Händel, jeho život a zvláště hudba provázejí autora od studentských let. Báseň je tak i díkem za přátelské tvůrčí setkání obou protagonistů. Pohybuje se ve dvou polohách: ta víceméně epičtější patří skladateli, ta lyričtější, subjektivnější převážně básníkovi. Obě polohy jsou také odlišeny volným a vázaným veršem.
Díky své delikátní formě a vytříbenému obsahu, spojujícímu ty nejlepší prvky středověké básnické tradice, si Ptačí sněm anglického básníka Geoffreyho Chaucera (asi 1343–1400) zajistil nejen výsadní postavení v rámci autorova rozsáhlého díla, ale rovněž platí za klenot středověkého literárního kánonu.
Tomanovy sbírky Sluneční hodiny (1913), Měsíce (1918) a Hlas ticha (1923), v nichž se básník soustřeďuje na hledání harmonie, krásy a přirozeného řádu přírody pomocí formálně oproštěných veršů a jednoduchých, výrazných motivů, se právem už téměř celé století řadí k tomu nejryzejšímu, nejhlubšímu a zároveň nejpřístupnějšímu, co česká poezie
Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968–2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické.
Kniha slovenského básnika, prozaika, esejistu zo Srbska, Jána Labátha (nar. 1926 v Báčskom Petrovci), pozostáva z dlhšieho prozaického útvaru Diaľky, zo štyroch poviedok a viacerých ukážok z básnickej tvorby, pričom zbierku zostavil jeho srbský kolega Víťazoslav Hronec do edície Slovenský svet.
Básnické překlady Jaromíra Zelenky tvoří sice nerozsáhlý, nicméně pozoruhodně soustředěný celek. Vznikaly převážně v 90. letech a jsou pendantem k Zelenkovu vlastnímu básnickému dílu, jehož jedno těžiště leží právě v této době.
Druhý svazek Básnického díla Antonína Brouska (1941–2013) shrnuje všechny Brouskovy básnické překlady. Vedle souboru veršů německého básníka Manfreda Petera Heina a několika souborů překladů drobnějších (Sebastian Brant) jde zejména o dosud nevydaný obsáhlý svazek Brouskových překladů básní Friedricha Hölderlina.
Svazek obsahuje vše, co básník a grafik B. Reynek vytvořil pro nakladatelství Vlastimila Vokolka; Reynkovy rozsáhlejší překlady i drobnější básně vycházely často také ve formě příležitostných tisků, z nichž většina je dnes nedostupná a málo známá. Knihy graficky vypravoval Vojmír Vokolek.
Autor (nar. 1985) vystudoval AVU v Praze (ateliér J. Sopka), je spoluautorem výtvarné části komiksové novely CHYBA (volně dle románu M. Šindelky). Své básně publikoval např. v Souvislostech, Listech či Přítomnosti. Je také zastoupen v antologii Nejlepší české básně 2015.
Autor (nar. 1987) je básník a prozaik. Doposud publikoval v časopisech Host, Tvar, Pandora, Protimluv aj. Do kulturních magazínů píše recenze na knihy a komiksy. Na FF MU v Brně studuje bohemistiku a estetiku.
Vyše štyridsať rokov po poslednom vydaní výberu próz Janka Alexyho dochádza prostredníctvom Vydavateľstva spolku slovenských spisovateľov k potrebnému návratu k tomuto zaujímavému zjavu slovenskej (nielen) literatúry.
Theofil Halama vnáší do současné české poezie nový ozvláštněný tón, vznikající u kalifornských a havajských břehů, za nimiž se rozprostírá téměř nekonečný Tichý oceán.
Vyzrálá básnická sbírka českého autora, tvořícího v Kalifornii. Básník listuje představami na břehu Tichého oceánu. Obrací stránky a listy vln, dýchajících modří a temnotami nesnesitelných bouří a klamavého ticha.
Autor (1988) žije a tvorí v Bratislave. V roku 2013 mu vyšla debutová zbierka básní Ukryté v dotykoch (Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov), ktorá získala Cenu Ivana Kraska za najlepší debut autorov do 35 rokov za rok 2013 a druhé miesto v ankete Knižnej revue, Debut roka 2013.
Básnická zbierka M. Grmanovej (1984) Chiméra (napísaná výhradne voľným veršom) je rozčlenená do troch svojbytných celkov.
Poezie pro „velké“ děti a „malé“ dospělé, inspirovaná svítáním na pobřeží moře. Každou noc se zde odehrává spousta příběhů, bojů a rituálů. Jen vnímaví mohou slyšet mluvit písek, zpívat vítr a přitom pozorovat tanec ptáků. To vše je každé ráno zachyceno na písčité pláži, která slouží jako malířské plátno.
Poezie pro „velké“ děti a „malé“ dospělé, inspirovaná svítáním na pobřeží moře. Každou noc se zde odehrává spousta příběhů, bojů a rituálů. Jen vnímaví mohou slyšet mluvit písek, zpívat vítr a přitom pozorovat tanec ptáků. To vše je každé ráno zachyceno na písčité pláži, která slouží jako malířské plátno.
Láska i nenávisť, vášeň i chlad, zamilovanie i bolesť, vyznania i mlčania, kríza i rozkvet, vernosť i nevera, stretnutie i rozchod, hľadanie seba cez partnera... Siedma poetická zbierka od Hiraxa, kde sa ilustrácií opäť zhostila Sofia.
Dvojjazyčné vydání zpřístupňuje českému čtenáři poprvé francouzsky napsané básnické prózy Masožravé portréty (Portraits carnivores, Le Nyctalope, 1982), jež doplňuje autorčin vlastní komentář Une langue plurielle (Pomnožný jazyk), napsaný v roce 1988.
Protiokupační básnická skladba Ruce Goliášovy, vzniklá těsně po 21. srpnu 1968, populární od konce 60. let zejména díky publikování v rozhlasovém vysílání Rádia Svobodné Evropy. V listopadových dnech roku 1989 ji autor poemou Ruce Davidovy rozšířil na svébytný básnický diptych, který je v české poezii zcela ojedinělý.
