Titul The bouquet (Kytice) vznikl prozaickým ztvárněním několika vybraných Erbenových básní a překladem do anglického jazyka. Ocení ho všichni studenti, kteří čtou rádi romantické příběhy plné napětí. Nově zpracované balady, které důvěrně znáte, si můžete přečíst ve zjednodušené angličtině.
Malá, útlá knížečka plná krásných citátů z pera Antoine de Saint-Exupéryho, je vhodná pro každého, kdo si oblíbil tuto nezapomenutelnou postavu nejenom francouzské, ale i světové literatury.
Křehká lyrika o prvních a posledních věcech v životě člověka, jemné brnkání na struny nostalgie, něha, čistota, celoživotní hledání lásky. A ještě mnohem více najde vnímavý čtenář v básnické sbírce debutantky z Vysočiny. Kresbami ji ilustrovala Ivona Vlčinská.
Zpověď zestárlého Pavla Skotáka, hrdiny řady Skarlantových románů, o milostném vztahu s o půl století mladší studentkou, odehrávajícím se v pařížských kulisách. Příběh mladičké Jeanne ze zapomenuté vesničky v Alpách u hranic se Švýcarskem autor vypráví brýlemi baudelairovského sonetu.
Zatímco první UNISEX (Akropolis 2010) byl víceméně lehkonohý a nabídl čtenářům poezie především základní zmapování pojmu, které je mělo úsměvně vzrušit i popostrčit ke svádění (podle unisexových vzorců on svádí ji, ona jeho, on jeho anebo ona ji), ve druhé knize UNISEX NEW LOOK se textař, dramatik a scenárista Pavel Cmíral ponořil do životů nás všech
Knížku básní Martina Vopěnky tvoří dvaatřicet básní, jež jsem vybral z původních šestačtyřiceti. Nikde jinde ve svém díle než v této útlé básnické sbírce a v prozaických Nebarevných vzpomínkách není autor sám tak cele a obnaženě přítomen - ve své citlivosti, zranitelnosti, lyričnosti, ale i ve vůli k reflexi a k vyslovení doby, v níž žije.
Jaroslav Vrchlický!
Jan Schnieder patří mezi nejvýraznější autory poetických textů z období "zlatých šedesátých let". K tvorbě se pak vrací i v devadesátých letech, kdy píše recitál pro Martu Kubišovou "Vítej lásko".
James Wright (1927-1980), výnimočný hlas americkej poézie druhej polovice 20. storočia. V čase, keď jeho generační druhovia, beatnici, písali hlučnú, až škandalóznu poéziu, ponúkol svoje tiché, krehké verše, ktoré si postupne získavali uznanie odbornej kritiky i srdcia čoraz väčšieho počtu čitateľov.
Básne, v ktorých je oveľa viac bielej ako čiernej. Písané vo chvíľach, keď "začínaš rozoznávať... presný počet stebiel trávy na horizonte". S uchom priloženým "k vlastnému horiacemu srdcu". Básnický debut autorky, pre ktorú byť súčasná, znamená hlavne byť prítomná.
Poetka Katarína Džunková, víťazka mnohých literárnych súťaží, sa v novele Eupalinova láska (vydal Slovenský literárny klub v Českej republike, 2014) predstavuje ako hĺbavý a talentovaný prozaik.
A znovu láska je posledním dílem Jana Skácela a její podoba měla být původně trochu jiná. Vybrané milostné básně z vydaných sbírek měla doplňovat tvorba nová, od tohoto záměru však upustil. Pořídil opisy hotových básní a rozčlenil je do tří oddílů, a to je dílo, které čtenář dostává do rukou.
Druhá samostatná sbírka Ireny Douskové je silná. Čím? Kondenzovanou melancholií, úsečnou obrazivostí, jazykově vzrušujícím pátráním v skulinách osobní a kolektivní paměti i přesně dávkovanými poměry racionálního a intuitivního psaní: „Odevšad táhne / Zašel na jedno / Psi štěkají / Stara panna jde dál“. Milan Ohnisko
Händel, jeho život a zvláště hudba provázejí autora od studentských let. Báseň je tak i díkem za přátelské tvůrčí setkání obou protagonistů. Pohybuje se ve dvou polohách: ta víceméně epičtější patří skladateli, ta lyričtější, subjektivnější převážně básníkovi. Obě polohy jsou také odlišeny volným a vázaným veršem.
Díky své delikátní formě a vytříbenému obsahu, spojujícímu ty nejlepší prvky středověké básnické tradice, si Ptačí sněm anglického básníka Geoffreyho Chaucera (asi 1343–1400) zajistil nejen výsadní postavení v rámci autorova rozsáhlého díla, ale rovněž platí za klenot středověkého literárního kánonu.
Tomanovy sbírky Sluneční hodiny (1913), Měsíce (1918) a Hlas ticha (1923), v nichž se básník soustřeďuje na hledání harmonie, krásy a přirozeného řádu přírody pomocí formálně oproštěných veršů a jednoduchých, výrazných motivů, se právem už téměř celé století řadí k tomu nejryzejšímu, nejhlubšímu a zároveň nejpřístupnějšímu, co česká poezie
Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968–2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické.
Kniha slovenského básnika, prozaika, esejistu zo Srbska, Jána Labátha (nar. 1926 v Báčskom Petrovci), pozostáva z dlhšieho prozaického útvaru Diaľky, zo štyroch poviedok a viacerých ukážok z básnickej tvorby, pričom zbierku zostavil jeho srbský kolega Víťazoslav Hronec do edície Slovenský svet.
Básnické překlady Jaromíra Zelenky tvoří sice nerozsáhlý, nicméně pozoruhodně soustředěný celek. Vznikaly převážně v 90. letech a jsou pendantem k Zelenkovu vlastnímu básnickému dílu, jehož jedno těžiště leží právě v této době.
Druhý svazek Básnického díla Antonína Brouska (1941–2013) shrnuje všechny Brouskovy básnické překlady. Vedle souboru veršů německého básníka Manfreda Petera Heina a několika souborů překladů drobnějších (Sebastian Brant) jde zejména o dosud nevydaný obsáhlý svazek Brouskových překladů básní Friedricha Hölderlina.