým občanům, aby nikam nechodili, a proč to lidé akceptovali? Proč se tak snadno vzdali svých ústavních práv, za která mnozí jejich předkové neváhali obětovat život?
Ľudstvo na tom ešte nikdy nebolo materiálne lepšie ako dnes. Napriek tomu však západné demokracie tŕpnu pri strate dôvery v politické elity a právom sa obávajú o svoju budúcnosť. Celý svet sa dnes nachádza v nebezpečnej situácii.