Jsou mladí, jsou krásní a jsou z Brna. Říká se, že naše sny a tužby jsou motorem pokroku a činí lidský život neobyčejným. Je pouze otázkou, zda to platí i v případě, kdy toužíme po tom, co patří někomu jinému. A jsme–li ochotni jít si pro to i přes mrtvoly.
Rok po vypuknutí prvej svetovej vojny napísal Stefan Zweig znepokojujúcu esej o počiatku tejto katastrofy. „Európa na prelome storočia: Mierové zvony ohlasovali nové, posledné storočie druhého tisícročia...“ Tak znie začiatok nespravodlivo zabudnutej práce, ktorá sa nespomína v žiadnej významnej biografii.
Překlad eseje o příběhu levice, jejích kořenech a současnosti z pera francouzského filozofa Jeana-Claudea Michéy. Co je dnes levice? Jaký je její cíl? Z čeho vzešla a jaký cíl by měla mít?
Kniha je pokusem o připomenutí svérázu dopisní formy vyjádření, třebaže se v tomto případě jedná o soubor fiktivních dopisů. Jejich adresáty jsou však zcela konkrétní teoretici revoluce, a to z různých období dějinného vývoje.
Kniha přibližuje kulturní dějiny vybraných živočichů od nejstarších mytických dob až po dnešek. Napříč různými literárními žánry sleduje proměňující se obrazy koček, lišek, koní, psů, vlků, prasat, medvědů, netopýrů či velryb.
Esej Nové besedy nabízí hlubší zamyšlení a originální náhled na klíčové otázky, které nese život v současné společnosti. Významní a cenění autoři nahlíží na téma z pohledu různých vědních oborů. Čemu věřit?
Osm esejů ze sedmi míst – Bechyně, Šumava, Vysočina, Polabí, Litoměřicko, Střední Čechy, Ralsko – a tedy přinejmenším stejný počet cest, na které je nutné se náležitě připravit: „Tady se začne myslet a psát o krajině a co to jako ve skutečnosti je.Tak tedy, jak je to s krajinou ve skutečnosti, to myslím ve skutečnosti nikdo neví.
Rozsáhlý výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota poskytne reprezentativní průřez jeho kritickými a interpretačními úvahami k evropské literatuře od Vergilia přes Shakespeara až po Dickense, Joyce, Ezru Pounda a Djunu Barnesovou, ale představí jej též jako náboženského myslitele a zahrne texty k politickému dění třicátých a čtyřicátých let.
Tajemství a mravy, soubor přednášek a esejů věhlasné jižanské prozaičky Flannery O’Connorové, který po její smrti sestavili její přátelé Robert a Sally Fitzgeraldovi, působí i dnes jako pronikavá sonda odhalující nešvary spisovatelů, čtenářů i učitelů literatury. O’Connorová se sžíravou ironií kritizuje čtenářský vkus, který se od přelomu 50. a 60.
Před sto sedmdesáti lety, v roce 1850, vydal Jan Evangelista Purkyně (1787–1869) anonymní komentář k tehdy, stejně jako dnes, široce rozebíraným názorům o tom, zda je Země bytost, zda má svého vlastního ducha a jak probíhala evoluce. Této dlouhé nedokončené eseji dal romantický název Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce.
Provokativní, kritická, kontroverzní – to jsou adjektiva v poslední době nejčastěji spojovaná s Camille Pagliovou, přední americkou kritičkou, jež je někdy vnímána jako nástupkyně Susan Sontagové.
Autoři nahlížejí na 60. léta v Sovětském svazu jako na jeho „viktoriánskou“ epochu, tedy epochu, která nebyla dobou vrcholného tvůrčího rozkvětu, ale dobou sentimentu a samolibého pohledu na svět.
Marek Vajchr ve své další, esejistické knize ukazuje, jak Češi vytěsnili do zapomnění jednoho ze spoluzakladatelů národní kultury Josefa Schiffnera. Německy píšící úředník, žijící v Praze na přelomu 18. a 19. století, vydal četné popularizační spisy o české historii i anonymní prozaická díla.
Tato kniha nám poodhaluje působení kosmického ženského principu a zavádí nás na různá, často i téměř neznámá posvátná místa, která mohou pomoci našemu vývoji, na místa, která tvoří průniky do české resp. slovanské národní duše. Náš národ se jí přibližuje jen v pohnutých dobách, ať už tragických, nebo katarzních.
Zbierka textov mladej autorky s ľahko patinovanou dušou reflektuje vonkajší svet optikou hypomanického introverta. Je v poriadku nebyť úplne v poriadku - to je oslobodzujúci postoj, do ktorého dcéra kultového slovenského gitaristu musela zrieť niekoľko rokov a teraz by sa o zážitky z tejto cesty rada podelila aj s ostatnými.
Známý autor, povoláním přírodovědec, se vyznává ze své celoživotní inspirace modlitbou sv. Františka. Text, psaný původně pro mladé, oslovuje a zasahuje i ty, kteří jsou - bez ohledu na věk - mladí svojí vnímavostí a radostí z toho, co je nám Stvořitelem svěřeno.
V knize Raději zešílet v divočině přinesl spisovatel Aleš Palán rozhovory s šumavskými samotáři. Zaznamenal jedinečné příběhy lidí, kteří žijí skryti v maringotkách a na horských samotách, někteří zcela bez identity.
Kniha vyšla pri príležitosti udelenia ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Žánrovo pestrá kniha slovenského sociológa a spisovateľa Martina Bútoru obsahuje texty od roku 1968 až po rok 2019.
Když Neila Gaimana posadili při udílení Oscarů za rok 2009 na první balkón, odkud toho moc neviděl, neměl příliš dobrou náladu a nudil se. Díky tomu zážitku vznikl text Postřehy z poslední řady, který později propůjčil název sbírce projevů, esejů, úvah a sloupků.
Kniha s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé je soubor cestopisných esejů, které Jiří Peňás psal každý týden do časopisu Týdeník Echo. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit.