Dlouhý esej z pera předního současného filozofa reflektuje tzv. covidovou krizi, již nazývá První světový strach. Ohrožuje nás základy evropské civilizace více nemoc, nebo to, jak na ni reagujeme? Co nám tato kritická situace odkrývá o nás samých a naší vůli nechat sebou manipulovat?
Ako sa budia trolejbusy? Ako sa vyhnúť cestovaniu v preplnenom spoji mestskej hromadnej dopravy? Načo sú šoférovi mandle či sirup proti kašľu? Dá sa naučiť cúvať s trolejbusom? A čo si taký šofér trolejbusu vlastne myslí?
Všechny pochybnosti se jednou stanou zdánlivými, uvozuje ve svých navýsost poetických vzpomínkách Jan Kameníček. I pochybnosti o sobě... Známe své příbuzné? Známe svou rodinu? Její přátele a místa našich setkávání? Chceme vědět i to, co by se nám nemuselo líbit? Jaké to je setkat se se svou dávno zesnulou tetou a hovořit s ní o rodinných klanech?
Dílo literárního kritika a esejisty katolické orientace, prozaika, překladatele z francouzštiny a němčiny Rudolfa Černého (19051979) bylo původně rozptýleno především v periodikách, do nichž přispíval (Tvar, Akord, Listy pro umění a kritiku, Almanach Kmene, Rozhledy, Lidová demokracie, Vyšehrad).
Druhá svetová vojna nastavila krivé zrkadlo dovtedajšiemu európskemu vnímaniu slobody, rovnosti a bratstva. Aimé Césaire bol jedným z tých, ktorí sa vo frankofónnom svete podpísali pod spoločensko-umelecké hnutie négritude. Jeho zmyslom bola nová historická epocha, taká, v ktorej by sa ideály humanizmu a rovnosti rozšírili na všetkých ľudí.
Třebaže se tato Shakespearova komedie nazývá Kupec benátský, její hlavní postavou není kupec benátský Antonio, ale daleko víc židovský lichvář Shylock. Shylock je právem pokládán za jednu z největších Shakespearových postav vůbec.
Víte, jaké to je, když člověk v patnácti uteče z domova, aby se vydal na dráhu spisovatele? Krátce po dvacítce si uděláte delší výlet do Argentiny, kde se setkáte s Borgesem, jenže jsou sedmdesátá léta, situace je politicky nestabilní a vaše přítelkyně skončí ve vězení?
Listopad 2014. Za šest týdnů přijde útok islamistů v Paříži; na internetu se nedávno začal šířit další klip se záběry maskovaného člověka, před nímž klečí jeho bližní, a on mu podřezává krk. Poslední den onoho měsíce se však světová média zabývala něčím jiným.
Ústředními texty posmrtně vydané knihy Campo Santo W. G. Sebalda (1944–2001) jsou čtyři fragmenty z připravované obsáhlé, ale už pak nikdy nevydané prózy o Korsice. Na tyto fragmenty navazují Sebaldovy literární eseje, jež jsou dokladem velkých autorových náklonností, od Kafky až k Nabokovovi.
Martin M. Šimečka na niekoľko mesiacov v roku opúšťa civilizáciu a sťahuje sa na samotu, do maringotky pod Muránskou planinou. Tu zredukuje svoje potreby na asketické minimum a oslobodí sa od tlaku vonkajšieho sveta.
Kniha Medzi dobrom a zlom šachového veľmajstra a autora bestselleru Sila rozumu v bláznivej dobe prináša 16 etických dilem z bežného života, 16 situácií, s ktorými sa môže každý z nás raz stretnúť.
Mirek Michálek se ve své humorbidní sbírce fejetonů a glos zabývá základními problémy moderní společnosti, jako jsou například nespavost, Moravské národní obrození, pochopení díla Roberta Musila nebo tajemství černých děr a veřejných záchodků.
53 krátkych esejí o tom, ako byť optimista, ako sa dožiť 120 rokov, ako hovoriť nie, ako prezentovať, ako byť štedrý a aj o tom, ako byť niekedy horší. Dal som si záväzok, že počas jedného roka napíšem každý týždeň jednu esej, ktorú pošlem ako newsletter ďalej.
Marek Cichocki patří mezi nejzajímavější polské myslitele současnosti. Předkládaný výbor z jeho bohaté esejistické tvorby prezentuje dvě hlavní polohy myšlení Marka Cichockého.
Malá vánoční četba je samozřejmě narážkou na Mozartovu Malou noční hudbu, oblíbenou náladovou skladbu. Určitě zazní i o Vánocích a přispěje k dobré vánoční atmosféře. V podobném duchu je „komponována“ i Malá vánoční četba aneb Pomalu na cestě k Betlému. Vánoce chtějí klid, není třeba spěchat.
Nová kniha významného českého esejisty, básníka a filosofa Jana Suka má podtitul „život umělců“, ačkoli může být vnímána rovněž jako sága nebo freska slavné umělecké rodiny autorova pradědečka Antonína Dvořáka a především dědečka Josefa Suka (1874–1935).
Krajané v Česku se neustále vyptávají, jak se žije v Německu s tou pestrou směskou spoluobčanů. Pokusila jsem se tuto otázku trochu obšírněji zodpovědět. Můj pohled je omezen na předměstí v Severním Německu, kde léta bydlíme. Nevím, jak se žije ve velkoměstských ghetech přistěhovalců, zrovna tak nevím, jak se žije v tvrzích Říšských Němců.
Posmrtne vydaný súbor esejí úspešného autora kníh Muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom, Antropologička na Marse, Halucinácie či Zrak mysle je ukážkou širokého záberu záujmov Olivera Sacka od vášne pre paprade, plávanie a múzeá po jeho záverečné klinické príbehy o schizofrénii, demencii a Alzheimerovej choroby.
Popularizační kniha Moderní typografie: esej v kritické historii (Modern typography: an essay in critical history; vyd. 1992) představuje zásadní a hluboký příspěvek k tématu tisku a typografie a je životním dílem Robina Kinrosse, které se postupem času stalo součástí základní typografické literatury.
Chceme byť lepší. Zbaviť sa predsudkov. Aj tých najskrytejších. Ale kedy s tým začať? Najlepšie hneď teraz! S pokračovaním slávneho feministického manifestu Chimamandy Ngozi Adichie!